Kopylenko, Mojžíš Michajlovič

Mojžíš Michajlovič Kopylenko
Datum narození 25. listopadu 1920( 1920-11-25 )
Místo narození Oděsa
Datum úmrtí 18. prosince 1997 (77 let)( 1997-12-18 )
Místo smrti Alma-Ata , Kazachstán
Země  SSSR → Kazachstán 
Vědecká sféra obecná lingvistika
Místo výkonu práce KazUMO a MY , Akademie věd Republiky Kazachstán
Alma mater
Akademický titul Doktor filologie
Akademický titul Profesor
Ocenění a ceny Řád vlastenecké války II stupně Medaile „Za vojenské zásluhy“
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Moses Michajlovič Kopylenko ( 25. listopadu 1920  - 18. prosince 1997 ) - sovětský a kazašský lingvista , doktor filologických věd, profesor , odborník v oboru srovnávací typologické lingvistiky a vedoucí vědecké školy obecné frazeologie v Kazachstánu.

Životopis

Moses Michajlovič Kopylenko se narodil ve městě Oděsa. Brzy ztratil matku, a protože nechtěl být přítěží v otcově nové rodině, ve 12 letech nastoupil na FZU , kde získal specializaci typografický sazeč . V dalších letech vystřídal několik profesí: pracoval jako zámečník a soustružník. Celá tato léta pokračoval ve studiu na večerní škole pracující mládeže. Když byl v poslední třídě, potkal svou budoucí manželku Polinu Isaakovnu Rivlin.

V roce 1938 úspěšně absolvoval školu a v témže roce vstoupil na Filologickou fakultu Oděské státní univerzity. Mečnikov . V těchto letech byla univerzita proslulá svými slovanskými tradicemi. Na Filologické fakultě přednášeli známí vědci: profesor P. O. Potapov a docent, dále profesor S. B. Bernshtein , folklorista profesor R. M. Volkov , významný odborník na starověkou literaturu, profesor B. V. Varneke a mnozí další. atd. [1] Když začala vlastenecká válka , M. M. studoval ve třetím ročníku. V červenci 1941 vstoupil do Oděské dělostřelecké školy a poté, co získal hodnost poručíka, byl poslán na frontu. Sloužil u dělostřeleckých jednotek. Bojoval na Stalingradské a Leningradské frontě. Utrpěl dvě těžká zranění a v roce 1944 byl převelen do zálohy.

Ve stejném roce vstoupil na Středoasijskou státní univerzitu v Taškentu , kterou v červnu 1945 promoval s vyznamenáním. V té době zde vyučovali vynikající vědci: akademici V. M. Žirmunsky a V. F. Šišmarev , docent I. A. Kaškin , docent (později profesor Moskevské státní univerzity) V. A. Zvegincev , praktické hodiny cizího jazyka vedla Naděžda Mandelštamová . Souběžně se studiem na univerzitě vyučoval M. M. vojenské záležitosti na Státní hudební škole. Hamza .

Jakmile se naskytla příležitost, vrátil se M. M. s rodinou do Oděsy a od září 1945 do srpna 1957 působil na Oděské státní univerzitě jako pedagog, poté jako odborný asistent na katedře klasické filologie. Na částečný úvazek v letech 1946-1950. byl hlavním knihovníkem oddělení vzácných knih a rukopisů na Oděské univerzitě.

V roce 1954 v Kujbyševu (dnes Samara) obhájil doktorskou práci "Teorie složitých vět v ruské lingvistice." V roce 1957 prošel konkursem a začal pracovat na Ústavu cizích jazyků v Kazachstánu v Alma-Atě, nejprve jako odborný asistent katedry ruského jazyka, poté jako prorektor, poté vedoucí katedry. obecné lingvistiky.

V roce 1967 úspěšně obhájil v Akademické radě Filologické fakulty Leningradské státní univerzity. A. A. Ždanov doktorská disertační práce „Výzkum v oblasti staroslovanské frazeologie“ a o rok později mu byl udělen titul profesor.

V roce 1978 vedl nově vytvořené oddělení ruského jazyka a sociolingvistiky na Lingvistickém ústavu Akademie věd KazSSR .

V roce 1995 se vrátil na Kazašskou univerzitu mezinárodních vztahů a světových jazyků a do posledního dne tam vedl katedru obecné lingvistiky. Pod vedením Mojseje Michajloviče bylo obhájeno 72 kandidátských a 4 doktorské práce. V roce 1997 bylo jeho jméno zařazeno na seznam významných vědců Republiky Kazachstán [2] .

Vládní vyznamenání

Řád vlastenecké války II stupně

Medaile „Za vojenské zásluhy“ a dalších 14 medailí válečného veterána a veterána.

