Věda v Albánii je velmi špatně rozvinutá: výdaje na vědu nedosahují více než 0,18 % HDP země , což je nejnižší úroveň v Evropě . Ekonomická konkurenceschopnost celé země je dosti nízká, ekonomika je silně závislá na nízkých technologiích.
Od roku 1993 zažívá Albánie prudký pokles lidských zdrojů v oblasti vědy a techniky v důsledku politické a ekonomické nestability. Asi 40 % profesorů a výzkumných pracovníků z univerzit a institutů opustilo zemi v letech 1990 až 1999: takzvaný „ odliv mozků “ zasadil vážnou ránu již tak silně oslabené ekonomice země [1] .
V roce 2009 vláda Albánie schválila Národní strategii rozvoje vědy, techniky a inovací na léta 2009-2015 [2] . Dokument byl koordinován s odborem strategie a koordinace dárců při kabinetu premiéra Albánie a ve spolupráci s ministerstvem školství a vědy za pomoci UNESCO . Bylo oznámeno pět cílů:
Implementace strategie byla plánována v součinnosti s ostatními sektorovými strategiemi as přihlédnutím ke strategii vysokoškolského vzdělávání schválené v roce 2008 a také k národní rozvojové a integrační strategii na období 2007–2013. Ten zdůrazňuje význam modernizace zemědělsko-potravinářského průmyslu a cestovního ruchu, jakož i strategický význam energetiky, životního prostředí a vodního hospodářství. Zúčastněné strany navrhly upřednostnit zemědělství a potravinářství, informační technologie, veřejné zdraví, albánská studia a humanitní vědy, přírodní zdroje, biotechnologie, biologickou rozmanitost, obranu a bezpečnost jako oblasti výzkumu. Další funkcí je e-learning: v Albánii existuje několik online kurzů [4] .
EU si v rámci Lisabonské strategie stanovila jasné cíle v oblasti výzkumu a inovací s cílem zlepšit konkurenceschopnost hospodářství. Albánie se naopak zaměřuje na vytváření základů pro ekonomický růst, a proto se neřídí programem EU. Místopředseda vlády Genk Pollo uznává, že vysoké tempo sociálně-ekonomického rozvoje potřebného k udržení členství Albánie v NATO a vstupu do EU vyžaduje větší roli vědy, techniky a inovací ve společnosti. V srpnu 2009 albánská vláda schválila zřízení Albánské agentury pro výzkum, technologie a inovace s cílem zlepšit řízení rozvoje vědy.
V roce 2006 provedla albánská vláda reformu systému vědeckého výzkumu a přetvořila Akademii věd po vzoru zemí EU. Nyní Akademii věd řídí volená vědecká komunita, nikoli jednotlivé výzkumné ústavy integrované do vysokoškolského systému. Na Polytechnickém institutu v Tiraně vznikla Fakulta informačních technologií, na Zemědělské univerzitě v Tiraně Fakulta biotechnologie a potravinářství a na Univerzitě v Tiraně se objevilo Centrum aplikované a jaderné fyziky s katedrou biotechnologie. Bylo zřízeno celkem 12 vládních agentur a center pro transfer technologií.
Od nynějška jsou všechna data o rozvoji vědy v Albánii shromažďována podle standardů OECD, Eurostatu a UNESCO. Problémem zůstávají vízové podmínky pro albánské občany a cizí státní příslušníky navštěvující Albánii. Celkem v zemi působí 578 vědeckých pracovníků, z toho 274 působí v Akademii věd, 304 ve výzkumných ústavech [1] . Průměrný počet vědců je 0,2 na 1000 lidí [1] .
| Evropské země : Věda | |
|---|---|
| Nezávislé státy |
|
| Závislosti |
|
| Neuznané a částečně uznané státy |
|
| 1 Většinou nebo zcela v Asii, podle toho, kde je nakreslena hranice mezi Evropou a Asií . 2 Hlavně v Asii. | |
| Albánie v tématech | |
|---|---|
| |