Nikolaj Nikolajevič Paše-Ozerskij | |
---|---|
ukrajinština Paša-Ozerskij Mykola Mykolajovič | |
Datum narození | 4. dubna 1889 |
Místo narození | |
Datum úmrtí | 1962 |
Místo smrti |
|
Země | |
Vědecká sféra | trestní právo |
Místo výkonu práce | |
Alma mater | |
Akademický titul | doktor práv |
Nikolaj Nikolajevič Paše-Ozerskij (23. března (4. dubna), 1889, Mlawa, provincie Plock, Polské království, Ruská říše, nyní Mazovské vojvodství, Polsko - 1962, Voroněž, SSSR) - ruský a sovětský právní vědec, doktor právnických věd , profesor, specialista v oboru trestního práva, rektor Lvovské státní univerzity (1944).
V roce 1907 absolvoval radomské gymnázium se zlatou medailí. V letech 1907-1911 studoval na právnické fakultě Kyjevské univerzity ve Svatém Vladimíru a promoval se stříbrnou medailí. Od podzimu 1911 do 15. prosince 1913 byl profesorem na katedře trestního práva, trestního soudnictví a soudního řízení na Kyjevské univerzitě. Od 1. prosince 1914 do léta 1919 vyučoval trestní právo na Kyjevské univerzitě. V různých funkcích studoval trestní právo na Kyjevských vyšších ženských kurzech (1915-1919). Byl Privatdozent (1916-1919) a mimořádný profesor na Kyjevském právnickém institutu. V roce 1918 obhájil monografii „Rehabilitace odsouzeného“ na univerzitě ve Svatém Vladimíru jako diplomovou práci. V březnu 1919 byl zvolen profesorem trestního práva na téže univerzitě.
V letech 1919 až 1921 vyučoval trestní právo na Právnické fakultě Tauridské univerzity a na Sevastopolském právnickém institutu.
V letech 1921 až 1939 působil v Kyjevě: byl privatdozentem (1915-1919) a mimořádným profesorem Kyjevského obchodního institutu (1919), vedl katedru trestního práva a trestního řízení Kyjevského národního hospodářského institutu (1922- 1931). Kombinovaně v letech 1924-1933 vyučoval trestní právo na kyjevských právních kurzech Lidového komisariátu spravedlnosti Ukrajinské SSR a působil jako zástupce ředitele pro akademickou práci ve stejné vzdělávací instituci. Působil také jako docent na Celoukrajinské škole dělnicko-rolnických milicí (1926-1933 1937-1940), byl profesorem, vedoucím katedry trestního práva Tarase Ševčenka KSU.
V letech 1933-1935 působil M. M. Pashe-Ozersky jako vědecký pracovník ve výzkumné stanici Centra soudního lékařství (podle jiných zdrojů místo profesora na Všeukrajinském výzkumném ústavu ochrany zdraví).
Od roku 1928 do února 1934 vedl pod vedením I. A. Malinovského vědeckou práci v sekci trestního práva Komise pro studium sovětského práva VUAN.
V letech 1937-1940 byl profesorem, vedoucím katedry trestního práva na Státní univerzitě Tarase Ševčenka.
Od roku 1940 - ve Lvově. Četl kurz přednášek o trestním právu na Právnické fakultě Lvovské státní univerzity.
Během německé okupace zůstal M. Pashe-Ozersky ve Lvově. Byl poradcem ukrajinského ústředního výboru, nezávislým pracovníkem Lvovské notářské komory a obchodoval s papírnictvím na trhu. Byl členem terminologické komise při nakladatelství UKC. V redakci Pasha-Ozerského vyšly překlady trestního zákoníku a trestního řádu Polska, které Němci používali u soudů (podle memoárů Nikolaje Baraboljaka, zaměstnance Lvovské univerzity).
Po obnovení sovětské moci v poválečném Lvově byl Paša-Ozerskij jmenován dočasným rektorem Státní univerzity Ivana Franka Lvov (od 1. srpna 1944 do 27./28. října 1944). 28. října 1944 byl opět profesorem trestního práva na univerzitě.
