Obyvatelstvo Grozného

Groznyj ( čečen . Solzha-GӀala - pojmenován podle řeky Sunža ( čech . Solzha ) + gӀala "město") - město na severním Kavkaze , hlavní město Čečenské republiky . Je to jedno z největších měst v Severokavkazském federálním okruhu : je na druhém místě, pokud jde o rozlohu a čtvrté, pokud jde o počet obyvatel (328 533 [1] lidí v roce 2021, což je 21,75% populace republiky).

Dynamika

Pevnost Groznaya, založená v roce 1818, byl pravidelný šestiúhelník obklopený hlubokým příkopem širokým 20 metrů [2] . Jak intenzita bojů klesala , pevnost postupně ztrácela svůj vojenský význam a stále více se stávala správním a hospodářským centrem regionu. V roce 1860 měla pevnost 1100 lidí [3] .

30. prosince 1869 byla podle starého stylu (12. ledna 1870 podle nového ) pevnost Groznaya, která již ztratila svůj strategický význam, přeměněna na okresní město regionu Terek . Dekret byl zveřejněn v únoru 1870. Během prvních pěti let byl všem nově přiděleným obyvatelům města zdarma přidělen pozemek o výměře 400 čtverečních sazhenů na výstavbu . Osadníci z celého Ruska spěchali do Grozného, ​​svedeni touto výsadou. Většina osadníků byla chudá, zničená neúrodou [4] .

Město začalo rychle růst. Pokud v roce 1871 byla jeho populace asi 4 tisíce lidí, pak po 4 letech - více než 9 tisíc. V té době začal být pociťován nedostatek volné půdy. V roce 1875 bylo přidělování půdy odepřeno nejen nově příchozím, ale i vojákům, kteří sloužili 25-30 let. Mnoho dělníků a rolníků, kteří uprchli ze svých domovů před hladem, zmarem a dluhy, nenašlo ve městě vůbec místo. Usadili se v nelegálně zabraných oblastech na okraji města, na kterých vybudovali slumy. Takové oblasti byly nazývány „psi“ a „krocany“ [5] .

V roce 1893, kdy se vyhlídky na ropu Groznyj ukázaly, byla postavena železniční trať Groznyj – Beslan [6] . V témže roce dal první vrt silný proud ropy [7] , který upoutal pozornost ruských i zahraničních kapitalistů. Začal rychlý růst produkce ropy a její rafinace, což vedlo k růstu populace [8] . V roce 1890 žilo ve městě 6 tisíc lidí a podle sčítání lidu z roku 1897 žilo ve městě 15 564 lidí. S průmyslem přitom byly přímo či nepřímo spjaty životy více než 10 tisíc lidí. Pouze dělníci na ropných polích zaměstnávali více než 2 tisíce [9] .

V předvečer říjnové revoluce měla populace města 45 000 lidí, z toho 20 000 dělníků a 3 000 Čečenců. Bylo vydlážděno 300 čtverečních sáhů chodníků a jedna ulice. V Grozném byly tři nemocnice, vojenská nemocnice a čtyři lékárny, 13 praktických lékařů, 10 sanitářů a 6 porodníků. Ve městě bylo 11 vzdělávacích institucí, jedna placená knihovna, která sloužila 5 % obyvatel a 68 hostinců. Studenti tvořili 6 % populace. 43 % populace bylo negramotných. Rozpočet města byl 249 tisíc rublů [10] .

Podle sčítání lidu z roku 1939 zde žilo 172 000 obyvatel. Délka vodovodní sítě byla více než 100 km, tramvajové tratě - více než 20 km. Ve městě byly tři univerzity ( olejová , pedagogická a učitelská), na kterých studovalo 1300 studentů. Byly zde dva výzkumné ústavy: GrozNII a Výzkumný ústav historie, jazyka, literatury a umění. Bylo zde asi 30 středních škol, 4 technické školy a řada speciálních kurzů. Ve zdravotnictví bylo zapojeno 14 nemocnic, 4 porodnice, mnoho klinik, školek a jeslí [11] .

23. února 1944 začala deportace Čečenců a Ingušů . Deportace neměla na rozvoj Grozného prakticky žádný vliv, protože zde žilo rusky mluvící obyvatelstvo. V poválečném období, na rozdíl od venkovského obyvatelstva, počet obyvatel Grozného rychle rostl. Důvodem byl přirozený růst populace, přesídlení obyvatel okolních vesnic a migrace z jiných regionů SSSR. Pro zajištění bydlení pro měšťany byly stavěny nové čtvrti a obytné osady. Během první poloviny 50. let bylo postaveno 300 000 m² bytů. Počet obyvatel města dosáhl 233 tisíc lidí, což je o 61 tisíc více než v roce 1939. Došlo také ke zkvalitnění a rozšíření veřejných služeb, sociální sféry a městské dopravy [12] .

