Terén
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od
verze recenzované 14. března 2013; kontroly vyžadují
4 úpravy .
Lokalita - v krajinářství - morfologická jednotka krajiny , přírodně-územní celek vyššího stupně , než je přírodní hranice .
Jde o nejrozsáhlejší morfologickou část krajiny, která se vyznačuje zvláštní kombinací hlavních traktů této krajiny. Předními znaky izolovanosti lokalit je reliéf nebo charakter jeho členění. Terén není povinným prvkem morfologické stavby krajiny.
Příklady oblastí:
- členitý terén - terén členitý čímkoli, řeky , příkopy , borůvky , hřebeny a další věci [1] .
- v krajině nivy: paralelní hřebenová niva , malá hřebenová členitá niva, centrální zarovnaná niva;
- v krajině moréna-outwash: moréna plain , outwash plain .
Poznámky
- ↑ Kříž // Vysvětlující slovník živého velkoruského jazyka : ve 4 svazcích / ed. V. I. Dal . - 2. vyd. - Petrohrad. : Tiskárna M. O. Wolfa , 1880-1882.
Literatura
- Kříž // Vysvětlující slovník živého velkého ruského jazyka : ve 4 svazcích / ed. V. I. Dal . - 2. vyd. - Petrohrad. : Tiskárna M. O. Wolfa , 1880-1882.
- Horské klimatické oblasti // Encyklopedický slovník Brockhaus a Efron : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
- Isachenko A. G. Krajinářství a fyzicko-geografické zónování. - M . : Vyšší škola, 1991. - 366 s.
- Martsinkevič G.I. Krajinná věda. - Minsk: BGU, 2007. - 206 s.
- Preobrazhensky V. S., Alexandrova T. D., Kupriyanova T. P. Základy analýzy krajiny. — M.: Nauka, 1988. — 192 s.
- Solntsev N. A. Morfologická studie geografických krajin // Doktrína krajiny. - M.: MGU, 2001. - 384 s.