Německá pirátská strana

Německá pirátská strana
Piratenpartei Deutschland (PIRATEN)
Vůdce Patrik Schiffer
Založený 10. září 2006
Hlavní sídlo Berlín
Ideologie přímá demokracie , svoboda informací
Mezinárodní Pirátská internacionála
Počet členů 7 599 (2020)
Místa v Bundestagu 0/630
Místa v zemských sněmech 0/1821
Křesla v Evropském parlamentu 1/96
webová stránka piratenpartei.de  (německy)
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Pirátská strana Německa (zkráceně Piráti , německy  Piratenpartei Deutschland (PIRATEN) ) je politická strana v Německu .

Byla založena 10. září 2006 v Berlíně po vzoru švédské " Piratpartiet " jako strana postindustriální ( informační ) společnosti.

Cíle strany jsou podpora volného toku znalostí a svobodné kultury , reforma autorského práva , boj za zachování občanských práv a svobod na internetu (zejména boj proti elektronickému sledování a cenzuře ).

Účast ve volbách

Pirátská strana se poprvé zúčastnila voleb 27. ledna 2008  - voleb do zemského parlamentu Hesensko . Získali zhruba 7000 hlasů (0,3 %). V roce 2009 se pirátská strana zúčastnila voleb do Evropského parlamentu a získala zhruba 230 000 hlasů (0,9 %), díky čemuž zaujala tisk. 30. srpna 2009 ve volbách do obecních zastupitelstev Severního Porýní-Vestfálska získali piráti po jednom křesle v městských radách Cách a Münsteru a získali 1,9 % hlasů ve volbách do zemského parlamentu Saska . Ve volbách do Bundestagu konaných 27. září 2009, do kterých Pirátská strana nominovala své kandidáty ve všech spolkových zemích kromě Saska, získala 2 % hlasů.

Berlínské volby do Poslanecké sněmovny v roce 2011 byly průlomem pro Pirátskou stranu Německa, jejíž kandidáti získali 8,9 % hlasů a 15 mandátů. Strana se tak poprvé dostala do zemského parlamentu v Západním Německu (Berlín je součástí Spolkové republiky Německo o právech k zemi). Mezi mládeží získali „piráti“ až 20 % hlasů, vysokou podporu získali i u vysoce vzdělaných vrstev populace.

Ve volbách do zemského sněmu spolkové země Sársko 25. března 2012 získala Pirátská strana Německa 7,4 procenta hlasů (4 mandáty). Německá kancléřka Angela Merkelová po těchto volbách vyjádřila Pirátské straně respekt a vyzvala k tomu, aby byla brána vážně.

6. květen 2012 byl pro německou pirátskou stranu dalším úspěšným dnem. Ve volbách do místního parlamentu Šlesvicka-Holštýnska získala místní pobočka 8,2 procenta hlasů a získala v něm 6 mandátů. 13. května 2012 ve volbách do zemského sněmu Severního Porýní-Vestfálska strana získala 7,8 % hlasů a získala v něm 20 mandátů.

Obliba strany podle průzkumů stoupla na 13 %, čímž předstihla nejen FDP , která prochází vážnou vnitřní krizí, ale i „vzpurnou“ Stranu zelených v 70. letech . Dostala se tak na třetí místo za CDU a SPD .

Významným představitelem Pirate Pariah byl Herwald Klaus-Brunner, který byl následně pro své nepředvídatelné chování vyloučen ze strany a spáchal sebevraždu, předtím zabil Jana Mirka L., ke kterému choval nejednoznačné city (pronásledoval a dosazoval skrytá kamera v Janově lázni Mirko L. [1] ).

Volby do německého Bundestagu v roce 2013 přinesly Pirátské straně 2,2 % hlasů.

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 strana získala 1 mandát v bloku Zelených - Evropská svobodná aliance (Zelení / Evropská svobodná aliance) [2] .

Strana nedokázala zopakovat svůj úspěch v roce 2012 a ve volbách do zemského sněmu v letech 2013-17 nikde nezískala více než 2 % hlasů na kandidátkách stran [3] . Ve volbách do Poslanecké sněmovny Berlína v roce 2016 strana také získala 1,7 % hlasů a neprošla do zemského sněmu. Ve volbách v roce 2017 ztratila Pirátská strana poslední tři frakce, které si udržela v zemských sněmech, opět nezískala více než 1,5 % hlasů a volby do německého Bundestagu jí přinesly 0,4 % na kandidátkách stran. Od září 2017, strana nemá jediného poslance v 16 zemských parlamentech, tím méně v Bundestagu.

