Petrohradské noviny
"Petrohradské noviny" |
Typ |
noviny |
Země |
|
Založený |
1867 [1] |
Zastavení vydávání publikací |
1917 |
Hlavní kancelář |
|
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
„Petrogradskaya Gazeta“ (od přejmenování Petrohradu na Petrohrad v roce 1914 vycházela postupně pod názvy „Petrogradskaya Gazeta“ , „Petrogradskaya Zhizn“ , „Novaya Petrogradskaya Gazeta“ ) je denní politický a literární deník patřící pod tzv. „malý tisk". „(1867-1918). Společnost byla založena v roce 1867 Iljou Alexandrovičem Arsenievem .
Historie novin
Zpočátku nebyla široce distribuována, ale od roku 1871, kdy ji koupil S. N. Khudekov , si získala široký okruh čtenářů. Od roku 1871 byla novinám povolena politická rubrika. V období 1879-1881 byl redaktorem novin I. A. Batalin, v letech 1881-1887 - P. A. Monteverde , v letech 1887-1893 - A. K. Germonius ; od roku 1893 jej redigovali N. S. Khudekov a P. F. Levdik (dočasně). Od roku 1895 byl časopis Nashe Vremya zdarma připojen k Petrohradským novinám. Mezi zaměstnanci deníku se těšili pozornosti veřejnosti: publicisté - S. N. Khudekov, I. A. Batalin ( Osa ), A. A. Djakov ( | Junius 2nd )? P. A. Monteverde ( Amikus ), A. R. Kugel ( Homo novus ), romanopisci - N. S. Leskov , S. N. Terpigorev ( Atava ), V. G. Avseenko , I. I. Jasinskij ; komici - D. P. Lomachevsky a zejména N. A. Leikin ; humorní básníci - D. D. Minajev ( Společný přítel a major Bourbonov ), G. N. Žuljov ( Truchlivý básník a debutant ), N. K. Nikiforov ( Borimir ) a další; divadelní a hudební kritici - A. A. Pleshcheev a V. S. Baskin .
V letech 1867-1871 vycházely noviny 3x týdně, od roku 1871 - čtyřikrát, od roku 1878 - pětkrát, od roku 1882 začaly vycházet denně.
V letech 1873 a 1877 bylo vydávání novin dočasně pozastaveno z cenzurních důvodů.
Od přejmenování Petrohradu na Petrograd v roce 1914 vycházejí noviny postupně pod názvy „Petrogradskaya Gazeta“, „Petrogradskaya Zhizn“, „Novaya Petrogradskaya Gazeta“ [2] .
Od března 1917 noviny podporovaly Prozatímní vládu a pro válku „do hořkého konce“; vedl tvrdý boj proti bolševikům a dokázal nezbytnost kontrarevoluční diktatury. Zavřeno 22. listopadu 1917 [3] .
Čechov v novinách
V letech 1885-1887 vyšly v sekci Flying Notes podepsané A. Chekhontem
následující Čechovovy příběhy:
- Botičky - "Petrohradské noviny", 1885, č. 149, 3. června
- Stráž ve vazbě – „Petrohradské noviny“, 1885, 17. června, č. 163
- Inteligentní deník - "Petrohradské noviny", 1885, č. 169, 23. června,
- Burbot – „Petrohradské noviny“, 1885, č. 177, 1. července
- V lékárně – „Petrohradské noviny“, 1885, č. 182, 6. července
- Příjmení koně - "Petersburg noviny", 1885, č. 183, 7. července
- Ztraceno – „Petrohradské noviny“, 1885, č. 191, 15. července
- Myslivec – „Petrohradské noviny“, 1885, č. 194, 18.7.
- Útočník – „Petrohradské noviny“, 1885, č. 200, 24.7.
- Ženich a tatínek - "Petrohradské noviny", 1885, č. 207, 31. července
- Host - "Petrohradské noviny", 1885, č. 212, 5. srpna
- Kůň a chvějící se laň - "Petrohradské noviny", 1885, č. 219, 12.8.
- Utopenec - "Petrohradské noviny", 1885, č. 226, 19.8.
- Obětní beránky (Věnováno mladým tatínkům) [4] "Petrohradské noviny", 1885, č. 233, 26.8.
- Přednosta - "Petrohradské noviny", 1885, č. 340, 2. září
- Klyauznik [5] - "Petrohradské noviny", 1885, č. 273, 5. října
- Mrtvé tělo - "Petrohradské noviny", 1885, č. 247, 9. září
- Kuchař se žení – „Petrohradské noviny“, 1885, č. 254, 16. září.
- Po benefici - "Petrohradské noviny", 1885, č. 261, 23. září.
- Všeobecné vzdělání – „Petrohradské noviny“, 1885, č. 268, 30. září
- Psychopati – „Petrohradské noviny“, 1885, č. 275, 7. října
- Indický kohout - "Petrohradské noviny", 1885, č. 282, 14.10.
- Ospalá pošetilost - "Petrohradské noviny", 1885, č. 289, 21.10.
- Kontrabas a flétna – „Petrohradské noviny“, 1885, č. 296, 28. října
- Ninochka - "Petrohradské noviny", 1885, č. 303, 4. listopadu
- Spisovatel - "Petrohradské noviny", 1885, č. 310, 11. listopadu
- Bez místa - "Petrohradské noviny", 1885, č. 317, 18.11.
- Běda – „Petrohradské noviny“, 1885, č. 324, 25. listopadu
- Hadr – „Petrohradské noviny“, 1885, č. 331, 2. prosince
- Svatá prostoto – „Petrohradské noviny“, 1885, č. 338, 9. prosince
- Cynik – „Petrohradské noviny“, 1885, č. 345, 16. prosince
- Mari d'elle – „Petrohradské noviny“, 1885, č. 347, 18. prosince
- Zrcadlo - "Petrohradské noviny", 1885, č. 358, 30.12.
- Umění – „Petrohradské noviny“, 1886, č. 5, 6. ledna
- První debut - "Petrohradské noviny", 1886, č. 12, 13. ledna
- Děti - "Petrohradské noviny", 1886, č. 19, 20. ledna
- Stesk – „Petrohradské noviny“, 1886, č. 26, 27. ledna
- Potíž [6] - "Petrohradské noviny", 1886, č. 33, 3. února
- Hercova smrt – „Petrohradské noviny“, 1886, č. 40, 10. února
- Ivan Matveich – „Petrohradské noviny“, 1886, č. 60, 3. března
Také vytištěné
s Ruverovým podpisem byly:
- Mummers - "Petrohradské noviny", 1886, č. 1, 1. ledna, s. 2
- Palačinky - "Petrohradské noviny", 1886, č. 49, 19. února, s. 2
V „Petrohradských novinách“, č. 73, z 16. března 1887, v rubrice „Létající zápisky “ byl otištěn Čechovův příběh „Brzy!“.
- Siréna , č. 231, 24. srpna 1887.
Poznámky
- ↑ V.K.Petrohradské noviny // Encyklopedický slovník - Petrohrad. : Brockhaus - Efron , 1898. - T. XXIII. - S. 435.
- ↑ Elektronické kopie Novaya Petrogradskaya Gazeta (Petersburgskaya Gazeta) v příručce RNB „Noviny na internetu a mimo něj“
- ↑ Petrohradské noviny Archivní kopie z 12. dubna 2012 na Wayback Machine na webu Starosti
- ↑ Následně se jmenuje Otec rodiny
- ↑ Následně se jmenuje Unter Prishibeev
- ↑ Podtitul: (Úryvek z románu)
Literatura
Odkazy
Slovníky a encyklopedie |
|
---|