V roce 1984 byl Groznyj jedním z největších průmyslových, vědeckých a kulturních center severního Kavkazu. Ve městě žilo 383,5 tisíce lidí. Z toho dvě třetiny byly zaměstnány v průmyslových podnicích ve městech, kterých bylo 60. Kromě tří vysokých škol působilo ve městě 9 středních odborných vzdělávacích institucí, 11 výzkumných institucí, 82 škol a 30 technických škol. Kulturní sféru reprezentovala tři divadla, filharmonický spolek, dvě muzea, desítky knihoven a kin. Místní televize vysílala barevně na dvou kanálech. Ve městě bylo 34 léčebných ústavů, 25 ženských a dětských klinik a poliklinik, které zaměstnávaly 1500 lékařů a asi 8000 zdravotnického personálu [13] .

Kvůli prudkému zhoršení situace v 90. letech a následné první čečenské válce opustilo Čečensko přibližně 300 000 nepůvodních obyvatel. Více než 200 tisíc Čečenců migrovalo mimo republiku. Ztráta obyvatel republiky v důsledku nepřátelských akcí se odhaduje na 100 tisíc lidí. Také v tomto období se snížila porodnost , zvýšila se nemocnost a úmrtnost . V souvislosti s bojovými akcemi v republice bylo v roce 2002 provedeno sčítání lidu podle neúplného programu [14] .

Obyvatelstvo Grozného v roce 1970 bylo 77 % z celkového městského obyvatelstva republiky, v roce 1979 - 71 %, v roce 1989 - 77 %. V roce 2002, kdy bylo kvůli dvěma válkám zničeno 80 % městského bytového fondu a téměř veškeré ruské a jiné nečečenské obyvatelstvo emigrovalo, činil jeho podíl 56 %. V roce 2014 se tento podíl zvýšil na 60 % [14] .

Počet obyvatel
1897 [15]1913 [16]1923 [16]1926 [17]1931 [18]1937 [17]1939 [19]1956 [20]1959 [21]1962 [16]
16 000↗ 35 800↗ 49 200↗ 94 678↗ 148 915↗ 157 315↗ 172 448↗ 226 000↗ 242 068↗ 280 000
1967 [16]1970 [22]1973 [16]1975 [23]1976 [24]1979 [25]1982 [26]1985 [27]1986 [24]1987 [28]
↗ 331 000↗ 341 259↗ 363 000↗ 368 000→ 368 000↗ 375 326↗ 384 000↗ 390 000↗ 392 000↗ 404 000
1989 [29]1990 [30]1991 [24]1992 [24]1993 [24]1996 [27]2002 [31]2003 [16]2004 [32]2005 [33]
↘ 399 688↘ 399 000↗ 401 000↘ 388 000↘ 364 000↘ 186 000↗ 210 720↘ 210 700↗ 213 700↗ 215 700
2006 [34]2007 [35]2008 [36]2009 [37]2010 [38]2011 [39]2012 [40]2013 [41]2014 [42]2015 [43]
↗ 218 200↗ 222 000↗ 226 100↗ 231 215↗ 271 573↗ 271 600↗ 275 627↗ 277 414↗ 280 263↗ 283 659
2016 [44]2017 [45]2018 [46]2019 [47]2020 [48]2021 [1]
↗ 287 410↗ 291 687↗ 297 137↗ 301 253↗ 305 911↗ 328 533

