Masakr ve Staro Gratsku | |
---|---|
Místo útoku | Obec Staro Hracko, obec Lipljan , Republika Kosovo |
Cíl útoku | kosovští Srbové |
datum | 23. července 1999 |
mrtvý | 14 [1] |
Podezřelí | Kosovská osvobozenecká armáda [2] |
kosovská válka | |
---|---|
Pozadí Likoshane a Chirez překaz Události za války Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1160 Incident 23. dubna 1998 Decani Lapushnik Belachevac Lubenich Lodge Hraniční střety 18. července 1998 Klechka Orahovac Unikátní Glodjane Radonich Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1199 Masakr v Gorn Obrin Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1203 Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1207 Hraniční přestřelka 3. prosince 1998 Ambush 14. prosince 1998 Panda Bar Podujevo (1) Račák Podujevo (2) Bombardování Jugoslávie Budžanovci Novi Sad Bela Tskva Velika Krushe Řeka Suva Izbica Drenica Incident z 13. dubna 1999 Koshare Grdzelica Gjaková Bělehradské televizní centrum Mezha Ostřelování budovy Ministerstva obrany Jugoslávie Luzhane Vuchitrn Kazetové bombardování Nisu Velvyslanectví Číny v Bělehradě Corisha ingot Efekty Letiště Priština Prizren Staro Gratsko Shnilý Srbské kulturní dědictví Porucha |
Masakr ve Staro Gratsku ( srb. Masakr u Stary Gratskoi , Alb. Masakra në Grackë e Vjetër ) - vražda 14 srbských farmářů spáchaná 23. července 1999 ve vesnici Staro Gratsko, ležící v komunitě Lipljan v Kosovu [3] . Krátce před tímto zločinem byly z tohoto území staženy jugoslávské jednotky v důsledku války v Kosovu . Vrahové nebyli nalezeni, ale podle vesničanů zabíjeli členové Kosovské osvobozenecké armády . Tento zločin byl co do počtu obětí zločinu spáchaného v Kosovu největší od konce kosovské války [4] .
Válka v Kosovu skončila 11. července 1999. Po 78denním bombardování silami NATO Jugoslávie souhlasila se stažením svých jednotek z Kosova. Celkem bylo staženo 40 tisíc vojáků, nahradil je 50tisícový kontingent vojáků NATO [5] . 170 000 Srbů žijících v Kosovu uprchlo do centrálního Srbska [6] .
Obyvatelstvo obce bylo asi 300 osob, většinu obyvatel tvořili etničtí Srbové [7] , v obci žilo 82 rodin, 80 srbských a 2 albánské [8] . Sousední vesnice byly obydleny etnickými Albánci [7] .
23. července 1999, přibližně ve 21:13, zaslechla britská hlídka NATO střelbu. Hlídka kontaktovala hlavní síly. O hodinu později nalezly přijíždějící jednotky NATO na otevřeném poli 13 mrtvol [9] . Další tělo bylo nalezeno poblíž, 150 metrů daleko. Farmáři byli zabiti při návratu domů po sklizni pšenice [10] . Týden před masakrem se farmáři obrátili s žádostí o ochranu na jednotky NATO, ale jejich žádost byla ignorována [2] .
Po nalezení těl byla vesnice uzavřena kanadskými jednotkami. Mrtvoly byly převezeny do nemocnice v Prištině k identifikaci. OSN později uvedla, že mezi zabitými byly ženy a děti [11] .
Hashim Thaci , vůdce Kosovské osvobozenecké armády, vraždy odsoudil a označil je za „šílený čin spáchaný s cílem podkopat zlepšující se vztahy mezi kosovskými Albánci a Srby“. Bernard Kouchner , vedoucí mise OSN v Kosovu , řekl, že byl masakrem „zděšen“ a slíbil, že „pachatelé budou neprodleně postaveni před soud“ [8] . Louise Arborová , hlavní žalobkyně mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii , uvedla, že je „vážně znepokojena“ a vyzvala k „okamžitému vyšetřování“ [12] .
Jugoslávský prezident Slobodan Miloševič obvinil z atentátu jednotky NATO, zatímco generál Nebojša Pavkovič řekl, že pokud OSN nebude moci provincii kontrolovat, pošle tam jugoslávské jednotky [12] .