Litevské národní činoherní divadlo [1] ( lit. Lietuvos nacionalinis dramos teatras ) je činoherní divadlo v hlavním městě Litvy , Vilniusu , založené v roce 1940 . Nachází se na Gediminas Avenue 4 (Gedimino pr. 4). Symbolem divadla je plastika „Svátek múz“ ( lit. Mūzų šventė ) od sochaře Stanislovase Kuzmy a architektů Algimantase Nasvytise a Vytautase Nasvytise , instalovaná v roce 1981 nad hlavním vchodem do divadla [2] .
Založena v roce 1940, otevřena 6. října 1940 představením „Naděje“ (nebo „Smrt naděje“) podle hry G. Geiermanse v režii R. Yuknevičiuse. Zpočátku se divadlo nacházelo v budově na adrese Basanavičiaus 13. Na současném místě, na třídě Gediminas, se divadlo nachází od roku 1951, jeho moderní budova byla postavena v roce 1981 na místě starého divadla podle návrhu architektů Algimantas a Vytautas Nasvytis a inženýrka Janina Marozene. V roce 1983 jim byla udělena Státní cena SSSR [2] .
Během druhé světové války divadlo fungovalo jako Městské divadlo ve Vilniusu .
V letech 1944-1947. - Státní činoherní divadlo Vilnius ( Vilniaus valstybinis dramos teatras ).
V letech 1947-1955. - Litevské státní činoherní divadlo ( Lietuvos valstybinis dramos teatras ).
1955-1988 - Litevské státní akademické činoherní divadlo ( Lietuvos valstybinis akademinis dramos teatras ).
Od roku 2005 řídí Litevské národní činoherní divadlo (generální ředitel) Adolfas Večerskis.
Litevské činoherní divadlo pořádá vánoční představení pro děti a také se úspěšně účastní mezinárodních festivalů a soutěží. Jeho repertoár zahrnuje jak díla klasiků ( Sofokles , Shakespeare , Dostojevskij , Čechov , Lorca , Beckett ), tak i díla současných dramatiků včetně litevských autorů.
V roce 2001 se Litevské národní činoherní divadlo připojilo k Evropské divadelní úmluvě. V práci divadla se objevilo několik nových směrů. Inscenací na motivy děl litevských autorů bylo více. V mnoha nových představeních divadla se hledá, experimentuje s novými formami, režiséři se obracejí spíše k moderní dramatice (Kharmsův Stop Machine, Schmittův Host, Khandkeho Pobouření veřejnosti).
Pravidla výslovně stanoví zákaz kouření v prostorách divadla.