Národní složení

1926

Obyvatelstvo okresu Groznyj (podle sčítání lidu z roku 1926) [49]
lidé Počet, os. Podíl na celkové populaci, %
Město Grozniy
Celková populace: 70898
Včetně kozáků: 8646 12.19
Z celkového počtu obyvatel:
Velcí Rusové (Rusové) 49188 69,37
Arméni 5257 7.41
Ukrajinci 4722 6.66
Čečenci 1594 2.24
Tataři 1538 2.17
Horští Židé 1475 2.08
Bělorusové 1465 2.06
Židé 1264 1,78
Gruzínci 659 0,93
Poláci 575 0,81
Peršané 521 0,73
Řekové 479 0,67
Němci 364 0,51
Osetinci 158 0,22
vyrovnání Nová ropná pole
Celková populace: 4836
Včetně kozáků: 541 11.18
Z celkového počtu obyvatel:
Velcí Rusové (Rusové) 3469 71,73
Ukrajinci 562 11,62
Arméni 268 5.54
Tataři 215 4.44
vyrovnání Stará ropná pole
Celková populace: 21353
Včetně kozáků: 5061 23,70
Z celkového počtu obyvatel:
Velcí Rusové (Rusové) 15495 72,56
Ukrajinci 2612 12.23
Tataři 1355 6.34
Bělorusové 341 1,59
Arméni 318 1,49
Čečenci 299 1,40
Poláci 128 0,60
CELKEM ZA MĚSTSKÉ OSÍDLENÍ OKRESU GROZNEN: 97087

2010

Národnostní složení obyvatel města podle celoruského sčítání lidu z roku 2010 [50]
Lidé Počet,
os. 		Podíl
na celkové populaci, %
Čečenci 254 558 93,73 %
Rusové 8 961 3,30 %
Kumyks 1 376 0,51 %
Ingush 992 0,37 %
Avaři 710 0,26 %
tabasarany 608 0,22 %
Lezgins 365 0,13 %
Kazaši 310 0,11 %
Tataři 280 0,10 %
jiný 2926 1,08 %
nebyl označen a odmítnut 487 0,18 %
Celkový 271 573 100,00 %
Dynamika změn v národnostním složení
Národnost / Rok sčítání 1897 1926 1939 1959 1970 1979 1989 2002
Rusové 10 349
( 66,59 % ) 		↗
68 152 ( 70,82 % ) 		122,457

(71,0 %)

196,482

(78,1 %)

229,114

(67,1 %)

224,504

(59,9 %)

210,341

(52,9 %)

5,295

(2,5 %)

Židé 1 686
( 10,83 % ) 		↗ 2 787 (
2,90 % ) 		— — 4,573

(1,3 %)

3,758

(1,0 %)

— —
Ukrajinci 970
( 6,23 % ) 		↗ 7 796
( 8,10 % ) 		3,976

(2,3 %)

7,862

(3,1 %)

8,255

(2,4 %)

8,724

(2,3 %)

9,688

(2,4 %)

92

(0,1 %)

Čečenci 498
( 3,20 % ) 		↗ 1 931
( 2,01 % ) 		24,207

(14,0 %)

16,854

(6,7 %)

59,229

(17,4 %)

90,473

(24,2 %)

121,350

(30,5 %)

201,562

(95,7 %)

Poláci 407
( 2,62 % ) 		↗ 726
( 0,75 % ) 		— — — — — —
Arméni 352
( 2,26 % ) 		↗ 5 843
( 6,07 % ) 		7,916

(4,6 %)

11,533

(4,6 %)

13,177

(3,9 %)

13,925

(3,7 %)

14,305

(3,6 %)

189

(0,1 %)

Tataři 272
( 1,75 % ) 		↗ 3 108
( 3,23 % ) 		— 3,747

(1,5 %)

3,896

(1,1 %)

3,778

(1,0 %)

— 270

(0,1 %)

Peršané 267
( 1,72 % ) 		↗ 536
( 0,56 % ) 		— — — — — —
Gruzínci 218
( 1,40 % ) 		↗ 714
( 0,74 % ) 		— — — — — —
Němci 134
( 0,86 % ) 		↗ 468
( 0,49 % ) 		— — — — — —
Řekové 48
( 0,31 % ) 		↗ 247
( 0,26 % ) 		— — — — — —
Kumyks 45
( 0,29 % ) 		↗ 87
( 0,09 % ) 		265

(0,2 %)

647

(0,2 %)

860

(0,2 %)

962

(0,2 %)

158

(0,1 %)

Lezgins 38
( 0,24 % ) 		↗ 154
( 0,16 % ) 		— — — — — —
Bělorusové 33
( 0,21 % ) 		↗ 1 897
( 1,97 % ) 		— — — — — —
Avaři 26
( 0,17 % ) 		↗ 222
( 0,23 % ) 		128

(0,1 %)

525

(0,2 %)

671

(0,2 %)

801

(0,2 %)

110

(0,1 %)

Osetinci 10
( 0,06 % ) 		↗ 235
( 0,24 % ) 		— — — — — —
Nogais jedenáct

(0,1 %)

— jedenáct

(0,1 %)

— 159

(0,1 %)

201

(0,1 %)