Program strany

Obecné

Jsme na samém začátku „digitální revoluce“. Digitální technologie významně ovlivní naše životy. Pirátská strana chce odvrátit nebezpečí a využít šance nové technologie. Nově vytvořené technické možnosti by měly sloužit k vytvoření „transparentního“ státu, který slouží lidem. Neměly by být využívány k vytváření „transparentní“ osoby, jejíž práva by tím byla poškozena. K dosažení tohoto cíle je třeba najít nové prostředky. Jedním z takových prostředků by mohlo být poskytnutí větších příležitostí pro přímou demokracii. (Nejen volby, ale přímá účast občanů na vládnutí.)

Ochrana soukromí a dat

Každá osoba má soukromou sféru, která musí zůstat bez dozoru. Bez důvodného podezření by nemělo docházet ke sledování pohybu, poslouchání konverzací, síťových nájezdů („Rasterfahndung“). Zachování utajení telekomunikací je důležitým základem pro zachování demokracie. Ohrožuje ji mimo jiné zavedení datových úložišť. Veřejné a soukromé subjekty musí účastníky informovat o zpracování jejich osobních údajů. Je třeba zlepšit kontrolu nad bezpečnostními službami. Zavedení biometrických pasů, lékařských záznamů a RFID (Automatic Frequency Identification of Citizens) by mělo být přehodnoceno: představují hrozbu pro soukromí. Rozšiřování videodohledu na veřejných místech musí být zastaveno.

Transparentnost státu

Zvýšení transparentnosti na všech úrovních státní správy má tendenci omezit korupci. Každý občan by měl mít právo na informace o činnosti vedení. Výjimka by měla být učiněna, pokud je to v rozporu s jejich právem na soukromí. Piráti chtějí lépe kontrolovat úředníky a přispět tak k vytvoření „transparentního“ státu. Používání počítačů k hlasování by mělo být zakázáno, protože volby ztrácejí transparentnost.

Otevřený přístup

Měl by být zajištěn bezplatný přístup k výsledkům výzkumu a vývoje financovaného daňovými poplatníky.

Autorská práva a nekomerční reprodukce

Jednostranný tlak hudebního průmyslu vede k nerozumnému zpřísňování autorských práv ve prospěch průmyslu. V současné době podléhají díla umělců ochraně ještě sedmdesát let po jejich smrti. To nemá nic společného s původním účelem autorských práv, ale vede to k nepřiměřenému omezení přístupu občanů ke znalostem a kulturním dílům. Podmínky ochrany a omezení nekomerčního kopírování by měly být sníženy. Heslem pirátů je „Svobodný přístup k vědění pro všechny“. To platí zejména pro školy a univerzity. Bez ochrany autorských práv nelze znalosti efektivně vyučovat. Znalosti a učení by se neměly stát luxusním zbožím.

Monopol na infrastrukturu

Je třeba rozšířit internetovou infrastrukturu, aby i odlehlé oblasti měly široký přístup k internetu a těžily z technologického pokroku. Vládní cenzura internetu by neměla existovat, protože je velmi obtížné ve všech oblastech stanovit jasnou hranici mezi „nelegálním“ a „legálním“. Takovou cenzuru lze prodlužovat téměř donekonečna, což by vedlo ke ztrátě právního státu. Blokování nežádoucích internetových stránek je pro prevenci kriminality nevhodné, protože kdo nerespektuje zákony, vždy si najde způsob, jak se k potřebným informacím dostat. Blokování internetových stránek zasáhne pouze ty, kteří v žádném případě neměli v úmyslu spáchat trestný čin.

Prostředí

Pirátská strana stojí za zachováním základů pro slušný život a svobodu občanů do budoucna. Strana chce dlouhodobě bezpečnou a ekologickou energetickou infrastrukturu s transparentní decentralizovanou výrobní strukturou. To znamená přechod od omezených zdrojů energie k obnovitelným zdrojům energie. Obnovitelné zdroje energie budou využívány výhradně na principech udržitelnosti a bez konkurence s jinými environmentálními cíli.

Viz také

Poznámky

  1. ↑ Michael Tsokos. Tělo je důkazem. Případy z praxe nejslavnějšího soudního znalce v Německu / přel. s ním. A.Yu Rybáková. - Moskva: Eksmo, 2019. - S. 9-48. — 352 s. — ISBN 978-5-04-097308-8 , BBC 58(4Gem).
  2. ↑ Evropský parlament/Výsledky evropských voleb 2014 . Datum přístupu: 12. ledna 2015. Archivováno z originálu 22. ledna 2015.
  3. ↑ Volby v Německu   // Wikipedie . — 2016-09-06. Archivováno z originálu 20. května 2017.

Odkazy