Lompa, Josef

Józef Lompa
polština Josef Lompa
Přezdívky A. Mieczynski
Datum narození 29. června 1797( 1797-06-29 )
Místo narození Olešno
Datum úmrtí 29. března 1863 (ve věku 65 let)( 1863-03-29 )
Místo smrti Vstaň
Státní občanství  Prusko
obsazení spisovatel , básník , překladatel
Roky kreativity 1845-1863
Jazyk děl polština
Logo Wikisource Pracuje ve společnosti Wikisource
 Mediální soubory na Wikimedia Commons
Logo wikicitátu Citace na Wikicitátu

Józef Piotr Lompa ( polsky Józef Piotr Lompa , 29. června 1797, Olesno  - 29. března 1863, povstat ) - polský slezský spisovatel, překladatel, publicista, etnograf a průkopník veřejného školství. Předzvěst polského národního obrození v Horním Slezsku [1] , autor školních učebnic [2] .

Životopis

Narozen roku 1797 v Olešné v rodině drobného řemeslníka Michala Lompy [3] a jeho manželky Jozefy z rodu Struzhků, pocházejících z Dobrodzena [4] . V rodinném domě byla prodejna zeleniny.

V Olešné získal základní vzdělání a naučil se hrát na varhany a housle. Působil jako varhaník ve Velunu , poté sloužil v rodném městě jako úředník, soudní tlumočník, vychovatel a tajemník Generální komise pro pozemkové a rolnické záležitosti. V letech 1815-1817 studoval v Breslau na katolickém semináři. Po ukončení vzdělání učil na základních školách v okrese Wartenberg , Lomnice a Lublince . Zasloužil se o otevření základní školy v Lubši u Lublinets, poté zde asi třicet let zastával funkci učitele [5] . Zároveň vykonával funkce obecního písaře a varhaníka. Díky znalostem jazyků byl soudním překladatelem z polštiny, češtiny a němčiny a podílel se na práci komise pro stanovení hranice mezi Polským královstvím a Pruským Slezskem [6] .

V Lubši se začal věnovat psaní a společenské činnosti a také se účastnil polského národního hnutí, za což byl v roce 1849 disciplinárně propuštěn úřady okresu Oppeln s odnětím důchodu a kancelářského bydlení. Kvůli policejní perzekuci byl v roce 1858 nucen přestěhovat se do Vozniki , kde působil jako soudní tlumočník [7] [8] .

Byl dvakrát ženatý a měl šestnáct dětí [9] . Zemřel v roce 1863 a byl pohřben na hřbitově ve Voznachi.

Společenské aktivity

Byl spojen s bytomskou edicí Dziennik Górnośląski, která hájila práva polského obyvatelstva Slezska. V roce 1848 inicioval vytvoření "Spolku hornoslezského lidu pracujícího na vzdělávání" a v roce 1849 - spolu s učitelem Emanuelem Smolkou  - "Spolku pólských učitelů" v Bytomi . Postavil se proti germanizaci , prosazoval výuku polského jazyka a historie na školách a prosazoval otevření polských knihoven ve Slezsku. Založil Lidovou čítárnu ve vesnici Ljubetsko u Lublince.

Udržoval kontakt s dalšími polskými osobnostmi veřejného života, včetně mazurského spisovatele Gustava Gizewiusze a novináře Pavla Stalmacha z Těšínského Slezska , dopisoval si s Józefem Lepkowskim , Jerzym Bandtkem , Kazimirem Wojcickim a Józefem Kraszewskim . V roce 1861 zaslal druhému jmenovanému báseň Przestroga do przeciwników narodowości polskiej na Śląsku Pruskim [10] .

Kreativita

Literární dědictví Józefa Lompy zahrnuje asi sto děl v polštině, včetně asi padesáti knih [9] . Zabýval se především historií a národopisem Slezska, napsal četné články, básně, překlady, školní učebnice a populárně naučné práce. Janusz Nowakowski , který navštívil Lompu v roce 1861, zmínil ve svém článku 38 děl autora, Józef Chociszewski v knize Geografia ojczysta  - 50 děl [11] , kněz Emanuel Grim ve čtvrtletníku Zaranie Śląskie v roce 1910 - 53 prací s lidovou tematikou [3] . Noviny Schlesische Provinzialblatter v roce 1863 odhadly spisovatelovo dílo na 100 publikací v němčině a polštině [12] .

Zpracovány populární historické a geografické přehledy měst Bychyně , Bytomi , Kozle , Olešna a Opole . V roce 1847 se poprvé zmínil o Königshutte v polštině a v roce 1856 publikoval podrobný popis tohoto města ve varšavském deníku Kronika Wiadomości Krajowych I Zagranicznych (č. 210).

Staral se o zachování písňového a uměleckého dědictví Horního Slezska. Natočil a vydal 191 pohádek a pověstí a také mnoho materiálů o slezském folklóru [13] [14] .

Spolupracoval se slezským tiskem, včetně novin Tygodnik Cieszyński a Tygodnik Polski (1845-1846), Dziennik Górnośląski (1848-1849), Telegraf Górnośląski , Szkoła Polska (1849-1853), Gwiazdka Cieszyń z jiných regionů a časopisů Gwiazdka Cieszyń Pruska a Polského království, popularizující slezskou tematiku.

