Přírodovědné muzeum (Lipsko)
| Přírodovědné muzeum (Lipsko) | |
|---|---|
| Němec Naturkundemuseum Leipzig | |
| Datum založení | 1906 |
| Adresa | Lortzingstraße 3 [1] |
| Ředitel | Ronnie Mike Leder |
| webová stránka | naturkundemuseum.leipzig.de ( německy) |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Přírodovědné muzeum v Lipsku ( německy Naturkundemuseum Leipzig ) je městské přírodovědné muzeum v německém městě Lipsko ve spolkové zemi Sasko . Sbírka muzea, kterou lze zhruba rozdělit na geologicko - paleontologickou , botanickou , zoologickou a archeologickou , nabízí přehled nejen o přírodopisu oblasti Lipska, ale díky dermoplastickým preparátům Hermana ter Meera ( holand . Herman H. ter Meer, 1871-1934) a řada objektů první německé hlubinné expedice na Valdivii v letech 1898-1899 - má také celoněmecký význam.
Myšlenku založení přírodovědného muzea v Lipsku vyslovil již v roce 1859 profesor zologie Emil Rosmesler , který vyzval k vytvoření „místního historického muzea dějin přírody a průmyslu “ . Na realizaci Rosmesslerovy myšlenky se však muselo počkat až do roku 1906 a rozhodující roli zde sehráli členové přírodovědné sekce Svazu lipských učitelů ( německy Naturwissenschaftlichen Vereinigung des Leipziger Lehrervereins ). Muzeum, původně nazývané „Lipské vlastivědné muzeum přírodní historie“ ( německy Naturkundliche Heimat-Museum Leipzig ), od roku 1912 sídlilo v prostorách „Stálé průmyslové expozice“ na Ring Straße a v roce 1923 sídlilo v budově bývalá 2. radnice, postavená v poslední čtvrtině 19. století škola naproti Starému divadlu , kde sídlí dodnes. Pro svůj význam v systému školního vzdělávání bylo muzeum v roce 1930 převedeno do područí města, na což v letech 1937-1942 navázala modernizace výstavních prostor: např. 21 výstavních síní, knihovna a sborovna, dále dílny, technické místnosti, pokladny, šatna a sociální zařízení.
V roce 1987 dostalo muzeum svůj moderní název Přírodovědné muzeum ( německy Naturkundemuseum ); zároveň následovala poslední velká obnova expozice. Od té doby se na úrovni města diskutuje o dlouho odkládaném rozšíření prostor muzea (v současnosti cca 800 m²), případně o jeho přestěhování do nové budovy. Kvůli finančním a plánovacím problémům zůstává muzeum stále na svém původním místě.
Mezi nejznámější exponáty Lipského přírodovědného muzea patří archeologické nálezy z doby neolitu , naznačující ranou přítomnost člověka v oblasti Lipska , preparáty a taxodermické práce Hermanna ter Meera, vycpaného zvířete vyhynulého bezkřídlého auka a několik dochované fragmenty kostry tzv. „ mamuta z Borny “ (nachází se od roku 1909 do roku 1943 v Etnologickém muzeu v Grassi ; většina kostry byla ztracena při náletu v roce 1943 ). Kromě toho muzeum aktivně spolupracuje s neziskovým Svazem ochránců přírody a prosazuje vzdělávací politiku ve světle debaty o globálním oteplování . I přes velmi omezený prostor muzeum navštíví ročně asi 45 000 návštěvníků.
Literatura
- Weinkauf, Bernd: Architekturführer. Die 100 wichtigsten Leipziger Bauwerke. - Berlín, Jaron Verlag, 2011. - S. 76-77. — ISBN 978-3-89773-913-0
 V sociálních sítích | ||||
|---|---|---|---|---|
| ||||