Perugia

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 25. července 2020; kontroly vyžadují 7 úprav .
Lokalita
Perugia
ital.  Perugia
Vlajka Erb
43°07′00″ s. sh. 12°23′00″ e. e.
Země  Itálie
Kraj Umbrie
provincie Perugia
Komuna Perugia
starosta Andrea Romici (28. 5. 2019)
Historie a zeměpis
Náměstí 449,51 km²
Výška středu 493 m
Typ podnebí subtropický
Časové pásmo UTC+1:00 , letní UTC+2:00
Počet obyvatel
Počet obyvatel 166 189 lidí ( 30. 6. 2019 )
Hustota 369,71 lidí/km²
Katoykonym peruginský, peruginský, peruginský [1]
Úřední jazyk italština
Digitální ID
Telefonní kód +39 075
PSČ 06100
kód auta PG
ISTAT 054039
jiný
Den města 29. ledna
comune.perugia.it (italsky) 
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Perugia ( italsky  Perugia [peˈruʤa] poslouchat [2] , lat. Perusia ) je hlavní město italské oblasti Umbrie , správní centrum stejnojmenné provincie . Město se nachází na řadě kopců s výhledem na údolí Tibery a jezero Trasimene .  

Populace je 166 189 lidí [3] (30.06.2019).

Historie

Město bylo pravděpodobně založeno Umbriany . Poprvé se objevuje na stránkách historie jako jedno z 12 spojeneckých měst Etrurie . Od roku 310 př.n.l E.  - Římská kolonie Perusie . V letech 41-40 př. Kr. E. během peruské války mezi Octavianem a Markem Antoniem bylo město vypáleno. V roce 592 se stává centrem lombardského knížectví.

Ve středověku Perugia poznala mnoho epizod bratrovražedného masakru, kvůli boji mezi rodinami Oddi a Baglioni o nadvládu ve městě. V obecné italské politice se město, formálně nezávislé, obvykle drželo na straně papežství (viz Guelphs ). V 13. století papežové více než jednou našli spásu ve zdech města, které jim bylo věrné; proběhlo zde pět konkláve .

Během renesance se město proslavilo umělci umbrijské školy , jako byli Perugino a Raphael Santi . Na počátku 15. století bojovali o Perugii milánský Visconti a neapolští vládci ; od 1416 k 1424 condottiere Braccio da Montone vlastnil město .

V roce 1540  porazil Pierluigi Farnese posledního z Baglioni, načež papežství dosáhlo začlenění města do papežských států . V únoru 1797  Francouzi nakrátko udělali z Perugie hlavní město Tiberinské republiky . V 19. století město nejednou postihla zemětřesení.

Svatí Constantius z Perugie , Herculafles a Lawrence jsou uctíváni jako patroni města .

Atrakce

Z dob Etrusků se v Perugii dochovaly fragmenty hradeb se třemi branami a řadou pohřebních komor neboli hypogeí .

Centrem města je náměstí 4. listopadu se slavnou fontánou Maggiore (1275-1278), zdobenou reliéfy na mytologické náměty. Středověká radnice (1293-97), upravená pro muzeum umění, stejně jako katedrála sv. Vavřince (1345-1430), který obsahuje snubní prsten Panny Marie (Svatý prsten z Perugie [4] ).

Historik umění Pavel Muratov , který město navštívil na počátku 20. století, jej označil za nearchitektonické: „Při procházce úzkými uličkami, které vypadají jako soutěsky vyhloubené v lávách vybuchlých sopkou dějin, se návštěvník s obdivem zastaví jen před tím, co bylo zde provedeno rukou cizího člověka." Přesto je město velmi bohaté na starověké chrámy:

V bývalém klášteře dominikánů jsou nyní vystaveny antické starožitnosti včetně etruských kulturních památek . Bývalý klášter Olivetan byl dán Univerzitě v Perugii , jedné z nejstarších v Evropě (1307). Další univerzita zabírá Palazzo Gallenga. Turisty do Perugie lákají pestré slavnosti, mezi které patří Umbria Jazz Music Festival (italsky: Umbria Jazz), který se každoročně koná v červenci, a každoroční podzimní festival čokoláda .

Perugia je jedno z nejmenších měst na světě, které má metro . Minimetro Perugia bylo postaveno v lednu 2008 a má délku 4 km.

Dvojměstí

Poznámky

  1. Gorodetskaya I. L., Levashov E. A.  Perugia // Ruská jména obyvatel: Slovník-příručka. - M .: AST , 2003. - S. 228. - 363 s. - 5000 výtisků.  — ISBN 5-17-016914-0 .
  2. DiPI Online - Dizionario di Pronuncia Italiana . Získáno 14. listopadu 2019. Archivováno z originálu 3. září 2018.
  3. Statistiche demografiche ISTAT (nepřístupný odkaz) . demo.istat.it. Staženo 29. listopadu 2019. Archivováno z originálu 14. ledna 2018. 
  4. Jak vědci vyřeší hádanku Svatého prstenu z Perugie Archivní kopie ze dne 30. září 2021 na Wayback Machine // RIA Novosti , 02/9/2020

Odkazy