Parlamentní volby v Albánii (1996)

← 1992 1997 →
Parlamentní volby v Albánii
Volby do lidového shromáždění Albánie
26. května 1996 (první kolo)
2. června 1996 (druhé kolo)
Účast 89,08 % ( ▼ 0,78 p.b. )
Vůdce strany Sali Berisha Fatos Nano
Zásilka demokratická strana Socialistická strana
Přijatá místa 122 ( ▲ 30) 10 ( ▼ 28)
hlasů 914,218 55,53
(55,5 %)		 335 402
(20,4 %)
Změna ▼ 2,1 str. ▼ 3,5 str.
Minulé volby 92 (57,6 %)38 (23,9 %)

Rozdělení křesel v albánském parlamentu po výsledcích voleb:
     Demokraté : 122      Socialisté : 10      Řekové : 3      Republikáni : 3      Nacionalisté : 2
Výsledek voleb Vládnoucí Demokratická strana získala 87 % křesel v Lidovém shromáždění

Parlamentní volby v Albánii v roce 1996 proběhly dvoukolově – 26. května a 2. června 1996 [1] [2] , staly se tak třetími vícestranickými volbami v poválečné historii země. Výsledkem bylo drtivé vítězství vládnoucí Demokratické strany , která získala 122 ze 140 křesel. Volební účast byla 89,1 % [3] .

Ze 140 zvolených poslanců bylo 17 (12,1 %) žen.

Pozadí

Přípravy na nové volby, o nichž prezident Sali Berisha doufal , že potvrdí dominanci Demokratické strany na politické scéně, zesílily po referendu v listopadu 1994 , ve kterém většina voličů návrh nové ústavy odmítla. Zákon schválený parlamentem 30. listopadu 1995 zakázal kandidovat zaměstnancům a informátorům Sigurimi a také osobám, které před rokem 1991 zastávaly vysoké státní a stranické funkce.

Volební kampaň

Volebního klání se zúčastnilo 24 stran, které nominovaly celkem 1180 kandidátů. Vládnoucí strana vstoupila do voleb s programem Vizioni 2000 . Opoziční Socialistická strana představila program vycházející z volebního hesla: „Společně s námi ke skutečné demokracii“ . Menší politické skupiny se sešly ve dvou koalicích: Centristický pól ( Alb.  Poli i Qendres ) a Albánská pravicová liga ( Alb.  Poli i Qendres ). Obě koalice nehrály ve volbách velkou roli.

V den prvního kola z voleb odstoupilo šest opozičních stran v čele se Socialistickou stranou, které obvinily Demokratickou stranu ze zastrašování [4] . Mezinárodní pozorovatelé poznamenali, že volby byly poznamenány „řadou porušení a technických nedostatků“ a dospěli k závěru, že volby „nesplňovaly ani mezinárodní standardy pro svobodné a spravedlivé volby“ ani standardy albánského práva [2] . Po zveřejnění výsledků prvního kola 29. května Socialistická strana Albánie oznámila, že nezaujme svá místa v Lidovém shromáždění. V důsledku toho téměř všechny opoziční strany bojkotovaly druhé kolo [2] .

Výsledky

Volby se konaly v souladu s novým volebním zákonem z 1. února 1996. Podle ní bylo 115 poslanců zvoleno z jednomandátových obvodů a zbývajících 25 z celostátní listiny v poměru k dosaženým výsledkům. Volební právo mělo 2,2 milionu občanů Albánie. Volební účast přesáhla 89 %. 29. března proběhlo druhé kolo voleb, při kterém byli zvoleni zastupitelé ve 25 okrscích, ve kterých první kolo nepřineslo jednoznačný výsledek.

Výsledky voleb do albánského parlamentu v roce 1996
Zásilka Vůdce Hlasování Místa
Hlasování % Δ ( p.p. ) Místa Δ
demokratická strana Sali Berisha 914 218 55,53 ▼ 2.08 122 ▲ 30
Socialistická strana Fatos Nano 335 402 20:37 ▼ 3,50 deset ▼ 131
Republikánská strana Sabri Godot 94 567 5,74 ▲ 2,85 3 ▲ 2
Albánská národní fronta Abas Ermeni 81 822 4,97 Nový 2 Nový
Strana jednoty pro lidská práva Vangel Dule 66 529 4.04 ▲ 1,35 3 ▲ 1
Jiné strany 153 943 9,35 0
Neplatné hlasy 316 863 16.14
Celkový 1 963 344 100,00 140 ▬
Registrovaná / Volební účast 2 204 002 89,08 ▼ 0,86
Zdroj: Nohlen & Stöver [1]

Po volbách

Výsledky voleb prakticky marginalizovaly všechny politické síly stojící proti vládnoucím demokratům. Socialistický stranický orgán „ Zeri i popullit “ informoval o více než 200 případech bití nebo zastrašování opozičních kandidátů před volbami. Již v den voleb zaznamenali opoziční zastupitelé řadu přestupků, které volby doprovázely (snížení počtu pozorovatelů ve volebních komisích, vícenásobné hlasování stejnými lidmi, obsedantní přesvědčování, aby volili vládnoucí stranu). Ode dne voleb začala série demonstrací organizovaných Socialistickou stranou Albánie požadujících anulování výsledků a obnovení voleb. 27. května 1996 se v Tiraně konalo protestní shromáždění, které úřady uznaly za nezákonné a použily proti demonstrantům sílu. Názory volebních pozorovatelů byly nejednotné, pouze Human Rights Watch se k volbám v Albánii vyjádřila jednoznačně negativně [5] . 30. května OBSE vyzvala albánské úřady, aby v některých volebních obvodech uspořádaly opakované volby. 2. června 1996 se konalo druhé kolo voleb, které opoziční strany bojkotovaly. Na nátlak OBSE úřady souhlasily s opakováním voleb v 17 volebních obvodech, které měly nesrovnalosti. Třetí kolo voleb se konalo 16. června – a opozice tentokrát volby bojkotovala. Parlament byl zvolen v roce 1996 a netrval ani rok. Pád finančních pyramid a destabilizace státu na jaře 1997 vedly k rozpuštění parlamentu 16. května a předčasným volbám .

Poznámky

  1. ↑ 1 2 Dieter Nohlen & Philip Stöver (2010) Volby v Evropě: datová příručka , str. 133 ISBN 978-3-8329-5609-7
  2. ↑ 1 2 3 Albánie: Volby v roce 1996 Archivováno 12. června 2011 na Wayback Machine . Angličtina  Meziparlamentní unie
  3. ↑ Nohlen & Stöver, s. 139
  4. ↑ Kur opozita rrihej barbarisht/ 28. května 1996, socialistët protestonin për zgjedhjet e manipuluara  (Alb.) . Top-Channel.tv (28. května 2019). Získáno 28. května 2019. Archivováno z originálu dne 4. února 2022.
  5. ↑ Human Rights Watch . Albánská demokracie vykolejila porušení v albánských volbách 26. května 1996. (Angličtina)

Literatura