145

(0,1 %)

čtyři

(0,1 %)

Ingush čtyři

(0,1 %)

130

(0,1 %)

1,213

(0,7 %)

2,626

(1,0 %)

11,823

(3,5 %)

17,828

(4,8 %)

21,346

(5,4 %)

2.129

(1,0 %)

jiný 211
( 1,36 % ) 		↗ 1 323
( 1,37 % ) 		12 286

(7,1 %)

Celkový 15 564
( 100,0 % ) 		↗ 96 226 (
100,0 % ) 		172,448

(100,0 %)

251,718

(100%)

341,259

(100,0 %)

374,611

(100,0 %)

397,258

(100,0 %)

210,720

(100,0 %)

Poznámky

  1. ↑ 1 2 Tabulka 5. Obyvatelstvo Ruska, federální obvody, součásti Ruské federace, městské obvody, městské obvody, městské obvody, městská a venkovská sídla, městská sídla, venkovská sídla s počtem obyvatel 3000 a více . Výsledky celoruského sčítání lidu 2020 . Od 1. října 2021. Svazek 1. Velikost a rozložení populace (XLSX) . Získáno 1. září 2022. Archivováno z originálu 1. září 2022.
  2. ↑ Kazakov, 1984 , s. jedenáct.
  3. ↑ Kazakov, 1984 , s. 38.
  4. ↑ Kazakov, 1984 , s. 39-40.
  5. ↑ Kazakov, 1984 , s. 41.
  6. ↑ Kazakov, 1984 , s. 46.
  7. ↑ Kazakov, 1984 , s. 51.
  8. ↑ Kazakov, 1984 , s. 52.
  9. ↑ Kazakov, 1984 , s. 53.
  10. ↑ Kazakov, 1984 , s. 63.
  11. ↑ Kazakov, 1984 , s. 117.
  12. ↑ Achmadov, 2005 , str. 859.
  13. ↑ Kazakov, 1984 , s. 165.
  14. ↑ archiv 12. _ _
  15. ↑ Města s populací 100 tisíc a více lidí . Získáno 17. srpna 2013. Archivováno z originálu 17. srpna 2013.
  16. ↑ 1 2 3 4 5 6 Lidová encyklopedie "Moje město". Groznyj . Datum přístupu: 2. července 2014. Archivováno z originálu 2. července 2014.
  17. ↑ 1 2 Celosvazové sčítání lidu z roku 1937: Všeobecné výsledky. Sbírka listin a materiálů / Komp. V.B. Žyromskaja, Yu.A. Polyakov. - M .: "Ruská politická encyklopedie" (ROSSPEN), 2007. - 320 s.; ISBN 5-8243-0337-1.
  18. ↑ Administrativně-územní členění SSSR: [Regiony a města SSSR pro rok 1931 ] . - Moskva: Moc Sovětů, 1931. - XXX, 311 s.
  19. ↑ Celosvazové sčítání lidu z roku 1939. Počet městského obyvatelstva SSSR podle městských sídel a vnitroměstských čtvrtí . Získáno 30. listopadu 2013. Archivováno z originálu 30. listopadu 2013.
  20. ↑ Národní hospodářství SSSR v roce 1956 (Statistický sborník). Státní statistické vydavatelství. Moskva. 1956_ _ Získáno 26. října 2013. Archivováno z originálu 26. října 2013.
  21. ↑ Celosvazové sčítání lidu z roku 1959. Počet městského obyvatelstva RSFSR, jeho územních jednotek, městských sídel a městských oblastí podle pohlaví . Demoscope Weekly. Získáno 25. září 2013. Archivováno z originálu 28. dubna 2013.
  22. ↑ Celosvazové sčítání lidu z roku 1970 Počet městského obyvatelstva RSFSR, jeho územních jednotek, městských sídel a městských oblastí podle pohlaví. . Demoscope Weekly. Získáno 25. září 2013. Archivováno z originálu 28. dubna 2013.
  23. ↑ Ruská statistická ročenka, 1998
  24. ↑ 1 2 3 4 5 Ruská statistická ročenka. 1994 _ Staženo 18. 5. 2016. Archivováno z originálu 18. 5. 2016.
  25. ↑ Celosvazové sčítání lidu z roku 1979 Počet městského obyvatelstva RSFSR, jeho územních jednotek, městských sídel a městských oblastí podle pohlaví. . Demoscope Weekly. Získáno 25. září 2013. Archivováno z originálu 28. dubna 2013.
  26. ↑ Národní hospodářství SSSR 1922-1982 (Výroční statistická ročenka)
  27. ↑ 1 2 Ruská statistická ročenka. Goskomstat, Moskva, 2001 . Staženo 12. 5. 2015. Archivováno z originálu 12. 5. 2015.
  28. ↑ Národní hospodářství SSSR 70 let  : výroční statistická ročenka: [ arch. 28. června 2016 ] / Státní výbor pro statistiku SSSR . - Moskva: Finance a statistika, 1987. - 766 s.
  29. ↑ Celosvazové sčítání lidu v roce 1989. Městské obyvatelstvo . Archivováno z originálu 22. srpna 2011.
