Groznyj ( čečen . Solzha-GӀala - pojmenován podle řeky Sunža ( čech . Solzha ) + gӀala "město") - město na severním Kavkaze , hlavní město Čečenské republiky . Je to jedno z největších měst v Severokavkazském federálním okruhu : je na druhém místě, pokud jde o rozlohu a čtvrté, pokud jde o počet obyvatel (328 533 [1] lidí v roce 2021, což je 21,75% populace republiky).
Pevnost Groznaya, založená v roce 1818, byl pravidelný šestiúhelník obklopený hlubokým příkopem širokým 20 metrů [2] . Jak intenzita bojů klesala , pevnost postupně ztrácela svůj vojenský význam a stále více se stávala správním a hospodářským centrem regionu. V roce 1860 měla pevnost 1100 lidí [3] .
30. prosince 1869 byla podle starého stylu (12. ledna 1870 podle nového ) pevnost Groznaya, která již ztratila svůj strategický význam, přeměněna na okresní město regionu Terek . Dekret byl zveřejněn v únoru 1870. Během prvních pěti let byl všem nově přiděleným obyvatelům města zdarma přidělen pozemek o výměře 400 čtverečních sazhenů na výstavbu . Osadníci z celého Ruska spěchali do Grozného, svedeni touto výsadou. Většina osadníků byla chudá, zničená neúrodou [4] .
Město začalo rychle růst. Pokud v roce 1871 byla jeho populace asi 4 tisíce lidí, pak po 4 letech - více než 9 tisíc. V té době začal být pociťován nedostatek volné půdy. V roce 1875 bylo přidělování půdy odepřeno nejen nově příchozím, ale i vojákům, kteří sloužili 25-30 let. Mnoho dělníků a rolníků, kteří uprchli ze svých domovů před hladem, zmarem a dluhy, nenašlo ve městě vůbec místo. Usadili se v nelegálně zabraných oblastech na okraji města, na kterých vybudovali slumy. Takové oblasti byly nazývány „psi“ a „krocany“ [5] .
V roce 1893, kdy se vyhlídky na ropu Groznyj ukázaly, byla postavena železniční trať Groznyj – Beslan [6] . V témže roce dal první vrt silný proud ropy [7] , který upoutal pozornost ruských i zahraničních kapitalistů. Začal rychlý růst produkce ropy a její rafinace, což vedlo k růstu populace [8] . V roce 1890 žilo ve městě 6 tisíc lidí a podle sčítání lidu z roku 1897 žilo ve městě 15 564 lidí. S průmyslem přitom byly přímo či nepřímo spjaty životy více než 10 tisíc lidí. Pouze dělníci na ropných polích zaměstnávali více než 2 tisíce [9] .
V předvečer říjnové revoluce měla populace města 45 000 lidí, z toho 20 000 dělníků a 3 000 Čečenců. Bylo vydlážděno 300 čtverečních sáhů chodníků a jedna ulice. V Grozném byly tři nemocnice, vojenská nemocnice a čtyři lékárny, 13 praktických lékařů, 10 sanitářů a 6 porodníků. Ve městě bylo 11 vzdělávacích institucí, jedna placená knihovna, která sloužila 5 % obyvatel a 68 hostinců. Studenti tvořili 6 % populace. 43 % populace bylo negramotných. Rozpočet města byl 249 tisíc rublů [10] .
Podle sčítání lidu z roku 1939 zde žilo 172 000 obyvatel. Délka vodovodní sítě byla více než 100 km, tramvajové tratě - více než 20 km. Ve městě byly tři univerzity ( olejová , pedagogická a učitelská), na kterých studovalo 1300 studentů. Byly zde dva výzkumné ústavy: GrozNII a Výzkumný ústav historie, jazyka, literatury a umění. Bylo zde asi 30 středních škol, 4 technické školy a řada speciálních kurzů. Ve zdravotnictví bylo zapojeno 14 nemocnic, 4 porodnice, mnoho klinik, školek a jeslí [11] .
