popocatepetl | |
---|---|
španělština Popocatepetl , as. Popōcatepētl | |
Severozápadní křídlo sopky, jak je vidět z Amekameky . | |
Charakteristika | |
tvar sopky | stratovulkán |
Období vzdělávání | Pozdní pleistocén |
Poslední erupce | 2020 |
Nejvyšší bod | |
Nadmořská výška | 5426 [1] m |
Relativní výška | 3020 m |
První výstup | 1519 ( Diego de Ordaz ) |
Umístění | |
19°01′20″ s. sh. 98°37′40″ Z e. | |
Země | |
horský systém | Kordillery |
Hřeben nebo masiv | Mexické vysočiny |
![]() | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Popocatepetl ( španělsky: Popocatépetl , Ast. Popōcatepētl ) je aktivní sopka v Mexiku . Název pochází ze dvou slov v jazyce nahuatl : ass - "kouření" a tepetl - "kopec", tedy kouřící kopec . Zahrnuto v Příčném vulkanickém pásu [2] .
Popocatepetl je po vrcholu Orizaba druhou nejvyšší horou Mexika a má 5426 metrů ve srovnání s 5675 metry na Orizabě.
Popocatepetl se nachází hned vedle vyhaslé sopky Istaxihuatl . Jména těchto dvou hor jsou jmény hrdinů legendy Popocatepetl a Istaxihuatl .
Kolem sopky je soustředěna nejvýznamnější aglomerace států Puebla (na východní straně sopky), Tlaxcala ze severovýchodu a na severozápadě - město Mexico City s celkovým počtem obyvatel více než 20 milionů [ 3] .
Diego de Ordaz , který jako první vylezl na Popocatepetl, požadoval, aby byl obraz sopky zahrnut do jeho erbu [4] .
Hlavní sopky v Mexiku
Severní strana Popocatepetlu, při pohledu z průsmyku Paso de Cortes
![]() |
|
---|---|
V bibliografických katalozích |