Hostina (pojednání od Danteho)

„ Feast “ ( italsky:  Convivio ) je poetické a filozofické pojednání Danteho Alighieriho v italštině . Dante, který své dílo napsal kolem roku 1306 [1] , dokončil pouze jeho prolog a výklady ke třem vlastním canzonem (celkem 4 „knihy“).

Stručný popis

Jestliže pojednání „O lidové výmluvnosti“ Dante koncipoval jako přehled současného stavu „aktuálních“ jazyků (latina a románština) a teoretické zdůvodnění „ideálního“ italského jazyka, pak v „Svátku“ autor měl v úmyslu představit čtenáři italštinu prostřednictvím praktického rozboru moderní poezie.  volgare illustre v celé své nádheře [2] .

Dante analyzuje tři své vlastní canzones : „Voi che 'ntendendo il terzo ciel movete“, „Amor che ne la mente mi ragiona“ a „Le dolci rime d'amor ch'i' solìa“, přičemž jeho analýzy jdou daleko za hranice aktuální verze a dotýkat se hlubokých problémů filozofie a etiky. První kniha plní funkci obecného úvodu, kde mimo jiné Dante nastiňuje dilema latiny a lidových jazyků a argumentuje svou volbou básníka ve prospěch Volgare . Druhá kniha vypráví o prvních filozofických zkušenostech autora. Třetí kniha je chválou filozofie. Čtvrtá kniha se pokouší odpovědět na otázku, co je „pravá šlechta“ ( italsky  verace nobilitade ; IV, 1) – existuje „po krvi“ (odděluje tak urozenou třídu od prostého lidu) nebo je to vlastnost duše a nezávisí na sociálním původu.

Ve svých výkladech se Dante opírá o starověké a středověké autority, zejména Boethiovu Útěchu z filozofie , díla Aristotela a Platóna , Cicerona a Seneky , Avicenny a al-Ghazaliho a dalších velkých myslitelů. Konečně samotný název pojednání by měl ve čtenáři evokovat patřičné „starověké“ žánrové asociace [3] .

Poznámky

1. ↑ Wittschier H.-W. Dantes Convivio: Einführung und Handbuch. Frankfurt nad Mohanem, 2009, S. 120.
2. ↑ Weiss R. Vazby mezi Convivio a De vulgari eloquentia ... str. 159. V The Feast není žádný skutečný výraz volgare illustre .
3. ↑ Především Platónův dialog „Fast“, stejně jako pozdější „Svátek mudrců“ od Athenaea, „Table Talk“ od Plutarcha atd.

Edice a překlady

• Dantes Gastmahl. Übersetzt und erklärt mit einer Einführung von Constantin Sauter, Freiburg im Breisgau: Herder, 1911 (německý překlad, vědecká předmluva a komentář).
• Il Convivio. Ed. kritika a cura di Maria Simonelli. Bologna: Patron, 1966 (kritické vydání originálu).
• Convivio, cura di Franca Brambilla Ageno. Firenze: Le Lettere, 1995 (vyd. s komentářem).
• Das Gastmahl. Italianisch-Deutsch. Ubersetzt von Thomas Ricklin. Herausgegeben unter der Leitung von Ruedi Imbach, 4 Bande. Hamburg: Meiner, 1996–2004 (původní a německý překlad).

Literatura

• Weiss R. Vazby mezi „Convivio“ a „De vulgari eloquentia“ // The Modern Language Review 37 (1942), str. 156-168.
• Wittschier H.-W. Dantes Convivio: Einführung und Handbuch. Frankfurt nad Mohanem: Peter Lang, 2009.

Odkazy

• Původní text pojednání Archivováno 10. ledna 2017 na Wayback Machine