  30. ↑ Ruská statistická ročenka. 2002.  - M. : Goskomstat Ruska , 2002. - 690 s. — ISBN 5-89476-123-9
  31. ↑ Celoruské sčítání lidu z roku 2002. Hlasitost. 1, tabulka 4. Obyvatelstvo Ruska, federální okresy, zakládající subjekty Ruské federace, okresy, městská sídla, venkovská sídla - okresní centra a venkovská sídla s počtem obyvatel 3 tisíce a více . Archivováno z originálu 3. února 2012.
  32. ↑ Ruská statistická ročenka. 2004 . Získáno 9. června 2016. Archivováno z originálu 9. června 2016.
  33. ↑ Ruská statistická ročenka, 2005 . Získáno 9. května 2016. Archivováno z originálu 9. května 2016.
  34. ↑ Ruská statistická ročenka, 2006 . Staženo 10. 5. 2016. Archivováno z originálu 10. 5. 2016.
  35. ↑ Ruská statistická ročenka, 2007 . Staženo 11. 5. 2016. Archivováno z originálu 11. 5. 2016.
  36. ↑ Ruská statistická ročenka, 2008 . Staženo 12. 5. 2016. Archivováno z originálu 12. 5. 2016.
  37. ↑ Počet stálých obyvatel Ruské federace podle měst, sídel městského typu a okresů k 1. lednu 2009 . Datum přístupu: 2. ledna 2014. Archivováno z originálu 2. ledna 2014.
  38. ↑ Sčítání lidu 2010. Obyvatelstvo Ruska, federální obvody, součásti Ruské federace, městské obvody, městské obvody, městská a venkovská sídla . Federální státní statistická služba. Získáno 24. října 2013. Archivováno z originálu dne 28. dubna 2013.
  39. ↑ Města s počtem obyvatel 100 tisíc a více k 1. lednu 2011 . Získáno 8. května 2016. Archivováno z originálu 8. května 2016.
  40. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí. Tabulka 35. Předpokládaný počet trvale bydlících obyvatel k 1. lednu 2012 . Získáno 31. 5. 2014. Archivováno z originálu 31. 5. 2014.
  41. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2013. - M.: Federální státní statistická služba Rosstat, 2013. - 528 s. (Tabulka 33. Obyvatelstvo městských částí, městských částí, městských a venkovských sídel, městských sídel, venkovských sídel) . Datum přístupu: 16. listopadu 2013. Archivováno z originálu 16. listopadu 2013.
  42. ↑ Tabulka 33. Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2014 . Získáno 2. srpna 2014. Archivováno z originálu 2. srpna 2014.
  43. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2015 . Získáno 6. srpna 2015. Archivováno z originálu dne 6. srpna 2015.
  44. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2016 (5. října 2018). Získáno 15. května 2021. Archivováno z originálu dne 8. května 2021.
  45. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2017 (31. července 2017). Získáno 31. července 2017. Archivováno z originálu 31. července 2017.
  46. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2018 . Získáno 25. července 2018. Archivováno z originálu dne 26. července 2018.
  47. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2019 . Získáno 31. července 2019. Archivováno z originálu dne 2. května 2021.
  48. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2020 . Získáno 17. října 2020. Archivováno z originálu dne 17. října 2020.
  49. ↑ Vypořádané výsledky sčítání lidu z roku 1926 v oblasti Severního Kavkazu. Rostov na Donu. 1929 str. 440.
  50. ↑ Svazek 4 kniha 1 „Národní složení a jazykové znalosti, občanství“; tabulka 1 "Etnické složení obyvatelstva Čečenska podle městských částí, městských částí, městských sídel, venkovských sídel s počtem obyvatel 3000 a více" (nedostupný odkaz) . Získáno 21. dubna 2019. Archivováno z originálu dne 29. září 2015. 

Literatura

Odkazy