Chalkopyrit
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od
verze recenzované 16. dubna 2017; kontroly vyžadují
16 úprav .
Chalkopyrit (z řeckého χαλκóς „ měď + pyrit “), zastaralé synonymum: pyrit měďnatý je minerál , ve složení dvojitý sulfid mědi a železa se vzorcem CuFeS 2 , krystalizuje v tetragonální syngonii .
Vlastnosti
Velké krystaly jsou vzácné a mají zkreslený čtyřstěnný vzhled. Okraje jsou zpravidla pokryty hlubokým hrubým stínováním. Charakteristické je dvojčatění, častá jsou klíčící dvojčata . Tvoří souvislé zrnité agregáty, rozptýlené, žilky v uhličitanech a jiných sulfidech . Barva je zlatožlutá, v odstínu, na rozdíl od mosazně žlutého pyritu připomínajícího čisté zlato , proto dostala název "zlatá směs". Lesklá metalíza. Na povrchu krystalů a třísek je charakteristický jasný pestrý nádech . Tvrdost podle Mohse 3,5-4. Dekolt je nedokonalý. Křehký. Pod foukačkou se na uhlí spojuje do šedočerné magnetické kuličky . Rozpouští se v HNO 3 za uvolňování síry . To bylo používáno jako detektor v časných rádiích před příchodem elektronek . Je dirigentem.
Původ
Původ je hydrotermální , ve spojení s galenitem a sfaleritem je součástí polymetalických rud, ale sám o sobě nevytváří velké akumulace. Vzniká také při metamorfních procesech, vyskytuje se v greisenech a skarnech . V podmínkách blízkého povrchu je nestabilní a v procesu zvětrávání poměrně rychle kolabuje s tvorbou sekundárních měděných minerálů. Nejdůležitější měděná ruda ; ve formě krystalů - cenný sbírkový minerál.
Literatura
Odkazy
Slovníky a encyklopedie |
|
---|
V bibliografických katalozích |
|
---|