Parlamentní shromáždění Rady Evropy

Parlamentní shromáždění
Rady Evropy
(PACE)
Angličtina  Parlamentní shromáždění Rady Evropy (PACE)
fr.  Assemblée parlementaire du Conseil de l'Europe (APCE)
Členství 46 států
řídící orgán Evropská rada
Adresa  Francie , Štrasburk
Typ organizace Mezinárodní evropský poradní orgán Rady Evropy
oficiální jazyky anglicky , francouzsky
Vedoucí
Předseda Rick Dams
Základna
Datum založení 5. května 1949
webová stránka montáž.coe.int

Parlamentní shromáždění Rady Evropy ( PACE ) je jedním ze dvou hlavních statutárních oddělení (shromáždění) Rady Evropy ; poradní orgán složený ze zástupců parlamentů všech členských států.

PACE je nejstarší orgán meziparlamentní spolupráce v Evropě – byl založen 5. května 1949 [1] . Od roku 2022 předseda PACE - Tiny Cox( Nizozemsko ).

Sloučenina

Členové PACE jsou jmenováni parlamenty členských států. Pět největších států je v PACE zastoupeno 16 členy, minimální zastoupení jsou dva členové za stát.

Delegace z členského státu musí zahrnovat zástupce všech politických stran zastoupených v Parlamentu a splňovat požadavek vyváženého zastoupení mužů a žen.

Obecně PACE zahrnuje 652 poslanců: 326 hlavních představitelů a 326 „poslanců“. Všichni musí být členy národních parlamentů.

Zasedání se účastní také 18 pozorovatelů – z parlamentů Kanady , Mexika a Izraele . Podobná práva mají dva zástupci turecké komunity na Kypru , kteří jsou formálně členy delegace Kyperské republiky . Parlament Běloruské republiky byl v roce 1997 dočasně zbaven statutu „zvláštního hosta“ a nebyl na zasedáních zastoupen. Mohou vyjádřit svůj názor na určitá usnesení.

Členské státy Rady Evropy a počet jejich zástupců (osob) v Parlamentním shromáždění:

  1. Rakousko (6),
  2. Ázerbájdžán (6),
  3. Albánie (4),
  4. Andorra (2),
  5. Arménie (4),
  6. Belgie (7),
  7. Bulharsko (6),
  8. Bosna a Hercegovina (5),
  9. Spojené království (18)
  10. Maďarsko (7),
  11. Německo (18),
  12. Řecko (7),
  13. Gruzie (7),
  14. Dánsko (5),
  15. Irsko (4),
  16. Island (3),
  17. Španělsko (12)
  18. Itálie (18)
  19. Kypr (3),
  20. Lotyšsko (3),
  21. Litva (4),
  22. Lichtenštejnsko (2),
  23. Lucembursko (3),
  24. Malta (3),
  25. Moldavsko (5),
  26. Monako (2),
  27. Nizozemsko (7),
  28. Norsko (5),
  29. Polsko (12)
  30. Portugalsko (7),
  31. Rusko (18) členství ukončeno [2] [3] .
  32. Rumunsko (10),
  33. San Marino (2),
  34. Severní Makedonie (3),
  35. Srbsko (7),
  36. Slovensko (5),
  37. Slovinsko (3),
  38. Turecko (18),
  39. Ukrajina (12),
  40. Finsko (5),
  41. Francie (18)
  42. Chorvatsko (5),
  43. Černá Hora (3),
  44. Česká republika (7),
  45. Švýcarsko (6),
  46. Švédsko (6),
  47. Estonsko (3).

Struktura

V čele shromáždění stojí předseda (od roku 2022 - Tiny Cox( Nizozemsko )). Zastupitelstvo volí také místopředsedy, pro rok 2016 je jejich počet 18 (je zajištěno 20 místopředsedů) [4] .

Analogicky k národním parlamentům a Evropskému parlamentu má PACE frakce tvořené podle politické orientace svých členů – tzv. „politické skupiny“. V současné době existuje 6 takových skupin: Evropská lidová strana (168 osob), Blok sociálních demokratů a zelených (162 poslanců), Evropští konzervativci (83 osob), Aliance liberálů a demokratů (76 osob), Spojené Evropská levice (34 poslanců), svobodní demokraté (22 osob) a nezařazení poslanci (59 osob) [5] .