24. dubna 1945 byl zatčen NKVD, následně byl převezen do předběžného zadržení v Kyjevě, kde byl držen pro obvinění ze spolupráce s německými okupačními úřady ve Lvově. Dne 8. června 1946 byl však Pasha-Ozersky propuštěn z vazby a 12. června 1946 bylo trestní řízení proti němu uzavřeno. Následně byl znovu jmenován profesorem na katedře trestního práva Lvovské státní univerzity pojmenované po Ivanu Frankovi, ale již 3. května 1948 byl z univerzity propuštěn a poslán k dispozici Úřadu pro vysoké školství pod Rada ministrů Ukrajinské SSR. Poté N. N. Pashe-Ozersky žil a pracoval v RSFSR.
V letech 1949-1960 byl profesorem na katedře trestního práva a procesního na Rostovské státní univerzitě. V roce 1954 na Moskevském institutu státního práva (nyní Moskevská státní právnická akademie pojmenovaná po A. A. Kutafinovi) obhájil doktorskou disertační práci na téma „Okolnosti vylučující odpovědnost podle sovětského trestního práva“ [1] .
V letech 1960-1962 byl profesorem na katedře trestního práva a procesního práva Právnické fakulty Voroněžské státní univerzity [2] . Přesné datum úmrtí M. M. Pasha-Ozerského není známo; podle některých zdrojů je to únor 1962 a podle jiných nejdříve první dekáda března 1962.
„Trestní mechanismus trestního zákoníku z roku 1903“ (Kyjev, 1911),
„O „nebezpečném stavu“ osobnosti zločince“ (Kyjev, 1913),
„O předvedení před soud“ (Kyjev, 1916),
"Justiční. Ch. Já" (Kyjev, 1917),
„O trestní odpovědnosti notářů“ (Kyjev, 1918).
Několik poznámek k návrhu trestního zákoníku RSFSR v roce 1925 / Prof. N. N. Pashe-Ozersky // Bulletin sovětské spravedlnosti. - Charkov, 1926. - č. 4 (15. února). - S. 143-146.
„Přes věznice v západní Evropě. Podle osobních dojmů z let 1928-1929. (Charkov: Yurizdat NKJU Ukrajinské SSR, 1930)
Pobegailo E.F. NA PAMÁTKU UČITELE (KE 110. VÝROČÍ NAROZENÍ PROFESORA NIKOLAJE NIKOLAJEVIČE PASHE-OZERSKYHO) (Institut pro humanitární vzdělávání a informační technologie)
Filippov E. I., Gabrichidze B. N., Melnikov E. A. Slavné výročí vědce (45. výročí vědecké a pedagogické činnosti profesora N. N. Pasha-Ozerského) // Za sovětskou vědu (Rostov na Donu). - 1957. - 1. ledna.
Paša-Ozerskij Mykola Mikolajovič. Životní cesta a vědecké zájmy
Voroněžský průvodce. Pasha-Ozersky (nepřístupný odkaz)
|
Lvovské univerzity | Rektoři|
---|---|
Lvovská univerzita pojmenovaná po Josefu II A. V. Běťanský (1784/85) B. Borzaga (1785/86) B. Shiverek (1786/87) V. Vřeha (1787/88) J. Wimmer (1788/89) J. Ambrose (1789/90) A. Capuano (1790/91) W. Gann (1791/92) J. A. de Potochki (1792/93) D. Z. Kefil (1793/94) W. Pressen (1794/95) J. Holfeld (1795/96) Anthony (Angelovich) (1796/97) S. Grzhembsky (1797/98) B. Shiverek (1798/99) Y. Sporck (1799/1800) K. Kitsky (1800/01) B. Borzaga (1801/02) F. Masoch (1802/03) J. Zemanček (1803/04) N. Skorodinskij (1804/05) F. Kodesh (1805) Lvovské lyceum J. Ambrose (1805/06) W. Pressen (1806/07) E. Echsner (1807/08) J. N. Hoffman (1808/09) Y. Arbter (1809/10) F. d. P. Neuhauser (1810/11) J. Golfeld (1811/12) A. Zeisl (1812/13) M. A. Füger (1813/14) F. Babel von Fronsberg (1814/15) F. Kodesh (1815/16 a 