23. února 1944 začala deportace Čečenců a Ingušů . Deportace neměla na rozvoj Grozného prakticky žádný vliv, protože zde žilo rusky mluvící obyvatelstvo. V poválečném období, na rozdíl od venkovského obyvatelstva, počet obyvatel Grozného rychle rostl. Důvodem byl přirozený růst populace, přesídlení obyvatel okolních vesnic a migrace z jiných regionů SSSR. Pro zajištění bydlení pro měšťany byly stavěny nové čtvrti a obytné osady. Během první poloviny 50. let bylo postaveno 300 000 m² bytů. Počet obyvatel města dosáhl 233 tisíc lidí, což je o 61 tisíc více než v roce 1939. Došlo také ke zkvalitnění a rozšíření veřejných služeb, sociální sféry a městské dopravy [12] .
V roce 1984 byl Groznyj jedním z největších průmyslových, vědeckých a kulturních center severního Kavkazu. Ve městě žilo 383,5 tisíce lidí. Z toho dvě třetiny byly zaměstnány v průmyslových podnicích ve městech, kterých bylo 60. Kromě tří vysokých škol působilo ve městě 9 středních odborných vzdělávacích institucí, 11 výzkumných institucí, 82 škol a 30 technických škol. Kulturní sféru reprezentovala tři divadla, filharmonický spolek, dvě muzea, desítky knihoven a kin. Místní televize vysílala barevně na dvou kanálech. Ve městě bylo 34 léčebných ústavů, 25 ženských a dětských klinik a poliklinik, které zaměstnávaly 1500 lékařů a asi 8000 zdravotnického personálu [13] .
Kvůli prudkému zhoršení situace v 90. letech a následné první čečenské válce opustilo Čečensko přibližně 300 000 nepůvodních obyvatel. Více než 200 tisíc Čečenců migrovalo mimo republiku. Ztráta obyvatel republiky v důsledku nepřátelských akcí se odhaduje na 100 tisíc lidí. Také v tomto období se snížila porodnost , zvýšila se nemocnost a úmrtnost . V souvislosti s bojovými akcemi v republice bylo v roce 2002 provedeno sčítání lidu podle neúplného programu [14] .
Obyvatelstvo Grozného v roce 1970 bylo 77 % z celkového městského obyvatelstva republiky, v roce 1979 - 71 %, v roce 1989 - 77 %. V roce 2002, kdy bylo kvůli dvěma válkám zničeno 80 % městského bytového fondu a téměř veškeré ruské a jiné nečečenské obyvatelstvo emigrovalo, činil jeho podíl 56 %. V roce 2014 se tento podíl zvýšil na 60 % [14] .