Stejně jako národní parlamenty má PACE komise pro oblasti činnosti. Nejvýznamnější z nich jsou Komise pro politické záležitosti, Komise pro právní záležitosti a lidská práva a Komise pro plnění závazků státy.

Předseda PS RE, jeho zástupci, předsedové politických skupin a komisí tvoří předsednictvo shromáždění. Řídí práci shromáždění tím, že připravuje program zasedání a identifikuje záležitosti, které si zaslouží vypracování zpráv.

Síly

Zastupitelstvo přijímá usnesení a doporučení na základě zpráv vypracovaných zastupiteli. Mezi důležité pravomoci shromáždění patří volba generálního tajemníka Rady Evropy a jeho zástupce, soudců Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), přijímání stanovisek ke kandidaturám nových členských států, sledování plnění závazků přijatých při vstupu. PACE přijímá stanoviska k návrhům všech mezinárodních úmluv vypracovaných Radou Evropy. Zasedání shromáždění se navíc tradičně stávají fóry pro diskusi o aktuálních otázkách evropské politiky, pravidelně jsou na ně zváni hlavy států a vlád.

Výbor ministrů Rady Evropy předkládá na každém zasedání Shromáždění zprávu o své činnosti. Výbor ministrů je rovněž povinen poskytovat oficiální odpovědi na doporučení PACE.

Organizace práce

Plenární zasedání Shromáždění se konají čtyřikrát ročně a každé trvají jeden týden. Kromě toho se dvakrát ročně konají zasedání „Stálé komise“ neboli „minizasedání“, kterých se účastní členové předsednictva a vedoucí národních delegací. Stálá komise má právo přijímat jménem shromáždění usnesení a doporučení. Plenární zasedání se konají v hlavní kanceláři (kanceláři) Rady Evropy ve Štrasburku , zasedání Stálé komise - zpravidla v jiných státech na jejich pozvání.

Komise PACE se schází několikrát ročně. Zpravidla se konají v Paříži nebo v některém z členských států na jeho pozvání.

Příprava usnesení a doporučení probíhá následovně. Každý člen PS RE má po nasbírání potřebného počtu podpisů ostatních členů právo podat návrh na zpracování zprávy (návrhu). Pokud předsednictvo shromáždění souhlasí, že je taková zpráva nezbytná, pověří jejím vypracováním jednu nebo více komisí. Komise jmenuje zpravodaje, který během 1-2 let vypracuje zprávu, přičemž pravidelně informuje komisi o postupu prací. V rámci přípravy posudku může poslanec uskutečnit řadu studijních cest, organizovat slyšení. Konečnou verzi zprávy spolu s návrhem usnesení a/nebo doporučení schvaluje příslušná komise a poté ji předkládá plénu PS RE nebo jednání Stálé komise. Během zasedání jsou povoleny písemné pozměňovací návrhy k návrhům usnesení a/nebo doporučení, o každém z nich nejprve hlasuje odpovědná komise, aby určila svůj postoj. Na plenárním zasedání předkládá zpravodaj svou zprávu, po níž následuje rozprava (na předem připraveném seznamu řečníků) a hlasování o všech pozměňovacích návrzích ao usnesení a/nebo doporučení jako celku. K přijetí usnesení je potřeba prostá většina, k doporučení dvoutřetinová většina. V úvahu se berou pouze hlasy členů, kteří se zúčastnili hlasování.

Zvláště aktuální otázky mohou být zařazeny na pořad jednání v rámci „naléhavé debaty“. Tyto debaty se zpravidla konají na každém zasedání na 1-2 témata. V důsledku toho jsou také přijímána usnesení a/nebo doporučení. Existuje také formát „debaty o aktuálních problémech“ – obdoba „naléhavé debaty“, avšak bez přijímání dokumentů.

Na zasedáních pravidelně vystupují hlavy států a vlád a další speciálně pozvaní hosté. Po těchto projevech zpravidla následují odpovědi na otázky poslanců, což z takového projevu dělá jakousi zprávu toho či onoho národního vůdce sněmu.

