| malý duch | |
|---|---|
| Das kleine Gespenst | |
| Žánr | pohádka |
| Autor | Otfried Preusler |
| Původní jazyk | německy |
| Datum prvního zveřejnění | 1966 |
| nakladatelství | Thienemann |
| Předchozí | Malá Baba Yaga |
"Strašidlo" ( německy: Das kleine Gespenst ) je pohádkový příběh německého spisovatele Otfrieda Preuslera o duchovi ze starého hradu, který se nečekaně rozsvítí denním světlem a je nucen neustále narážet do lidí. Pohádku vydalo v roce 1966 nakladatelství Thienemann s ilustracemi Franze Josefa Trippa .
Pohádka završuje jakousi trilogii o malých představitelích nadpřirozených bytostí, jejíž součástí jsou i příběhy „ Malá Baba Yaga “ a „ Malý vodník “, napsané koncem 50. let. Byl přeložen do desítek jazyků a mnohokrát zfilmován.
Na zámku Eulenstein poblíž města Eulenberg žije malé strašidlo. V noci se probouzí a toulá se po zámku a usíná za svítání. Jednou chtěl duch vědět, jak svět vypadá ve dne, ale i přes snahu probudit se v jinou dobu se mu to nedaří. Nejlepší přítel malého strašidla, sova Shuhu, ho navíc varuje před denním světlem: Shuhu sám kdysi málem zemřel, nestihl se přes den vrátit do dolíku.
Jednoho dne se však stane nečekaná věc: malý duch se neprobudí o půlnoci, ale v poledne. Vyletí na ulici a ze slunce zčerná. Ducha si všimnou lidé, začne se skrývat v podzemních chodbách, vylézá na nečekaná místa ve městě a děsí obyvatele. Duch se změní v den a nyní se již nemůže v noci probudit. A když město slaví 325. výročí zrušení švédského obležení, vyletí malý duch a odežene švédskou armádu – stejně jako před 325 lety.
Neví, že švédští vojáci jsou maskovaní měšťané na historické slavnosti. Záhy se však z rozhovorů dětí duch dozví o svém omylu. Zastydí se a rozhodne se vrátit do hradu. Děti se dozvědí, že hodiny na městské věži byly nedávno opraveny a měly zpoždění 12 hodin. To byl důvod, proč se duch začal v poledne probouzet.
Chlapi žádají hodináře, aby znovu posunul hodiny dopředu, což on udělá. Duch se vrací do hradu a znovu se stává nočním, když získal svou původní bílou barvu.
Existují dva překlady pohádky do ruštiny (se stejným názvem). Poprvé v ruštině byla pohádka publikována v časopise Murzilka v roce 1981 (č. 3-8) v překladu (převyprávění) Jurije Korintse a Natalie Burlové s kresbami Lva Tokmakova. Dalším překladem je Elvira Ivanova ; oba překlady byly opakovaně přetištěny [1] [2] .