Příspěvek k vědě

Hlavní oblasti vědecké činnosti M. M. Kopylenka: sociolingvistika , srovnávací historická lingvistika , paleoslavistika, typologie jazyků, dějiny lingvistického učení , filozofie jazyka , strukturální lingvistika , atribuce literárního textu , translatologie , bilingvismus a polylingvismus, lexikologie s lexikografií ( teoretické a praktické), fonetika, slovotvorba, syntax starých a nových jazyků, sémantika s kognitologií , jazykové kontakty a interference , stejně jako fungování ruštiny v Kazachstánu a specifika kazašsko-ruského bilingvismu. Jazyk považuje M. M. Kopylenko za grandiózní systém různých kombinací studovaných fonotaktikou , morfologií , derivatologií (kompatibilita morfémů v lexémech ), syntaxí (kombinatorika slovních tvarů v abstrakci od jejich lexikálních významů ) a frazeologií (kompatibilita lexémů a lexémů ). v nich ztělesněné sémy ) [3] .

Hlavní práce

Moisei Michajlovič je autorem 253 děl, včetně 14 monografií.

monografie :

Překlad:

Kopylenko M. M. Lev jáhen. Příběh. M.: Nauka, 1988. — 240 s. [13]

články:

Studium biografie a vědeckého dědictví

Vědecko-vzdělávací projekt „Epocha a osobnost“ uspořádal 14. května 2020 webinář v rámci cyklu vědeckých seminářů věnovaných lingvistům – frontovým vojákům [15] .

Kazašská národní univerzita Al-Farabi hostila mezinárodní vědecké a vzdělávací fórum věnované 100. výročí narození kazašského vědce-lingvisty, doktora filologie, profesora Moiseie Michajloviče Kopylenka. V důsledku akce byl vydán sborník prací „Vynikající filologové: historie a modernita“ [16] .

Na Kazašské univerzitě mezinárodních vztahů a světových jazyků pojmenované po Abylai Khanovi se konala mezinárodní konference „Svět jazyka“  věnovaná  stému výročí narození profesora Moisei Michajloviče Kopylenka [17].

Poznámky

  1. ↑ O vlivu oděské slavistické školy .
  2. ↑ Elita Kazachstánu. - Almaty: Institut pro rozvoj Kazachstánu, 1997. - S. 225.
  3. ↑ Kopylenko M.M., Popova Z.D. Eseje o obecné frazeologii. Problémy, metody, experimenty. - Voroněž: VGU, 1978. - S. 7. - 144 s.
  4. ↑ Kopylenko M.M. Kompatibilita lexémů v ruštině . Získáno 16. dubna 2022. Archivováno z originálu dne 9. února 2019.
  5. ↑ Kopylenko M.M., Saina S.T. Fungování ruského jazyka v různých vrstvách kazašského obyvatelstva . Získáno 14. října 2018. Archivováno z originálu 9. února 2019.
  6. ↑ Kopylenko M.M., Achmetzhanova Z.K. Fonetický zásah do ruské řeči Kazachů . Získáno 14. října 2018. Archivováno z originálu 9. února 2019.
  7. ↑ Kopylenko M.M. a další.Rusko-kazašský frazeologický slovník .
  8. ↑ Kopylenko M.M., Popova Z.D. Eseje o obecné frazeologii: (Frázové kombinace v jazykovém systému) .
  9. ↑ Kopylenko M.M., Popova Z.D. Eseje o obecné frazeologii: Frázové kombinace v jazykovém systému. Ed.2. - ISBN 978-5-397-01290-4 .
  10. ↑ Kopylenko M.M., Achmetzhanova Z.K. Zákon o jazycích a rozvoj bilingvismu a mnohojazyčnosti v Kazašské SSR . Získáno 14. října 2018. Archivováno z originálu 9. února 2019.
  11. ↑ Kopylenko M.M. Paleslavica . Získáno 14. října 2018. Archivováno z originálu 9. února 2019.
  12. ↑ Kopylenko M.M. Vybrané práce z lingvistiky: ve 2 svazcích .  (nedostupný odkaz)
  13. ↑ Kopylenko M.M. Leo Deacon. Historie . Získáno 14. října 2018. Archivováno z originálu 15. října 2018.
  14. ↑ Kopylenko M.M. Kalki řeckého původu v jazyce staroslovanského písma . Získáno 14. října 2018. Archivováno z originálu 9. února 2019.
  15. ↑ Webinář projektu Epocha a osobnost . Získáno 31. října 2021. Archivováno z originálu dne 23. října 2021.
  16. ↑ Vynikající filologové: historie a modernita / Amanzholova D.B., Shaimerdenova N.Zh .. - Almaty: Kazakh University, 2021. - 170 s. - ISBN 978-601-04-5232-9 . Archivováno 31. října 2021 na Wayback Machine
  17. ↑ Mezinárodní konference věnovaná 100. výročí velkého učitele M. M. Kopylenka . Získáno 31. října 2021. Archivováno z originálu dne 31. října 2021.

Odkazy

Byzantské provizorium

  Přejděte na položku Wikidata  V bibliografických katalozích