PACE a Rusko

ruská delegace

Delegaci skládající se z 18 zástupců a 18 zástupců vede od roku 2019 Pjotr ​​Tolstoj [6] . Ruská delegace byla od 10. dubna 2014 [7] do 26. června 2019 [8] zbavena práva volit, být členem řídících orgánů a účastnit se pozorovatelských misí v Parlamentním shromáždění Rady Evropy [ 9] . Od konce června 2019 byla v souvislosti s plněním minských dohod Ruskou federací a úhradou dluhu v plném rozsahu obnovena práva ruské delegace. Dne 28. ledna 2020 byl zvolen místopředsedou PACE Pyotr Tolstoj .

Frakce

Historie vztahu

Při vstupu do Rady Evropy v roce 1996 Rusko převzalo řadu závazků. V tomto ohledu je plnění těchto povinností sledováno.

Dne 28. ledna 2009 přijalo Parlamentní shromáždění Rady Evropy po projednání situace kolem rusko-gruzínského vojenského konfliktu rezoluci s gruzínským dodatkem, který odsuzuje ruské uznání nezávislosti Jižní Osetie a Abcházie : „Shromáždění znovu potvrzuje svůj závazek vůči územní celistvosti a suverenitě Gruzie a opakuje výzvu, aby Rusko stáhlo rozhodnutí o uznání nezávislosti Jižní Osetie a Abcházie a aby plně respektovalo suverenitu a územní celistvost Gruzie, nedotknutelnost jeho hranice“ [16] [17] .

Dne 29. září 2009 přijalo PACE další usnesení podobného obsahu, které rovněž odsoudilo odmítnutí vpustit pozorovatele Evropské unie do Jižní Osetie a Abcházie [18] .

V říjnu 2012 proběhla v PACE diskuse o velké souhrnné zprávě o závazcích Ruska vůči Radě Evropy. V reakci na návrh doporučení o Rusku, který byl vůči Rusku tvrdý , odmítl Sergej Naryškin , předseda Státní dumy Ruska, účast na plenárním zasedání PACE [19] [20] .

Dne 2. října 2012 PACE přijalo usnesení o prodloužení monitorovací procedury pro Rusko. Konstatuje, že trest smrti nebyl v Rusku dosud formálně zrušen , případy porušování lidských práv na severním Kavkaze nebyly dostatečně vyšetřeny , ruské jednotky nebyly staženy z Podněstří , Jižní Osetie a Abcházie . Ruské úřady odmítají pořádat průvody gay pride , jsou přijímány zákony zakazující propagandu homosexuality mezi nezletilými. Kromě toho rezoluce odsuzuje zbavení pravomocí poslance Gennady Gudkova bez soudního řízení, změny zákonů o hromadných akcích a neziskových organizacích, jakož i příliš tvrdý trest v kauze Pussy Riot [21]. [22] .

Do ledna 2016 bylo Rusku odebráno hlasovací právo v sále a ve výborech, účast ruských zástupců v misích PACE byla zakázána. V reakci na to ruská parlamentní delegace skutečně vystoupila z organizace, aniž by rezoluci uznala a nepřispěla.

Dne 26. června 2019 PACE vrátilo pravomoci ruské delegace v plném rozsahu [23] [24] [25] .

Ukrajina

Dne 9. dubna 2014 přijalo PACE rezoluci „ostře odsuzující ruskou vojenskou agresi a následnou anexi Krymu“ jako „jasné porušení“ mezinárodního práva, včetně Charty OSN , Helsinského aktu OBSE a Charty a základních pravidel Rady Evropy a kritizující ruské návrhy na federalizaci Ukrajiny [26] . V souvislosti s vypovězením dohod ze strany Ruska o umístění Černomořské flotily na Krymu PACE vyzvalo Ruskou federaci k okamžitému stažení jednotek z poloostrova [27] . Pro usnesení hlasovalo 140 poslanců, 32 proti, 9 se zdrželo [27] . PACE také rozhodlo o krymském referendu , které je vyhlášeno v rozporu s krymskou i ukrajinskou ústavou. V rezoluci jsou výsledky hlasování a připojení Krymu k Ruské federaci prohlášeny za „neplatné a neplatné“ a nejsou uznány Radou Evropy. Ruským akcím se říká „agrese“ proti Ukrajině. Pro toto rozhodnutí hlasovalo 154 poslanců, 26 bylo proti, 14 se zdrželo [28] .

