Mercadante, Saverio
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od
verze recenzované 10. ledna 2020; kontroly vyžadují
19 úprav .
Giuseppe Saverio Rafaele Mercadante ( italsky: Giuseppe Saverio Raffaele Mercadante ; 17. září 1795 , Altamura – 17. prosince 1870 , Neapol ) byl italský skladatel , který skládal především opery.
Životopis
Hudební vzdělání získal na Královské konzervatoři v Neapoli, kde studoval u Fedele Fenaroliho , Giovanniho Furna , Giacoma Tritta a Nicola Antonia Zingarelliho .
V roce 1818 napsal Mercadante svou první operu: " Apoteosi d'Ercole " (" Apoteóza Herkula "), která, stejně jako ty následující, měla v Itálii velký úspěch. Jeho díla byla uvedena v operních domech v Itálii ( La Scala , Milán; Teatro San Carlo , Neapol; La Fenice , Benátky atd.), Španělsku , Portugalsku , Rakousku , Francii . Po pobytu v letech 1827-1829. ve Španělsku a Portugalsku od roku 1833 do roku 1840 byl kapellmeister katedrály Novara .
V roce 1832 se oženil s mladou janovskou vdovou se třemi dětmi Sofyou Gambaro, z jejíhož manželství se narodily další tři děti - Serafina, Ozvino a Saverio. V roce 1836 přijel na Rossiniho
pozvání do Paříže , kde byla v Théâtre Italien uvedena jeho opera „ I briganti “ („ Loupežníci “) . Mezi Mercadanteovými operami vyniká zejména „ Il Giuramento “ („ Přísaha “) napsaná v roce 1837 (premiéra se konala v milánské La Scale , byla uvedena i v Římě a v roce 1858 na scéně Italské opery v r. Paříž).
Od roku 1839 začal Mercadante ztrácet zrak a na konci života byl zcela slepý.
30 let, od roku 1840 až do své smrti, byl ředitelem konzervatoře v Neapoli. Byl vynikajícím profesorem zpěvu a harmonie (k jeho studentům patřili Antonio Brancaleone Gandolfo a Jaime Nuno ).
V roce 1876 mu byl v Neapoli postaven mramorový pomník.
Mercadanteovými pravnuky byli bratři Ernesto de Curtis a Giambattista de Curtis , autoři mnoha světoznámých neapolských písní.
Kreativní dědictví
- Asi 60 oper
- 4 balety,
- koncerty pro různé nástroje:
Koncert pro klarinet a orchestr B-dur op. 101,
Koncert pro lesní roh a orchestr,
5 koncertů pro flétnu a orchestr:
č. 1 E-dur op. 49,
č. 2 e-moll op. 57 (1819),
č. 3 D-dur,
č. 4 G-dur,
č. 5 F-dur
Koncert pro dvě flétny a orchestr D-dur
Fantasia Concertante pro flétnu d'amore, flétnu a smyčcový orchestr,
- Symfonie „Garibaldi“ věnovaná Itálii,
- 3 koncertantní symfonie pro flétnu, 2 klarinety a smyčcový orchestr,
- předehry,
- Te deum ,
- Messa di Gloria ,
- Mottetto pro San Gaudenzio ,
- komorní vokální hudba:
Cantata Virginia pro soprán a klavír,
Il Sogno (" Sen ") pro soprán, flétnu a klavír,
6 komorních ariet pro soprán, flétnu a klavír,
- komorní díla pro různé instrumentální skladby:
4 kvartety pro flétnu a smyčce (a-moll, C-dur, e-moll, A-dur),
Nokturno pro 2 klarinety, lesní roh a fagot,
Trio pro housle, klarinet a violoncello,
"Sailor's Serenade" (Serenata del marinaio) pro komorní soubor
- divadelní hudba,
- hymny,
- fantazie,
- rozptýlení
Opera
Seznam prací
- L'apoteosi d'Ercole (19. 8. 1819 Teatro San Carlo, Neapol)
- Violenza e costanza, ossia I falsi monetari (19.1.1820 Teatro Nuovo, Neapol) [také jako: Il castello dei spiriti (1825, Lisabon)]
- Anacreonte in Samo (1.8.1820 divadlo San Carlo, Neapol)
- Il geloso ravveduto (10.1820 Teatro Valle, Řím)
- Scipione v Cartagine (26.12.1820 Teatro Argentina, Řím)
- Maria Stuarda regina di Scozia (29. května 1821 Teatro Comunale, Bologna)
- Elisa e Claudio, Ossia L'amore protetto dall'amicizia (30.10.1821 divadlo La Scala, Milán)
