Mercadante, Saverio

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 10. ledna 2020; kontroly vyžadují 19 úprav .
Saverio Mercadante
Saverio Mercadante
základní informace
Celé jméno Giuseppe Saverio Raffaele Mercadante
Datum narození 17. září 1795( 1795-09-17 )
Místo narození Altamura poblíž Bari , Neapolské království
Datum úmrtí 17. prosince 1870 (ve věku 75 let)( 1870-12-17 )
Místo smrti Neapol , Italské království
Země
Profese skladatel
Žánry opera , balet , instrumentální hudba
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Giuseppe Saverio Rafaele Mercadante ( italsky:  Giuseppe Saverio Raffaele Mercadante ; 17. září 1795 , Altamura  – 17. prosince 1870 , Neapol ) byl italský skladatel , který skládal především opery.

Životopis

Hudební vzdělání získal na Královské konzervatoři v Neapoli, kde studoval u Fedele Fenaroliho , Giovanniho Furna , Giacoma Tritta a Nicola Antonia Zingarelliho .

V roce 1818 napsal Mercadante svou první operu: " Apoteosi d'Ercole " (" Apoteóza Herkula "), která, stejně jako ty následující, měla v Itálii velký úspěch. Jeho díla byla uvedena v operních domech v Itálii ( La Scala , Milán; Teatro San Carlo , Neapol; La Fenice , Benátky atd.), Španělsku , Portugalsku , Rakousku , Francii . Po pobytu v letech 1827-1829. ve Španělsku a Portugalsku od roku 1833 do roku 1840 byl kapellmeister katedrály Novara .
V roce 1832 se oženil s mladou janovskou vdovou se třemi dětmi Sofyou Gambaro, z jejíhož manželství se narodily další tři děti - Serafina, Ozvino a Saverio. V roce 1836 přijel na Rossiniho
pozvání do Paříže , kde byla v Théâtre Italien uvedena jeho opera „ I briganti “ („ Loupežníci “) . Mezi Mercadanteovými operami vyniká zejména „ Il Giuramento “ („ Přísaha “) napsaná v roce 1837 (premiéra se konala v milánské La Scale , byla uvedena i v Římě a v roce 1858 na scéně Italské opery v r. Paříž). Od roku 1839 začal Mercadante ztrácet zrak a na konci života byl zcela slepý. 30 let, od roku 1840 až do své smrti, byl ředitelem konzervatoře v Neapoli. Byl vynikajícím profesorem zpěvu a harmonie (k jeho studentům patřili Antonio Brancaleone Gandolfo a Jaime Nuno ). V roce 1876 mu byl v Neapoli postaven mramorový pomník. Mercadanteovými pravnuky byli bratři Ernesto de Curtis a Giambattista de Curtis , autoři mnoha světoznámých neapolských písní.



Kreativní dědictví

Koncert pro klarinet a orchestr B-dur op. 101,
Koncert pro lesní roh a orchestr,
5 koncertů pro flétnu a orchestr:
č. 1 E-dur op. 49,
č. 2 e-moll op. 57 (1819),
č. 3 D-dur,
č. 4 G-dur,
č. 5 F-dur
Koncert pro dvě flétny a orchestr D-dur
Fantasia Concertante pro flétnu d'amore, flétnu a smyčcový orchestr,

Cantata Virginia pro soprán a klavír,
Il Sogno (" Sen ") pro soprán, flétnu a klavír,
6 komorních ariet pro soprán, flétnu a klavír,

4 kvartety pro flétnu a smyčce (a-moll, C-dur, e-moll, A-dur),
Nokturno pro 2 klarinety, lesní roh a fagot,
Trio pro housle, klarinet a violoncello,
"Sailor's Serenade" (Serenata del marinaio) pro komorní soubor