Počet obyvatel | |||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1897 [15] | 1913 [16] | 1923 [16] | 1926 [17] | 1931 [18] | 1937 [17] | 1939 [19] | 1956 [20] | 1959 [21] | 1962 [16] |
16 000 | ↗ 35 800 | ↗ 49 200 | ↗ 94 678 | ↗ 148 915 | ↗ 157 315 | ↗ 172 448 | ↗ 226 000 | ↗ 242 068 | ↗ 280 000 |
1967 [16] | 1970 [22] | 1973 [16] | 1975 [23] | 1976 [24] | 1979 [25] | 1982 [26] | 1985 [27] | 1986 [24] | 1987 [28] |
↗ 331 000 | ↗ 341 259 | ↗ 363 000 | ↗ 368 000 | → 368 000 | ↗ 375 326 | ↗ 384 000 | ↗ 390 000 | ↗ 392 000 | ↗ 404 000 |
1989 [29] | 1990 [30] | 1991 [24] | 1992 [24] | 1993 [24] | 1996 [27] | 2002 [31] | 2003 [16] | 2004 [32] | 2005 [33] |
↘ 399 688 | ↘ 399 000 | ↗ 401 000 | ↘ 388 000 | ↘ 364 000 | ↘ 186 000 | ↗ 210 720 | ↘ 210 700 | ↗ 213 700 | ↗ 215 700 |
2006 [34] | 2007 [35] | 2008 [36] | 2009 [37] | 2010 [38] | 2011 [39] | 2012 [40] | 2013 [41] | 2014 [42] | 2015 [43] |
↗ 218 200 | ↗ 222 000 | ↗ 226 100 | ↗ 231 215 | ↗ 271 573 | ↗ 271 600 | ↗ 275 627 | ↗ 277 414 | ↗ 280 263 | ↗ 283 659 |
2016 [44] | 2017 [45] | 2018 [46] | 2019 [47] | 2020 [48] | 2021 [1] | ||||
↗ 287 410 | ↗ 291 687 | ↗ 297 137 | ↗ 301 253 | ↗ 305 911 | ↗ 328 533 |
lidé | Počet, os. | Podíl na celkové populaci, % |
Město Grozniy | ||
Celková populace: | 70898 | |
Včetně kozáků: | 8646 | 12.19 |
Z celkového počtu obyvatel: | ||
Velcí Rusové (Rusové) | 49188 | 69,37 |
Arméni | 5257 | 7.41 |
Ukrajinci | 4722 | 6.66 |
Čečenci | 1594 | 2.24 |
Tataři | 1538 | 2.17 |
Horští Židé | 1475 | 2.08 |
Bělorusové | 1465 | 2.06 |
Židé | 1264 | 1,78 |
Gruzínci | 659 | 0,93 |
Poláci | 575 | 0,81 |
Peršané | 521 | 0,73 |
Řekové | 479 | 0,67 |
Němci | 364 | 0,51 |
Osetinci | 158 | 0,22 |
vyrovnání Nová ropná pole | ||
Celková populace: | 4836 | |
Včetně kozáků: | 541 | 11.18 |
Z celkového počtu obyvatel: | ||
Velcí Rusové (Rusové) | 3469 | 71,73 |
Ukrajinci | 562 | 11,62 |
Arméni | 268 | 5.54 |
Tataři | 215 | 4.44 |
vyrovnání Stará ropná pole | ||
Celková populace: | 21353 | |
Včetně kozáků: | 5061 | 23,70 |
Z celkového počtu obyvatel: | ||
Velcí Rusové (Rusové) | 15495 | 72,56 |
Ukrajinci | 2612 | 12.23 |
Tataři | 1355 | 6.34 |
Bělorusové | 341 | 1,59 |
Arméni | 318 | 1,49 |
Čečenci | 299 | 1,40 |
Poláci | 128 | 0,60 |
CELKEM ZA MĚSTSKÉ OSÍDLENÍ OKRESU GROZNEN: | 97087 |
Lidé | Počet, os. |
Podíl na celkové populaci, % |
---|---|---|
Čečenci | 254 558 | 93,73 % |
Rusové | 8 961 | 3,30 % |
Kumyks | 1 376 | 0,51 % |
Ingush | 992 | 0,37 % |
Avaři | 710 | 0,26 % |
