Invalidita (OZD) je úplná nebo částečná ztráta schopnosti nebo schopnosti vykonávat hlavní složky každodenního života osobou ( osobou ) .
Pojem se používá v lékařské a sociální expertíze , na jeho základě se provádí odborné posouzení zdravotního postižení - sestavení skupiny invalidů .
V roce 1976 přijalo Světové zdravotnické shromáždění mezinárodní klasifikaci postižení a poruch sociální neschopnosti – klasifikaci okolností, které znevýhodňují nemocného člověka oproti zdravému a omezují jeho možnosti na sociální úrovni . Klasifikace byla přijata jako doplněk k Mezinárodní klasifikaci nemocí .
V této klasifikaci jsou důsledky nemocí uvažovány ve formě po sobě jdoucích stavů:
Existují čtyři stupně závažnosti porušení funkcí lidského těla:
Schopnost sebeobsluhy je schopnost člověka samostatně plnit základní fyziologické potřeby, vykonávat každodenní činnosti v domácnosti, včetně dovedností v oblasti osobní hygieny.
1. stupeň - schopnost samoobsluhy s delším vynaložením času, roztříštěnost její realizace, snížení objemu za použití v případě potřeby pomocných technických prostředků.
2. stupeň - schopnost sebeobsluhy s pravidelnou částečnou pomocí jiných osob za použití v případě potřeby pomocných technických prostředků.
3. stupeň - neschopnost sebeobsluhy, potřeba neustálé pomoci zvenčí a naprostá závislost na druhých lidech.
Schopnost samostatného pohybu – schopnost samostatného pohybu v prostoru, udržení tělesné rovnováhy při pohybu, v klidu a při změně polohy těla, používání veřejné dopravy.
1. stupeň - schopnost samostatného pohybu s delším vynaložením času, roztříštěnost výkonu a zkrácení vzdálenosti za použití v případě potřeby pomocných technických prostředků.
2. stupeň - schopnost samostatného pohybu s pravidelnou částečnou pomocí jiných osob za použití v případě potřeby pomocných technických prostředků.
3. stupeň – neschopnost samostatného pohybu a potřeba neustálé pomoci druhých.
Orientační schopnost - schopnost adekvátně vnímat okolí, posoudit situaci, schopnost určit čas a místo.
1. stupeň - schopnost orientovat se pouze ve známé situaci samostatně a (nebo) s pomocí pomocných technických prostředků.
2. stupeň - schopnost orientace s pravidelnou částečnou pomocí jiných osob za použití v případě potřeby pomocných technických prostředků.
3. stupeň - neschopnost orientace (dezorientace) a potřeba neustálé pomoci a (nebo) dohledu druhých.
Schopnost komunikovat je schopnost navazovat kontakty mezi lidmi prostřednictvím vnímání, zpracování a přenosu informací.
1. stupeň - schopnost komunikace s poklesem rychlosti a objemu příjmu a přenosu informací; použít v případě potřeby pomocné technické prostředky; s izolovaným poškozením sluchového orgánu, schopností komunikace pomocí neverbálních metod a služeb znakového jazyka.
2. stupeň - schopnost dorozumět se s pravidelnou částečnou pomocí jiných osob za použití v případě potřeby pomocných technických prostředků.
3. stupeň – neschopnost komunikace a potřeba neustálé pomoci okolí.
Schopnost ovládat své chování je schopnost sebeuvědomění a adekvátního chování s ohledem na sociální, právní a morální a etické normy.
1. stupeň - periodicky se vyskytující omezení schopnosti ovládat své chování v obtížných životních situacích a (nebo) neustálé potíže s plněním rolových funkcí ovlivňujících určité oblasti života s možností částečné sebekorekce.
2. stupeň - neustálý pokles kritiky svého chování a okolí s možností částečné nápravy pouze s pravidelnou pomocí druhých lidí.
3. stupeň - neschopnost ovládat své chování, nemožnost jeho nápravy, nutnost neustálé pomoci (dohledu) druhých osob.
1. stupeň - schopnost vykonávat odbornou činnost v běžných výrobních podmínkách s poklesem kvalifikace nebo snížením objemu výrobní činnosti; neschopnost vykonávat práci v hlavní profesi.
2. stupeň - způsobilost ke studiu pouze ve speciálních (nápravných) výchovných zařízeních pro studenty, žáky, zdravotně postižené děti nebo doma podle speciálních programů s v případě potřeby s pomocnými technickými prostředky a technologiemi.
3. stupeň - porucha učení.
Schopnost pracovat - schopnost vykonávat pracovní činnosti v souladu s požadavky na obsah, objem, kvalitu a podmínky práce.
1. stupeň - schopnost vykonávat pracovní činnosti v běžných pracovních podmínkách se snížením kvalifikace, závažnosti, napětí a (nebo) poklesu objemu práce, neschopnost pokračovat v práci v hlavním povolání při zachování schopnosti vykonávat práci činnosti nižší kvalifikace za běžných pracovních podmínek.
2. stupeň - způsobilost vykonávat pracovní činnosti ve speciálně vytvořených pracovních podmínkách za použití pomocných technických prostředků a (nebo) s pomocí jiných osob.
3. stupeň - neschopnost k jakékoli pracovní činnosti nebo nemožnost (kontraindikace) jakékoli pracovní činnosti.