PACE dne 10. dubna 2014 přijalo usnesení, podle kterého je delegace Ruské federace pro anexi Krymu Ruskem zbavena hlasovacího práva ve shromáždění a vyloučena ze všech řídících orgánů do konce roku. Dokument byl přijat hlasy 145 poslanců, 21 bylo proti, 22 se zdrželo hlasování [29] [30] . Návrh na zmrazení členství Ruska ve shromáždění, který předložil Brit Robert Walter, nezískal podporu. Do textu rezoluce však došlo k úpravě, zbavující ruskou delegaci práva pracovat v řídících orgánech shromáždění do konce roku 2014 a také se účastnit pozorovatelských misí PACE [29] .

Dne 28. ledna 2015 Parlamentní shromáždění zbavilo ruskou delegaci hlasovacího práva do dubna 2015. V reakci na to opustila ruská delegace PACE před koncem roku 2015 [31] [32] .

Dne 25. června 2015 přijalo PACE rezoluci o nezvěstných během konfliktu na Ukrajině , ve kterém byl samotný konflikt nazván „Ruská agrese“, a Krymu a území Doněcké a Luganské oblasti ovládané samozvanou DLR a LPR se nazývala „ okupovaná území“. „Pro“ hlasovalo 54 z 58 poslanců, 3 poslanci odmítli hlasovat, jeden poslanec hlasoval proti. Dokument obsahuje doporučení ukrajinskému vedení, jaká opatření by měla být přijata k pátrání po nezvěstných [33] [34] [35] .

Dne 13. října 2016 přijalo PACE dvě rezoluce o Ukrajině, ve kterých se konflikt na jejím území nazývá „ruská agrese“ a vyzývá Ruskou federaci ke stažení svých jednotek z Donbasu. Klíčové pozice rezolucí jsou: Ruská vojska musí být stažena z Ukrajiny, volby na Donbasu jsou za současných podmínek nemožné.

24. ledna 2019 PACE přijalo rezoluci, ve které vyzvalo Rusko k okamžitému propuštění zajatých ukrajinských námořníků a podpořilo iniciativu vyslat skupinu mezinárodních pozorovatelů, aby monitorovali situaci v Kerčském průlivu. 103 poslanců hlasovalo pro přijetí dokumentu, 3 hlasovali proti; 16 účastníků se zdrželo hlasování. Shromáždění v dokumentu odsoudilo „použití vojenské síly ze strany Ruska proti ukrajinským válečným lodím a jejich posádkám, ... vyzvalo k okamžitému propuštění ukrajinských vojáků a k zajištění toho, aby se jim dostalo nezbytné lékařské, právní a konzulární pomoci“ [36 ] .

Dne 26. června 2019 opustila delegace Ukrajiny zasedací místnost Parlamentního shromáždění Rady Evropy poté, co účastníci jednání odmítli kyjevské dodatky a potvrdili pravomoci Ruska v rámci této organizace v plném rozsahu.

Dne 16. ledna 2020 rozhodl ukrajinský parlament o obnovení práce ukrajinské delegace v PACE. Šéfkou ukrajinského zastoupení se stala Yelyzaveta Yasko ze strany Služebník lidu .

Korupce

Mezinárodní organizace pro vyšetřování zločinu a korupce ( angl.  Organized Crime and Corruption Reporting Project  - OCCRP) bez důkazů obvinila některé členy PACE, že dostávají peníze od představitelů Ázerbájdžánu výměnou za přijímání rezolucí příznivých vládě této země [37]. . Podle zprávy OCCRP archivované 12. ledna 2019 na Wayback Machine vedlo uplácení některých poslanců v roce 2013 PACE k odmítnutí zveřejnit zprávu kritickou vůči Ázerbájdžánu [37] . Podle OCCRP prostředky na uplácení poslanců PACE pocházely z tajného fondu ve výši asi 2,8 miliardy $ vytvořeného ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem [37] [38] [cca. 1] . V květnu 2017 Rada Evropy zahájila vyšetřování tohoto případu [39] , ale po dvou letech vyšetřování se tvrzení OCCRP nepotvrdila.

