Mash, Enta Gershevna

Enta Gershevna Mash
Datum narození 17. března 1922( 1922-03-17 )
Místo narození
Datum úmrtí 31. března 2013( 2013-03-31 ) (91 let)
Místo smrti
občanství (občanství)
obsazení spisovatel
Ocenění Cena Itzika Mangera [d]

Enta Gershevna Mash ( rozená Roitman , jidiš יענטע  מאַש ‎ ‏‎ -  Ente Mash , v hebrejštině  - Yael Mash ; 17. března 1922 , Zguritsa , okres Soroca , Ha . 3. březen ) Psala v jidiš .

Životopis

Ente Mash se narodil v besarabském židovském městě Zgurica (nyní oblast Drochia v Moldavsku ) v roce 1922. Studovala na hebrejském gymnáziu sítě Tarbut , absolvovala rumunské gymnázium pro dívky a první ročník Kišiněvského pedagogického institutu . Po připojení Besarábie k SSSR byla v roce 1941 spolu se svou matkou Shprince Peker-Roitman poslána na Sibiř na usazení a nucené práce, kde její matka zemřela ( 1943 ). [1] Otec (Ersh Roitman) byl zatčen ve stejnou dobu a zemřel v táboře. Mash byla propuštěna v roce 1948 , vrátila se do Moldavska , usadila se v Kišiněvě , pracovala jako účetní a žila až do svého odchodu do Izraele v roce 1977 . Usadila se v Ashdodu , kde také dlouhou dobu pracovala jako účetní. [2]

Ente Mash pocházela z literární rodiny: manžel její sestry byl židovský spisovatel Yankl Yakir a její neteř byla spisovatelka z Kišiněva Svetlana Yakir . Sama Ente Mash začala psát až po příjezdu do Izraele , od té doby publikuje ve všech hlavních jidiš periodikách v Izraeli, USA a dalších zemích, pravidelně spolupracuje s Yerusholaimer Almanakh ( Jeruzalémský almanach , redaktoři J. Kerler a M. Harats ) , Di Goldene Kate ( Golden Chain , Tel Aviv , editor Avrom Sutzkever ), Vorverts ( Forward , New York , editor B. Sandler ), Yiddish Kultur ( Jewish Culture , New York, editor Iche Goldberg (1904-2006).

Tel Avivské nakladatelství I. L. Peretz Farlag vydalo tři sbírky příběhů Ente Mashe o životě besarabských Židů před válkou , v sibiřském exilu a v Izraeli - „Tif In Der Taige“ ( Hluboko v tajze , 1990), „Meshane -Mokem" ( Change of places , 1993) a "Besaraber Motivn" ( Bessarabian motives , 1998). V roce 2007 vydalo nakladatelství H. Leivik novou sbírku povídek a esejů Der Lezter hakofe ( Na poslední zatáčce ). Knihy „Hluboko v tajze“ a „Besarabské motivy“ vyšly také v hebrejštině (v překladech Y. Gur-Arye a Meir Avni). Kritici si všimli ostrosti děje a barvitosti jižní (bessarabské) ženské řeči, která je vlastní vypravěči většiny příběhů.

Laureát literárních cen Manger (1999, nejvyšší literární cena pro spisovatele v jidiš), Hofstein (2002) a Leib Rubinlicht (2004).

Překlad Ellen Cassedy sbírky povídek Yenta Mash do angličtiny „On the Landing“ ( On the pier , 2018) v roce 2016 získal stipendium mezinárodního PEN klubu [3] [4] .  

Knihy

Poznámky

  1. ↑ יענטע מאַש, ייִדישע שרײַבערין, געשטאָרבן . Získáno 16. dubna 2013. Archivováno z originálu 26. května 2013.
  2. ↑ Yente Mash: příběh "Chléb" v podání autora  (nepřístupný odkaz)
  3. ↑ איבערזעצונג־סובווענץ פֿאַר אַ ייִדיש בוך . Získáno 1. 8. 2016. Archivováno z originálu 5. 8. 2016.
  4. ↑ On The Landing: Povídka Yenta Mash, přeložila Ellen Cassedy . Získáno 1. 8. 2016. Archivováno z originálu 18. 8. 2016.
  5. ↑ Celý text knihy „Hluboko v tajze“
  6. ↑ Na přistání. Příběhy od Yenta Mash. Přeložila Ellen Cassedy . Získáno 25. října 2018. Archivováno z originálu dne 26. října 2018.

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  V bibliografických katalozích