- Andronico (26. 12. 1821 Teatro La Fenice, Benátky)
- Il posto abbandonato, ossia Adele ed Emerico (21. září 1822 divadlo La Scala, Milán)
- Amleto (26.12.1822 divadlo La Scala, Milán)
- Alfonso ed Elisa (12/26/1822 Teatro Nuovo, Mantua) [také známý jako: Aminta ed Argira (1823, Reggio Emilia)]
- Didone abbandonata (18.1.1823 Teatro Regio, Turín)
- Gli sciti (18.3.1823 divadlo San Carlo, Neapol)
- Costanzo ed Almeriska (22. 11. 1823 Teatro San Carlo, Neapol)
- Gli amici di Siracusa (7.2.1824 Argentinské divadlo, Řím)
- Doralice (18.9.1824 Kärntnertor-divadlo , Vídeň)
- Le nozze di Telemaco ed Antiope (11/5/1824 Kärntnertor-divadlo, Vídeň)
- Il podestà di Burgos, ossia Il signore del villaggio (20. 11. 1824 divadlo Kärntnertor, Vídeň)
- Nitocri (26. 12. 1824 Teatro Regio, Turín)
- Ipermestra (29. 12. 1825 divadlo San Carlo, Neapol)
- Erode, ossia Marianna (12.12.1825 Teatro La Fenice, Benátky)
- Caritea, regina di Spagna (Donna Caritea), ossia La morte di Don Alfonso re di Portogallo (21.2.1826 Teatro La Fenice, Benátky)
- Ezio (3.2.1827 Teatro Regio, Turín)
- Il montanaro (16. dubna 1827, divadlo La Scala, Milán)
- La testa di bronzo, ossia La capanna solitaria (3.12.1827, soukromé divadlo Barone di Quintella v Laranjeiras, Lisabon) [libreto napsáno 1816 pro Solivu]
- Adriano in Siria (24.2.1828 Teatro S. Carlos, Lisabon)
- Gabriella di Vergy (8.8.1828 Teatro S. Carlos, Lisabon) [rev: 1832, Janov]
- La rappresaglia (21.2.1829 divadelní ředitel, Cádiz)
- Don Chisciotte alle nozze di Gamaccio (10.2.1830 Teatro Principal, Cádiz)
- Francesca da Rimini (1831, pravděpodobně nehrané)
- Zaïra (31. 8. 1831 Teatro San Carlo, Neapol) [libreto napsané v roce 1829 pro Belliniho ]
- I normanni a Parigi (7.2.1832 Teatro Regio, Turín)
- Ismalia, Ossia Amore e morte (27.10.1832, divadlo La Scala, Milán)
- Il conte di Essex (10. března 1833, divadlo La Scala, Milán)
- Emma d'Antiochia (8.3.1834 Teatro La Fenice, Benátky)
- Uggero il dánské (11.8.1834 Teatro Riccardi, Bergamo)
- La gioventù di Enrico V (25. 11. 1834, divadlo La Scala, Milán)
- I due Figaro (" Dva Figaros") (26/1/1835 Teatro Principe, Madrid) [složeno 1826]
- Francesca Donato, ossia Corinto distrutta (14.2.1835 Teatro Regio, Turín) [rev.1845, Teatro San Carlo, Neapol]
- I briganti (22.3.1836 Théâtre Italien, Paříž) [s dodatky v roce 1853]
- Il giuramento (11.3.1837, divadlo La Scala, Milán)
- Le due illustri rivali (10.3.1838 Teatro La Fenice, Benátky)
- Elena da Feltre (1.1.1839 Teatro San Carlo, Neapol)
- Il bravo (La veneziana) (3. září 1839 divadlo La Scala, Milán)
- La vestale (10.3.1840 Teatro San Carlo, Neapol)
- La solitaria delle Asturie, ossia La Spagna ricuperata (3/12/1840 Teatro La Fenice, Benátky)
- Il proscritto (4.1.1842 divadlo San Carlo, Neapol)
- Il regente (2.2.1843 Teatro Regio, Turín) [rev. s přidáním. 11.11.1843, Terst]
- Leonora (5.12.1844 Teatro Nuovo, Neapol)
- Il Vascello de Gama (6.3.1845 Teatro San Carlo, Neapol)
- Orazi e Curiazi (11/10/1846 Teatro San Carlo, Neapol)
- La schiava saracena, ovvero Il campo di Gerosolima (26.12.1848 Divadlo La Scala, Milán) [rev. 1850 Teatro San Carlo, Neapol]
- Medea (1.3.1851 Teatro San Carlo, Neapol)
- Statira (8.1.1853 Teatro San Carlo, Neapol)
- Violetta (10.1.1853 Teatro Nuovo, Neapol)
- Pelagio (2/12/1857 Teatro San Carlo, Neapol)
- Virginia (7.4.1866 divadlo San Carlo, Neapol) [skl. v letech 1845-1855]
- L'orfano di Brono, ossia Caterina dei Medici [pouze 1 akt]
Literatura