viz také

Poznámky

Komentáře
  1. ↑ Nelegální operace za účelem vytvoření fondu dostaly neoficiální název „Ázerbájdžánská prádelna“ ( Ázerbájdžánská prádelna) Archivováno 12. ledna 2019 na Wayback Machine
Prameny
  1. ↑ Historie Parlamentního shromáždění Rady Evropy (nepřístupný odkaz) . Získáno 13. listopadu 2013. Archivováno z originálu 24. listopadu 2013. 
  2. ↑ Rada Evropy pozastavila členství Ruska . Získáno 14. března 2022. Archivováno z originálu dne 14. března 2022.
  3. ↑ Členství Ruska v Radě Evropy pozastaveno . Získáno 14. března 2022. Archivováno z originálu dne 14. března 2022.
  4. ↑ Místopředsedové sněmu (nepřístupný odkaz) . Získáno 20. února 2016. Archivováno z originálu 26. listopadu 2018. 
  5. ↑ Politické skupiny (nepřístupný odkaz) . Získáno 27. června 2019. Archivováno z originálu dne 26. června 2015. 
  6. ↑ Ruská federace Archivováno 28. ledna 2015 na Wayback Machine 
  7. ↑ Rusko bylo podruhé v historii zbaveno volebního práva v PACE , RIA Novosti  (4. 10. 2014). Archivováno z originálu 3. července 2019. Staženo 3. července 2019.
  8. ↑ Alexandr Atasuntsev . PACE hlasovalo proti omezení pravomocí ruské delegace RBC (  26. 6. 2019). Archivováno z originálu 29. června 2019. Staženo 3. července 2019.
  9. ↑ Maryam Gulalieva . Slutsky: Zaplacení ruského dluhu Radě Evropy za roky 2017-2018 je velkou otázkou , Pralamentskaya gazeta  (03.07.2019). Archivováno z originálu 3. července 2019. Staženo 3. července 2019.
  10. ↑ Skupina Evropské lidové strany (EPP/CD)  (anglicky)  (odkaz není k dispozici) . Portál PACE . Evropská rada. Získáno 1. března 2012. Archivováno z originálu 3. června 2012.
  11. ↑ Pan Alexander BABAKOV  (anglicky)  (nepřístupný odkaz) . Portál PACE . Evropská rada. Získáno 1. března 2012. Archivováno z originálu 3. června 2012.
  12. ↑ Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE)  (anglicky)  (odkaz není k dispozici) . Portál PACE . Evropská rada. Získáno 1. března 2012. Archivováno z originálu 3. června 2012.
  13. ↑ Pan Guennady ZIUGANOV  (eng.)  (nepřístupný odkaz) . Portál PACE . Evropská rada. Získáno 1. března 2012. Archivováno z originálu 3. června 2012.
  14. ↑ http://www.assembly.coe.int/nw/xml/AssemblyList/MP-Details-EN.asp?MemberID=6904 Archivováno 19. března 2015 ve Wayback Machine Anton BELYAKOV
  15. ↑ http://assembly.coe.int/ASP/Votes/DBVotesMPParticipantsInVotesEN.asp?selSession=201501 Archivováno 2. dubna 2015 na Wayback Machine Elektronické statistiky hlasování 2015 First-Past-Sessions
  16. ↑ Rusko je vinno (nepřístupný odkaz) . Vědomosti (29. ledna 2009). Datum přístupu: 29. ledna 2009. Archivováno z originálu 4. února 2009. 
  17. ↑ Rezoluce 1647(2009) . Získáno 28. dubna 2017. Archivováno z originálu 17. dubna 2017.
  18. ↑ Rezoluce 1683 (2009) . Získáno 28. dubna 2017. Archivováno z originálu 19. ledna 2017.
  19. ↑ Vedoucí ruské delegace vysvětlil PACE, proč Naryškin nepřišel . Získáno 8. října 2012. Archivováno z originálu 6. října 2012.
  20. ↑ Doc. 13018 (nedostupný odkaz) . Získáno 8. října 2012. Archivováno z originálu 6. října 2012. 
