| Nitrinová kultura starší doby bronzové | ||||
|---|---|---|---|---|
| Kultury starší doby bronzové ve střední Evropě . Kultura Nitri je označena číslem 11. | ||||
| Zeměpisná oblast | Prykarpattya | |||
| Lokalizace | Slovensko, Morava | |||
| Chodit s někým | XX - XV století. PŘED NAŠÍM LETOPOČTEM. | |||
| Kontinuita | ||||
|
||||
Nitrinskaya (Nitryanskaya) kultura je archeologická kultura rané doby bronzové , počátečního období BA1 podle Reineckeho . Byl rozšířen na jihozápadním Slovensku a východní Moravě .
Vznikla v důsledku rozvoje kultury Chlopice-Vesele , zjevně ne bez vlivu kultury Mako-Kosikhi-Chaka , kultury zvoncovitých pohárů , jakož i z Podkarpatska.
existovala asi 200 let, než ji v pozdější fázi BA1 pohltila únětická kultura . [jeden]
První nálezy, později ztotožňované s kulturou Nitrino, učiněné na Moravě (v 80. letech 19. století) a na Slovensku ( 1922 ), byly díky materiálové podobnosti připisovány kultuře únětické a šňůrové keramiky . Teprve v poválečných letech ( 1956 ) Anton Tochik poprvé vyčlenil nitrianskou kulturu jako samostatnou – nejprve jako „typ“ či „skupinu“, na základě zpracování nálezů z vykopávek r. Vychapy-Opatovtsy, Velký Grob a další. Další studie v sedmdesátých letech potvrdily vztah kultury s tzv. epikordovým komplexem kultur ve východní Evropě . [1] V 70. letech 20. století bylo také objeveno velké pohřebiště na Moravě v Holešově , na kterém byl vývoj kultury svědkem etapovitě, od rodové kultury Chlopice-vesele až po zánik pod vlivem kultury únětické. Byla objevena další velká pohřebiště svědčící o kontinuálním rozvoji kultury - na Slovensku (Jelshovce, Nová Ves, Ivanka-pri-Dunaj ) a na Moravě (Slatinice).
Pohřební rituál nitranské kultury je identický s rituálem epikordového komplexu. Mrtví jsou pohřbíváni ve skrčené poloze, muži na pravé straně s hlavou otočenou k západu a ženy na levé straně s hlavou na východ. Tvář je otočena k jihu, ke slunci. Hroby jsou oválného tvaru, někdy opatřené schůdky nebo vyložené vápnem. Občas se zde pohřbívá ve vydlabané rakvi nebo dřevěné komoře, opletené vinnou révou, obalené rohoží, plátnem nebo kůží. Někdy byly kostry posypány okrovým barvivem, podobně jako v řadě jiných kultur ve východní Evropě. Kromě jednotlivých pohřbů existují i hromadné pohřby. Na pohřebištích bylo nalezeno pouze několik pohřbů dětí mladších dvou let. Buď tedy nebyly dosud identifikovány dětské pohřby, nebo nebyly malé děti pohřbívány vůbec.
Zaznamenány jsou i vyloupené nebo otevřené pohřby, jejich procento je však nižší (30 %) než u únětické kultury.
Jako pohřební dary se v hrobech nacházely bronzové nebo měděné předměty, zejména šperky, ojediněle i nástroje. Častější jsou kamenné vločky (hroty šípů, čepele), řezné nástroje (sekery), výrobky z rohoviny (kladiva, sekery, jehly). Často se vyskytují ozdoby (korálky) z rohoviny a perleti, což je obecně charakteristické pro karpatské kultury. Keramika je v hrobech vzácná a špatně vypálená, čímž se výrazně liší od sousední unětické kultury. [2] Jídlo se nachází v mužských pohřbech, což naznačuje víru v posmrtný život.
Bylo objeveno 430 hrobů, z nichž 10 patřilo ke kultuře se šňůrovou keramikou. Pohřebiště charakterizuje kultury od vzniku kultury Chlopice-Vesele až po zánik pod vlivem kultury únětické. Studie byla provedena v letech 1950 , 1964 - 1970 a byla publikována v roce 1985 (Ondráček-Shebela). [2]
Další pohřebiště:
Zástupcům nitranské kultury dominovala Y-chromozomální haploskupina R1a1a1b-PF6162 [3] .
| Hlavní archeologické kultury z doby bronzové Eurasie | |
|---|---|
| Atlantská Evropa | |
| Itálie a Jadran | |
| Karpaty, Balkán a Kréta | |
| Střední Evropa |
|
| Ciscaucasia, Severní Kavkaz a Zakavkazsko | |
| Lesní pás Eurasie | |
| Euroasijské stepi | |
| Asie |
|