Konvoj - řetězec (řetěz) vozíků , vagónů , saní a podobně, převážející jakýkoli náklad nebo osoby [1] .
Ve vojenských záležitostech byl konvoj kromě samotné dopravy nazýván speciální formací jako součást pluku , divize a dalších formací pro organizaci přepravy zásob a vybavení (dělostřelecký konvoj, ženijní konvoj, sanitární konvoj atd.); před hromadným zavedením vozidel do ozbrojených sil - vojenská dopravní jednotka tažená koňmi, sledující divizi, pluk a další formace a určená k dodání materiálu do formací k plnění jejich úkolů. V armádě ruského státu je vrchním velitelem konvoje u pluků konvojový důstojník , později vojenský konvoj nebo Wagenmeister - úředník furshtadtu (tedy konvoje), který byl pověřen dozorem nad koňmi. , postroje, vagóny a další příslušenství konvoje a řídil generál-wagenmeister včetně všech konvojů armády (ozbrojených sil).
Furstadt - speciální dělostřelecký konvoj, představený hrabětem Petrem Šuvalovem , jmenoval jeho vedoucím v roce 1756; později bylo toto slovo opraveno, aby odkazovalo na všechny vozíky. Voják ( obyčejný ) ve furshtadt - furleit ( německy: Fuhrleiter , z Fuhre - zavazadla, doprava a Leiter - vůdce ); mladší velitel - furmeister . Na jihu Ruska je konvoj kosh . Ve starověkém Rusku konvoj vznikl .
Dříve v Ruské říši :
V literatuře existuje slovo pro označení vojenského personálu těchto formací - branec .
Lidé konvojů ( řidiči otroků ) v římské armádě se nazývali Calones . V počátečním období římské říše je mohli na válečné tažení a pacifikace okupovaných území vzít pouze tribunové a setníci . Následně se počet caloneů v římské armádě zvýšil do té míry, že se účastnili bitev , bitev a bitev .
Ve středověku byla armáda pro týlovou podporu svých formací nucena vozit s sebou jídlo ve vagónech, protože neexistoval centralizovaný systém zásobování a nákup potravin na místě byl obtížný kvůli nedostatečnému rozvoji peněžního oběhu. . Takže během války Karla Velikého se Sasy musel každý válečník přijít na shromaždiště se zásobou jídla na tři měsíce. Válka proto mohla trvat jen krátkou dobu, protože zásoby potravin se musely šetřit na zpáteční cestu. Za středověkou armádou čítající několik tisíc lidí se na mnoho desítek kilometrů táhl konvoj několika tisíc vozů a tisíců stád dobytka [2] .
Ruský vojenský teoretik a praktik Dmitrij Miljutin předpověděl použití a vzhled v ozbrojených silách Ruska a ve světě vojenského vybavení pro boj a jeho podporu, jako je automobil, obrněný vůz , tanky a samohybné dělostřelecké lafety .
Je něco nemožného, například, že auta nejen zcela nahradí vagóny ve vagónech, ale dokonce se probojují do polního dělostřelectva ? místo polních děl s koňským postrojem se na bojišti utkají mobilní obrněné baterie a bitva na souši bude jako bitva na moři.
Ve 20. století v důsledku rozsáhlého zavádění vojenské techniky do vojsk ztratilo slovo konvoj svůj význam a jako termín se v řídících dokumentech přestalo používat a bylo nahrazeno spojením - doprava, vojenská doprava.
Konvoj v Rusku ze starého ruského obvozu - nést, dodávat [3] , souhrnný název formací tažených koňmi (později motorizované a mechanizované trakce), které plnily úkoly logistické podpory : přepravu, údržbu a dodávku materiálu.
V ruské armádě všechny zásoby materiálních zdrojů nebo „krmiva“ následovaly s četou a pluky na balíčcích a později v kolovém (sáňkovém) konvoji nebo byly dodávány po vodě. V pravidelné armádě zavedl Petr I. konvoj do pravidelné struktury pluků ( formace vojáků - 63 vozů, formace dragounů - 60 vozů). Od roku 1708 se plukovní vozové vlaky dělily na lehké – „potřebné věci do bitvy“ a těžké – „nákladová břemena“, později se začaly nazývat vozové soupravy 1. a 2. kategorie. Alexandr I. zredukoval konvoj v plucích, ale vytvořil jej v divizích, včetně furstadtských praporů o 6 rotách (108 vagonů, s 9denní zásobou sušenek a dalších zásob), pro každou pěší nebo jezdeckou divizi.
V roce 1817 byla ze 4 furshtatských praporů vytvořena furshtatská brigáda, která byla v roce 1821 pojmenována garda. V roce 1819 byly zformovány tři furštatské brigády pod 1-4. pěším sborem. V roce 1820 bylo vytvořeno pět dalších furshtatských brigád. Furshtatské jednotky byly zrušeny v roce 1864 [4] .
V ruské císařské armádě (RIA) bylo několik typů vojenských vozíků :
... Při kontrole vedoucího divize byla za frontou ponechána jedna četa Tersko-Gorského pluku , aby kryla plukovní konvoj, který se mimochodem skládá výhradně z kavkazských dvoukolových vozíků. …
- Regimenty V. Gule, Dvacet měsíců v armádě (1877-1878) ( Dopisy redaktorovi deníku „Governmental Bulletin“ od jeho oficiálního korespondenta Life Guards of Lancers Regiment Jeho Veličenstva , kapitána Vsevoloda Krestovského)Vagonový konvoj se skládal z vozů, koní a konvojového týmu, který zahrnoval:
Vagonovou kolonu tvořilo 287 vozů se 748 koňmi.
Vagony pro přepravu nezbytností tvořily spolu s vojáky konvoj 1. kategorie, který zahrnoval:
I. K. Ajvazovský , „ Zimní konvoj na cestě “, 1857
V. V. Vereščagin - Transport raněných (1878-1888). Soukromá sbírka
Hasičský konvoj (hasičský sbor), Moskva , 1900
Ruský dělostřelecký konvoj - park, na pochodu , 1917
Dodávka raněných do ruské vojenské nemocnice sanitními vozy, první světová válka
Německý konvoj na východní frontě , 1914
Konvoj dělostřeleckého pluku 144. pěší divize postupuje do frontové linie severozápadně od Vjazmy , 1. března 1943