Auvo Maunula | |
---|---|
Datum narození | 7. června 1907 |
Datum úmrtí | 17. května 1944 (ve věku 36 let) |
Auvo German Toivo Maunula ( fin. Auvo Herman Toivo Maunula ; 7. června 1907 , Alavieska - 17. května 1944 , Girvas ) - finský vojenský stíhací pilot , major a držitel Mannerheimova kříže . Provedl asi 200 bojových letů, sestřelil tři sovětská letadla [1] [2] .
Narodil se v komunitě Alavieska v Severní Ostrobothnii v rodině školního učitele Hermana Maunuly a Anny Maunuly (rozené Rayaniemi).
Vojenskou službu u letectva nastoupil v roce 1926, v letech 1927-1929 studoval na důstojnické škole. Během 30. let byl aktivním pilotem.
Během zimní války byl velitelem první letky létající na britských stíhačkách Gloucester Gladiator [3] . Během finsko-sovětské války (1941-1944) byl jmenován velitelem letky LeLv 35, vybavené 12 letouny Fokker D. XXI , a poté letky LeLv 28, která byla vybavena letouny Morane-Saulnier MS 406 .
Na doporučení náčelníka generálního štábu Karla Lennarta Esche byl 21. května 1942 jmenován velitelem letové skupiny a 15. srpna 1942 na návrh velitele finského letectva Jarla Lundqvista, byl předán Mannerheimskému kříži . Vyznamenání proběhlo 8. září 1942, Maunula se stal 90. vojákem, kterému bylo toto vyznamenání uděleno [4] , ihned po vyznamenání obdržel hodnost majora.
Zemřel při cvičném letu 17. května 1944: v malé výšce se jeho stíhačka Morane-Saulnier MS-628 nemohla dostat z vývrtky a spadla do jezera [3] . Byl pohřben na hřbitově hrdinů v Seinäjoki [5] .
Byl ženatý s Esther Jensen a měl dvě děti: Reyo Jorma Maunula (1935-2013) se stal majorem v letectvu, působil jako ředitel School of Leadership a poradce Národní rady pro vzdělávání; Antero Maunula (1937-2014) - plukovník, velitel brigády Pohja [6] .