Pilum

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 17. října 2018; kontroly vyžadují 11 úprav .

Pilum ( lat.  pilum , pl . pila ) je vrhací dlouhé železné kopí [1] , s háčkovitým koncem, pro házení na blízko [2] , které bylo ve výzbroji legií starého Říma .

Mezi Franky se takové zbraně nazývaly angon , ve starověkém Rusku - sulica .

Historie

Staří Římané dostali své první zbraně od Etrusků . Z tyčových zbraní Římané používali kopí a pilum [3] ( ὑσσος ). Vrhací oštěp byl zbraní pouze mezi hastati (hastati) a principy (principes) a triarii (triarii) místo pilum měli hasta (hasta) [4] .

Marius učinil pilum nezbytnou součástí výzbroje každého římského legionáře ( vojáka ). Pilum se skládalo z dříku a železného hrotu, který se podle původního návrhu délkou rovnal dříku. Hrot byl napůl zasazen do násady, takže celková délka oštěpu byla přibližně sazhen (~ 2 metry). V době Caesara docházelo k různým modifikacím původního typu; hrot byl vyroben buď delší nebo kratší. Délka s hrotem cca dva metry, hrot 60 - 100 centimetrů, průměr hrotu cca 7 milimetrů. Hmotnost - dva - 4,5 kilogramu (váha asi 11 liber [2] ).

Aplikace

Při útoku házeli vojáci na nepřítele železná kopí ze vzdálenosti 10-12 kroků [5] , a i když pilum nezpůsobilo nepříteli přímé poškození, uvízlo by ve štítu , což způsobilo velké nepříjemnosti pro nepřítel. Kromě obtíží při pohybu s kopím zabodnutým ve štítu mohl legionář při přechodu do boje na blízko šlápnout nohou na šachtu a strhnout protivníkův štít dolů, čímž se otevřela mezera pro bodnutí mečem nebo kopím. Bylo obtížné odříznout pilum zaseknuté ve štítu mečem, protože kovová tyč takovou příležitost nedávala. Pilum zapíchnuté ve štítu velmi často prostě donutilo nepřítele štít odhodit, čímž výrazně oslabilo jeho obranu.

Tento konstrukční prvek odlišuje pilum od jednoduchého kopí s kompletně dřevěným násadou.

Další vlastností pilumu je poměrně měkká špička. Při silném nárazu do štítu jej nejen prorazí, ale také se vlastní vahou ohne. Ohnutý pilum tedy již nemohl být vržen zpět, i když by mohl být vytažen ze štítu.

V boji proti muži (jako běžné kopí) se pilum nepoužívalo. I když v bitvě u Pharsalu na Caesarův rozkaz pěchota proti Pompeiově jízdě použila původní bitevní taktiku : pěšáci používali pilum jako obyčejné kopí, bodali jimi koně a jezdce .

Viz také

Poznámky

  1. Spear // Encyklopedický slovník Brockhause a Efrona  : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
  2. 1 2 Pilum  // Vojenská encyklopedie  : [v 18 svazcích] / ed. V. F. Novitsky  ... [ a další ]. - Petrohrad.  ; [ M. ] : Napište. t-va I. D. Sytin , 1911-1915.
  3. Zbraně // Encyklopedický slovník Brockhause a Efrona  : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
  4. Obnorsky N.P. Pilum // Encyklopedický slovník Brockhause a Efrona  : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
  5. Hastati  // Vojenská encyklopedie  : [v 18 svazcích] / ed. V. F. Novitsky  ... [ a další ]. - Petrohrad.  ; [ M. ] : Napište. t-va I. D. Sytin , 1911-1915.

Literatura

Odkazy