Práce

Etnografie

Lingvistika

Romány

Náboženské spisy

Populárně vědecké publikace

Paměť

Józef Lompa se věnuje příběhům Pierwsze światła od Zofie Kossak-Szczucka (sbírka Nieznany kraj , 1932) a dramatu Lompa od Kazimierze Holby (1945).

Pomníky spisovatele byly postaveny ve městech Zabrze , Voznik a Opole .

Po Jozefu Lempě jsou pojmenovány školy v osadách Lubsha (je tam i jeho muzeum), dále Kudowa-Zdrój , Olesno , Starcha , Voszki , Radzienkow , Ruda-Slianska , Grodkow , Bytom , Lodž , Katovice a Chorzow

Ulice Józefa Lompy existují ve Slezsku a dalších regionech Polska, včetně měst Lubań , Katovice , Lubliniec , Pszczyna , Piekary Śląskie , Rybnik , Kendzierzyn Kozle , Brzeg , Olesno , Wrocław , Zabrze , Pruwilin Ziebica , Arizodnik a S Bielsko-Biala .

Slezské a Opolské vojvodství spojuje turistická stezka Józefa Lompy , která prochází místy spjatými se spisovatelovou tvorbou.

Poznámky

  1. ↑ Skop, Łukasz Józef Lompa - odnowiciel polskości na Śląsku  (polsky) . Nasze Miasto (9. ledna 2010).
  2. ↑ Pisarze Śląscy XIX i XX wieku //   (polsky) . — Wrocław, 1963.
  3. ↑ 1 2 3 4 Bronisław Koraszewski. Józef Lompa zasłużony działacz, krzewiciel ducha polskiego na Śląsku w 50. rocznicę śmierci. — Opole: Gazeta Opolska, 1913.
  4. ↑ Janina Enderová. Josef Lompa; zarys biograficzny // Pamiętnik Instytutu Śląskiego. - Instytut Śląski Katowice, 1947. - T. IX. - S. 23.
  5. ↑ Życie i praca Józefa Lompy: [ polsky ] ] // Katolický. - 1897. - Č. 75.
  6. ↑ Jerzy Oleksinski. I nie ustali w walce  (polsky) . - Warszawa: Nasza Księgarnia, 1980. - S. 93. - ISBN 83-10-07610-X .
  7. ↑ Jerzy Oleksinski. I nie ustali w walce  (polsky) . - Warszawa: Nasza Księgarnia, 1980. - S. 94. - ISBN 83-10-07610-X .
  8. ↑ Praca zbiorowa. Jozef Lompa // Literatura Polska. Przewodnik encyklopedyczny. - Warszawa: PWN, 1984. - T. I. - ISBN 8301015209 .
  9. ↑ 1 2 Praca zbiorowa. Jozef Lompa  : [ polsky. ] // Bytomska Biblioteka Pedagogiczna Informator. - 2013. - č. Zeszyt 22 (styczeń). — ISSN 2081-5395 .
  10. ↑ Josef Lompa. Listy Józefa Lompy do JI Kraszewskiego z lat 1860–1862 // / red. Kazimierz Dobrowolski. - Nakładem Muzeum Sląskiego, 1931.
  11. ↑ Joseph Chociszewski. Podręcznik geografii ojczystej, zawierający treściowy opis ziem dawnej Polski, z uwzględnieniem dzisiejszych stosunków i podziału politycznego: dodana krótka wiadomość o Czechach i Rusinach. — Nakl. K. Kozłowskiego, 1892.
  12. ↑ /. / // Schlesische Provinzialblatter. - 1863. - S. 299.
  13. ↑ Teksty folklorystyczne ze zbiorów Józefa Lompy / Red. komitet pod przewodnictwem Juliana Krzyżanowskiego. - Wrocław: Zakład Narod. im. Ossolińskich, 1960.
  14. ↑ Jerzy Pośpiech. Ze spuscizny folklorystycznej Józefa Lompy. Obrzędy i zwyczaje doroczne, rodzinne i społeczne. (Część szósta)  : [ polsky. ] // Kwartalnik Opolski. — 2019.
  15. ↑ Josef Lompa. Przysłowia i mowy potoczne ludu polskiego w Szlązku // [1] . - Bochnia: : W. Pisz,, 1853.
  16. ↑ Josef Lompa. Historya o Gryzeldzie i margrabi Walterze // [2] . - Wadowice: F. Foltýn, 1884.
  17. ↑ Bogdan Zakrzewski. Pieśni ludu śląskiego  (polsky) . - Ústav Śląski w Opolu, 1970.
  18. ↑ Josef Lompa. Historya o pobożnej i błogosławionej Petroneli polskiéj pustelnicy na vrcholu Chełm u S. Anny w górnym Szląsku . — Koźle: F. Radek, 1855.
  19. ↑ Josef Lompa. Krotki rys jeografii Szląska dla nauki początkowej // [3] . — Głogówek: H. Handel, 1847.
  20. ↑ Felix Rendschmidt. Książka do czytania dla klassy średniéj szkół katolickich miejskich i wiejskich . - 4 popr. i powiększ.. - Wrocław: FEC Leuckart, 1853.
  21. ↑ Lompa, Jozef (1797-1863). Pielgrzym w Lubopolu, czyli Nauki wiejskie, szczególniej dla ludu szląskiego zastósowane . - Lubliniec: J. Plessner, 1844.
  22. ↑ Josef Lompa. Panny Maryi na Jasnej Górze w Częstochowie. - Księgarnia Polska A. Dzwonkowskiego, 1860.

Literatura

  Přejděte na položku Wikidata