Mozdok Kabardians | |
---|---|
kabard.-čerk. Mazdagu Adygeher | |
Typ | etnografická skupina |
Etnohierarchie | |
Závod | kavkazský |
Typ závodu | Pontic |
společná data | |
Jazyk | Mozdokský dialekt kabardinsko-čerkeského jazyka |
Psaní | kabardinsko-čerkeský |
Náboženství | křesťanství a islám |
Jako část | Čerkesové (Čerkesové) |
Moderní osídlení | |
Severní Osetie Stavropolské území |
Mozdok Kabardians ( Kabard-Cherk. mazdegu adyge, pl. mazdegu adygeher ) být etnografická skupina Kabardians (Circassians) , se smíšeným ortodoxním a muslimským náboženstvím . Nyní žijí kompaktně na území regionu Mozdok v Severní Osetii a regionu Kursk na území Stavropol .
Proces izolace Mozdockých Kabardů od obecného prostředí Kabardského lidu začal ve druhé polovině 18. století , kdy jeden z vládců Malé Kabardy, Kurgoko Kanchokin z knížecího rodu Dzhilyakhstanovů (Mudarovů), konvertoval k pravoslaví se spolu se svou družinou usadil v oblasti Mezdogu ( Kabard.-Cherk. Mazdegu - "hluchý les" ), kde byla v roce 1763 založena ruská vojenská pevnost Mozdok . Následně se uprchlí kabardští rolníci začali usazovat ve vojenském opevnění Mozdok, kde si někteří změnili příjmení na ruská a byli pokřtěni, čímž se osvobodili z moci svých majitelů, jako jsou Rusové a další křesťané žijící v pevnosti.
V roce 1993 vznikla v Mozdoku první kabardská národně-kulturní společnost v Severní Osetii - Svaz mozdockých kabardů ( Kabard-Cherk. Mazdegu Adyge Khase ), v jehož čele stál A. B. Shekemov [1] . Účelem organizace bylo sjednotit Kabardy z oblasti Mozdok a Kursk na území Stavropol, jakož i navázat kulturní a ekonomické vazby s Adyghes ze severního Kavkazu a zahraniční diasporou Adyghe.