  21. ↑ PACE rozhodlo rozšířit sledování Ruska . Získáno 8. října 2012. Archivováno z originálu 5. října 2012.
  22. ↑ Rezoluce 1896(2012) (downlink) . Získáno 8. října 2012. Archivováno z originálu 8. října 2012. 
  23. ↑ PACE:Novinky . montáž.coe.int. Získáno 26. června 2019. Archivováno z originálu dne 27. června 2019.
  24. ↑ PACE vrátilo pravomoci ruské delegace v plném rozsahu . TASS. Staženo 26. června 2019. Archivováno z originálu 26. června 2019.
  25. ↑ PACE plně potvrdilo pravomoci ruské delegace . RIA Novosti (20190626T1902+0300Z). Staženo 26. června 2019. Archivováno z originálu 26. června 2019.
  26. ↑ PACE přijalo rezoluci odsuzující ruskou anexi Krymu . // www.unian.net (9. dubna 2014). Získáno 10. dubna 2014. Archivováno z originálu 5. března 2016.
  27. ↑ 1 2 PACE hlasovalo pro stažení ruských jednotek z Krymu v souvislosti s vypovězením dohod o Černomořské flotile . // Interfax (9. dubna 2014). Získáno 10. dubna 2014. Archivováno z originálu 11. dubna 2014.
  28. ↑ PACE: Rusko musí stáhnout vojáky z Krymu (nedostupný odkaz) . // rbc.ru (9. dubna 2014). Získáno 10. dubna 2014. Archivováno z originálu 6. října 2014. 
  29. ↑ 1 2 PACE: PACE do konce roku vyloučilo Ruskou federaci ze všech řídících orgánů shromáždění . http://itar-tass.com+ (10. dubna 2014). Získáno 10. dubna 2014. Archivováno z originálu 12. dubna 2014.
  30. ↑ PACE zbavil ruské delegace hlasovacího práva do konce roku kvůli anexi Krymu . www.unian.net (10. dubna 2014). Získáno 18. dubna 2015. Archivováno z originálu 12. června 2015.
  31. ↑ PACE s odvoláním na Ukrajinu obnovuje sankce proti ruské delegaci Archivováno 28. ledna 2015 na Wayback Machine 
  32. ↑ Rusko se rozhodlo opustit PACE před koncem roku . Datum přístupu: 29. ledna 2015. Archivováno z originálu 28. ledna 2015.
  33. ↑ PACE oficiálně uznalo Rusko jako „agresora“ . Získáno 26. června 2015. Archivováno z originálu 26. června 2015.
  34. ↑ Usnesení Pohřešované osoby během konfliktu na Ukrajině  (angl.) . PACE (25. června 2015). Získáno 26. června 2015. Archivováno z originálu 26. června 2015.
  35. ↑ Hlasování o rezoluci Pohřešované osoby během konfliktu na Ukrajině . Získáno 27. června 2015. Archivováno z originálu 29. června 2015.
  36. ↑ PACE vyzvalo Ruskou federaci, aby propustila ukrajinské námořníky a vpustila pozorovatele do Kerčského průlivu . Staženo 24. ledna 2019. Archivováno z originálu 24. ledna 2019.
  37. ↑ 1 2 3 „Ázerbájdžán 'provozoval tajný fond tajný slush ve výši 3 miliard USD'“ Archivováno 30. ledna 2019 na Wayback Machine , BBC, 09/05/2017
  38. ↑ „Zpráva: Ázerbájdžán provozuje tajný fond ve výši 3 miliard dolarů“ Archivováno 31. ledna 2019 na Wayback Machine , BBC, 09/06/2017
  39. ↑ „Rada Evropy vyšetřuje údaje o úplatcích pro členy PACE z Ázerbájdžánu“ Archivní kopie z 31. ledna 2019 na Wayback Machine , BBC, 30.5.2017

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  V sociálních sítích
Foto, video a zvuk
Slovníky a encyklopedie
 instituce Rady Evropy