Opera

Seznam prací
  1. L'apoteosi d'Ercole (19. 8. 1819 Teatro San Carlo, Neapol)
  2. Violenza e costanza, ossia I falsi monetari (19.1.1820 Teatro Nuovo, Neapol) [také jako: Il castello dei spiriti (1825, Lisabon)]
  3. Anacreonte in Samo (1.8.1820 divadlo San Carlo, Neapol)
  4. Il geloso ravveduto (10.1820 Teatro Valle, Řím)
  5. Scipione v Cartagine (26.12.1820 Teatro Argentina, Řím)
  6. Maria Stuarda regina di Scozia (29. května 1821 Teatro Comunale, Bologna)
  7. Elisa e Claudio, Ossia L'amore protetto dall'amicizia (30.10.1821 divadlo La Scala, Milán)
  8. Andronico (26. 12. 1821 Teatro La Fenice, Benátky)
  9. Il posto abbandonato, ossia Adele ed Emerico (21. září 1822 divadlo La Scala, Milán)
  10. Amleto (26.12.1822 divadlo La Scala, Milán)
  11. Alfonso ed Elisa (12/26/1822 Teatro Nuovo, Mantua) [také známý jako: Aminta ed Argira (1823, Reggio Emilia)]
  12. Didone abbandonata (18.1.1823 Teatro Regio, Turín)
  13. Gli sciti (18.3.1823 divadlo San Carlo, Neapol)
  14. Costanzo ed Almeriska (22. 11. 1823 Teatro San Carlo, Neapol)
  15. Gli amici di Siracusa (7.2.1824 Argentinské divadlo, Řím)
  16. Doralice (18.9.1824 Kärntnertor-divadlo , Vídeň)
  17. Le nozze di Telemaco ed Antiope (11/5/1824 Kärntnertor-divadlo, Vídeň)
  18. Il podestà di Burgos, ossia Il signore del villaggio (20. 11. 1824 divadlo Kärntnertor, Vídeň)
  19. Nitocri (26. 12. 1824 Teatro Regio, Turín)
  20. Ipermestra (29. 12. 1825 divadlo San Carlo, Neapol)
  21. Erode, ossia Marianna (12.12.1825 Teatro La Fenice, Benátky)
  22. Caritea, regina di Spagna (Donna Caritea), ossia La morte di Don Alfonso re di Portogallo (21.2.1826 Teatro La Fenice, Benátky)
  23. Ezio (3.2.1827 Teatro Regio, Turín)
  24. Il montanaro (16. dubna 1827, divadlo La Scala, Milán)
  25. La testa di bronzo, ossia La capanna solitaria (3.12.1827, soukromé divadlo Barone di Quintella v Laranjeiras, Lisabon) [libreto napsáno 1816 pro Solivu]
  26. Adriano in Siria (24.2.1828 Teatro S. Carlos, Lisabon)
  27. Gabriella di Vergy (8.8.1828 Teatro S. Carlos, Lisabon) [rev: 1832, Janov]
  28. La rappresaglia (21.2.1829 divadelní ředitel, Cádiz)
  29. Don Chisciotte alle nozze di Gamaccio (10.2.1830 Teatro Principal, Cádiz)
  30. Francesca da Rimini (1831, pravděpodobně nehrané)
  31. Zaïra (31. 8. 1831 Teatro San Carlo, Neapol) [libreto napsané v roce 1829 pro Belliniho ]
  32. I normanni a Parigi (7.2.1832 Teatro Regio, Turín)
  33. Ismalia, Ossia Amore e morte (27.10.1832, divadlo La Scala, Milán)
  34. Il conte di Essex (10. března 1833, divadlo La Scala, Milán)
  35. Emma d'Antiochia (8.3.1834 Teatro La Fenice, Benátky)
  36. Uggero il dánské (11.8.1834 Teatro Riccardi, Bergamo)
  37. La gioventù di Enrico V (25. 11. 1834, divadlo La Scala, Milán)
  38. I due Figaro (" Dva Figaros") (26/1/1835 Teatro Principe, Madrid) [složeno 1826]
  39. Francesca Donato, ossia Corinto distrutta (14.2.1835 Teatro Regio, Turín) [rev.1845, Teatro San Carlo, Neapol]
  40. I briganti (22.3.1836 Théâtre Italien, Paříž) [s dodatky v roce 1853]
  41. Il giuramento (11.3.1837, divadlo La Scala, Milán)
  42. Le due illustri rivali (10.3.1838 Teatro La Fenice, Benátky)
  43. Elena da Feltre (1.1.1839 Teatro San Carlo, Neapol)
  44. Il bravo (La veneziana) (3. září 1839 divadlo La Scala, Milán)
  45. La vestale (10.3.1840 Teatro San Carlo, Neapol)
  46. La solitaria delle Asturie, ossia La Spagna ricuperata (3/12/1840 Teatro La Fenice, Benátky)
  47. Il proscritto (4.1.1842 divadlo San Carlo, Neapol)
  48. Il regente (2.2.1843 Teatro Regio, Turín) [rev. s přidáním. 11.11.1843, Terst]
  49. Leonora (5.12.1844 Teatro Nuovo, Neapol)
  50. Il Vascello de Gama (6.3.1845 Teatro San Carlo, Neapol)
  51. Orazi e Curiazi (11/10/1846 Teatro San Carlo, Neapol)
  52. La schiava saracena, ovvero Il campo di Gerosolima (26.12.1848 Divadlo La Scala, Milán) [rev. 1850 Teatro San Carlo, Neapol]
  53. Medea (1.3.1851 Teatro San Carlo, Neapol)
  54. Statira (8.1.1853 Teatro San Carlo, Neapol)
  55. Violetta (10.1.1853 Teatro Nuovo, Neapol)
  56. Pelagio (2/12/1857 Teatro San Carlo, Neapol)
  57. Virginia (7.4.1866 divadlo San Carlo, Neapol) [skl. v letech 1845-1855]
  58. L'orfano di Brono, ossia Caterina dei Medici [pouze 1 akt]

Literatura