1816/17) Univerzita Františka II ve Lvově A. A. Ankvich (1817/18) J. Winivarter (1818/19) F. Stecher (1819/20) J. Gütter (1820/21) M. Grinevetsky (1821/22) M. A. Füger (1822/23) P. Krausnecker (1823/24) J. Mauss (1824/25) F. K. Zacharjaševič (1825/26) F. Polberg (1826/27) F. Masoch (1827/28) N. Napadievič (1828/29) Venedikt Levitsky (1829/30) K. Krauss (1830/31) V. Zherdinsky (1831/32) A. Kunzek (1832/33) O. Krinitsky (1833/34) J. Dobzhansky (1834/35) F. d. P. Neuhauser (1835/36) J. Stieber (1836/37) M. Barvinský (1837/38) A. Geimberger (1838/39) F. Babel von Fronsberg (1839/40) E. Golzgetan (1840/41) Y. Gerovský (1841/42) J. Reiner (1842/43) K. Stránský (1843/44) A. Pfeiffer (1844/45) A. Manastirsky (1845/46) F. Tuna (1846/47) B. Wagner (1847/48) C. Tangle (1848/49) S. Tichinsky (1849/50) F. Kotter (1850/51) J. Mauss (1851/52) K. Zhmigrodsky (1852/53) E. Gerbst (1853/54) I. Lemokh (1854/55) O. Krinitsky (1855/56) J. Pazdera (1856/57) A. Wacholz (1857/58) O. Krinitsky (1858/59) A. Fangor (1859/60) Grigorij (Jakhimovič) (1860/61) L. Malinovskij (1861/62) F. Rulf (1862/63) J. Holovatský (1863/64) L. Soletsky (1864/65) E. More (1865/66) W. Kergel (1866/67) I. Delkevič (1867/68) F. Rulf (1868/69) G. Schmidt (1869/70) F. Kostek (1870/71) F. Kotter (1871/72) A. Maletsky (1872/73) A. Filyarsky (1873/74) M. Kabát (1874/75) E. Cherkavsky (1875/78 a 1876/77) Z. Venclevsky (1877/78) L. f. Bilinský (1878/79) K. Liske (1879/80) K. Sarnicki (1880/81) L. Pentak (1881/82) B. L. Radzishevsky (1882/83) E. Rittner (1883/84) L. Kloss (1884/85) L. Zhmurko (1885/86) T. Z. Pilát (1886/87) E. Čerkavskij (1887/88) L. Pentak (1888/89) K. Sarnicki (1889/90) T. Stanetsky (1890/91) R. Pilát (1891) A. Balasits (1891/92) M. Palivoda (1892/93) L. Tsviklinsky (1893/94) T. Wojciechowski (1894/95) O. M. Balzer (1895/96) I. Komarnitsky (1896/97) A. Reman (1897/98) G. Kady (1898/99) V. Abraham (1899/1900) B. Kruchkevich (1900/01) L. Ridiger (1901/02) V. Okhenkovsky (1902/03) J. Fialek (1903/04) A. Kalina (1904) Y. Puzina (1904/05) V. Glužinský (1905/06) B. Dembinsky (1907/08) A. Mars (1908/09) S. Glombinsky (1909/10) B. Yashovsky (1910/11) L. Finkel (1911/12) A. Beck (1912/13) S. Stazhinsky (1913/14) K. Tvardovský (1914/17) C. Weiss (1917/18) Univerzita Jana Kazimíra Lvov A. S. Yurash (1918/19) A. Galban (1919/20) E. Mahek (1920/21) J. Kasprowicz (1921/22) S. Narayevsky (1922/23) Y. Makarevich (1923/24) V. Seradský (1924/25) E. Porembovich (1925/26) I. Semiradsky (1926/27) A. Gertsman (1927/28) L. Pininský (1928/29) S. Witkowski (1930/31) S. Krzemenevsky (1931/32) A. Gertsman (1932/33) G. Galban (1933/34) Ya. Chekanovsky (1935/36) S. Kulchinsky (1936-38) E. Bulanda (1938/39) R. Longchamp de Berrier (1939) Ivan Franko Lvovská státní univerzita M. I. Marčenko (1939/40) G. S. Bychenko (1940/41) V. I. Simovich (1941) N. N. Pashe-Ozersky (1944) I. I. Beljakevič (1944/48) G. N. Savin (1948/51) E. K. Lazarenko (1951/63) N. G. Maksimovich (1963/81) V. P. Chugaev (1981/90) I. A. Vakarchuk (1990/2007) V. S. Vysočanský (2007/10) I. A. Vakarchuk (2010 / 13) V. P. Mělník (od roku 2014) |