tabasarany | 608 | 0,22 % |
Lezgins | 365 | 0,13 % |
Kazaši | 310 | 0,11 % |
Tataři | 280 | 0,10 % |
jiný | 2926 | 1,08 % |
nebyl označen a odmítnut | 487 | 0,18 % |
Celkový | 271 573 | 100,00 % |
Národnost / Rok sčítání | 1897 | 1926 | 1939 | 1959 | 1970 | 1979 | 1989 | 2002 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rusové | 10 349 ( 66,59 % ) |
↗ 68 152 ( 70,82 % ) |
122,457
(71,0 %) |
196,482
(78,1 %) |
229,114
(67,1 %) |
224,504
(59,9 %) |
210,341
(52,9 %) |
5,295
(2,5 %) |
Židé | 1 686 ( 10,83 % ) |
↗ 2 787 ( 2,90 % ) |
— | — | 4,573
(1,3 %) |
3,758
(1,0 %) |
— | — |
Ukrajinci | 970 ( 6,23 % ) |
↗ 7 796 ( 8,10 % ) |
3,976
(2,3 %) |
7,862
(3,1 %) |
8,255
(2,4 %) |
8,724
(2,3 %) |
9,688
(2,4 %) |
92
(0,1 %) |
Čečenci | 498 ( 3,20 % ) |
↗ 1 931 ( 2,01 % ) |
24,207
(14,0 %) |
16,854
(6,7 %) |
59,229
(17,4 %) |
90,473
(24,2 %) |
121,350
(30,5 %) |
201,562
(95,7 %) |
Poláci | 407 ( 2,62 % ) |
↗ 726 ( 0,75 % ) |
— | — | — | — | — | — |
Arméni | 352 ( 2,26 % ) |
↗ 5 843 ( 6,07 % ) |
7,916
(4,6 %) |
11,533
(4,6 %) |
13,177
(3,9 %) |
13,925
(3,7 %) |
14,305
(3,6 %) |
189
(0,1 %) |
Tataři | 272 ( 1,75 % ) |
↗ 3 108 ( 3,23 % ) |
— | 3,747
(1,5 %) |
3,896
(1,1 %) |
3,778
(1,0 %) |
— | 270
(0,1 %) |
Peršané | 267 ( 1,72 % ) |
↗ 536 ( 0,56 % ) |
— | — | — | — | — | — |
Gruzínci | 218 ( 1,40 % ) |
↗ 714 ( 0,74 % ) |
— | — | — | — | — | — |
Němci | 134 ( 0,86 % ) |
↗ 468 ( 0,49 % ) |
— | — | — | — | — | — |
Řekové | 48 ( 0,31 % ) |
↗ 247 ( 0,26 % ) |
— | — | — | — | — | — |
Kumyks | 45 ( 0,29 % ) |
↗ 87 ( 0,09 % ) |
265
(0,2 %) |
647
(0,2 %) |
860
(0,2 %) |
962
(0,2 %) |
158
(0,1 %) | |
Lezgins | 38 ( 0,24 % ) |
↗ 154 ( 0,16 % ) |
— | — | — | — | — | — |
Bělorusové | 33 ( 0,21 % ) |
↗ 1 897 ( 1,97 % ) |
— | — | — | — | — | — |
Avaři | 26 ( 0,17 % ) |
↗ 222 ( 0,23 % ) |
128
(0,1 %) |
525
(0,2 %) |
671
(0,2 %) |
801
(0,2 %) |
110
(0,1 %) | |
Osetinci | 10 ( 0,06 % ) |
↗ 235 ( 0,24 % ) |
— | — | — | — | — | — |
Nogais | jedenáct
(0,1 %) |
— | jedenáct
(0,1 %) |
— | 159
(0,1 %) |
201
(0,1 %) |
145
(0,1 %) |
čtyři
(0,1 %) |
Ingush | čtyři
(0,1 %) |
130
(0,1 %) |
1,213
(0,7 %) |
2,626
(1,0 %) |
11,823
(3,5 %) |
17,828
(4,8 %) |
21,346
(5,4 %) |
2.129
(1,0 %) |
jiný | 211 ( 1,36 % ) |
↗ 1 323 ( 1,37 % ) |
12 286
(7,1 %) |
|||||
Celkový | 15 564 ( 100,0 % ) |
↗ 96 226 ( 100,0 % ) |
172,448
(100,0 %) |
251,718
(100%) |
341,259
(100,0 %) |
374,611
(100,0 %) |
397,258
(100,0 %) |
210,720
(100,0 %) |
Strašné v tématech | |
---|---|
![]() |