Časově úsporné zkreslení

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 29. března 2021; kontroly vyžadují 2 úpravy .

Zkreslení šetřící čas je lidská tendence špatně odhadovat čas, který lze ušetřit ( nebo ztratit) v důsledku zvýšení (nebo snížení) rychlosti (v dopravě a dalších oblastech). Obecně lidé podceňují časovou úsporu při zvyšování relativně nízkých rychlostí (např. 40 km/h) a přeceňují časové úspory při zvyšování relativně vysokých rychlostí (např. 90 km/h). Lidé mají také tendenci podceňovat ztrátu času v důsledku snížení nízké rychlosti a přeceňovat ztrátu v případě poklesu vysoké rychlosti.

Příklad

Účastníci průzkumu byli požádáni, aby zvážili dva alternativní plány na zlepšení dopravy a vybrali, který z nich by v důsledku zvýšení průměrné rychlosti (ve srovnání s dobou při současné průměrné rychlosti) ušetřil více času cestování. Většina respondentů upřednostnila plán, který zvýšil rychlost ze 70 na 110 km/h před plánem, který zvýšil rychlost z 30 na 40 km/h, a to i přesto, že druhý vedl k větším úsporám. [1] .

Vysvětlení

Úspora času se počítá takto:

$t=S(1/{v_{1}}-1/{v_{2}})$ ,
kde t je získaný čas, S je vzdálenost, je rychlost před uložením („počáteční“), je rychlost po uložení („konečná“). $v_{1}$ $v_{2}$

Tento vzorec ukazuje, že úspora času bude větší se zvyšující se nízkou rychlostí než se zvyšující se vysokou rychlostí. Pokud se například zvýší rychlost z 20 na 30 km/h, čas potřebný k ujetí 10 km trati se zkrátí z 30 na 20 minut, což je rozdíl 10 minut. Stejné zvýšení rychlosti o 10 km/h by však přineslo menší úspory (pouze dvě minuty), pokud by počáteční rychlost byla 50 km/h (zvýšení na 60 km/h při zachování stejné délky trasy 10 km).

Tabulka výpočtu úspory času

Vzdálenost	Rychlost	Čas	Úspora času
10 km	20 km/h	30 minut
10 km	30 km/h	20 minut	10 min
10 km	40 km/h	15 minut	5 minut
10 km	50 km/h	12 min	3 min
10 km	60 km/h	10 min	2 minuty
10 km	70 km/h	8,6 min	1 min 24 s
10 km	80 km/h	7,5 min	1 min 6 s
10 km	90 km/h	6,7 min	48 s
10 km	100 km/h	6 min	42 s

Dalším vysvětlením tohoto zkreslení je mylná představa, že 20% zvýšení rychlosti vede k 20% úspoře času . Tento předsudek lze snadno vyvrátit následujícím příkladem: zvýšení rychlosti o 100 % zkrátí dobu pohybu pouze o 50 %. Abychom to pochopili, stačí vzít v úvahu pohybovou rovnici bez zrychlení a zvýšit rychlost o zlomek : . Pak se čas pohybu s větší rychlostí stane . Vyhraný čas je zlomkem předchozího času , tj. zlomek je ve skutečnosti o něco menší než zlomek očekávaný chybou je prostě zlomek . $S=v_{1}t_{1}$ $v_{1}$ $p$ $v_{2}=v_{1}(1+p)$ $t_{2}=t_{1}/(1+p)$ $(t_{2}-t_{1})$ $t_{1}$ ${\frac {t_{2}-t_{1}}{t_{1}}}={\frac {p}{1+p}}$ $p\equiv {\frac {p}{1+0}}$

Důsledky pro řízení

Zkreslení časové úspory vede řidiče k tomu, že úspory přeceňují nebo podceňují a volí nepřiměřeně vysoké nebo naopak nízké rychlosti. Například při jízdě po příměstské dálnici na vzdálenost 70 km, zvýšení rychlosti z 90 km/h o 20 km/h nepodléhající pokutě (o 22 % ) zkracuje dobu jízdy ze 46 minut . do 46 minut. 40 sec. až 38 min. 11 sec. t.j. po dobu 8 min. 29 sekund (o 18 % ). Současně se brzdná dráha, která je úměrná druhé mocnině rychlosti, prodlužuje za jinak stejných podmínek o 48,8 %, tedy téměř 1,5krát !

Důsledky pro jiné oblasti

Předpojatost pro úsporu času není omezena na řízení. Stejné mylné představy byly identifikovány, když byli lidé požádáni, aby odhadli úsporu čekací doby pro pacienty ve frontě u lékaře při zvýšení počtu ošetřujících specialistů ve zdravotnickém zařízení (Svenson, 2008, Experiment 2), stejně jako při odhadu nárůstu v produktivitě na montážní lince díky přidání dalších pracovníků (Swenson, 2011).

Viz také

Seznam kognitivních zkreslení

Poznámky

↑ Svenson, O. (2008). Rozhodnutí mezi možnostmi úspory času: Když je intuice silná a špatná, Acta Psychologica, 127, 501-509.

Bibliografie

Fuller, R., Gormley, M., Stradling, S., Broughton, P., Kinnear, N. O'Dolan, C., & Hannigan, B. (2009). Vliv změny rychlosti na odhadovanou dobu jízdy: Neschopnost řidičů ocenit relevanci počáteční rychlosti. Analýza a prevence nehod, 41, 10-14.
Peer, E. (2011). Časově úsporné zkreslení, volba rychlosti a chování při řízení, Dopravní výzkum Část F: Dopravní psychologie a chování. 14, 543-554.
Peer, E. (2010a). Překročení rychlosti a předpojatost k úspoře času: Jak odhady řidičů ušetřený čas při zvyšování rychlosti ovlivňují jejich volbu rychlosti. Analýza a prevence nehod, 42, 1978-1982.
Peer, E. (2010b). Zkoumání zkreslení pro úsporu času: Jak řidiči nesprávně odhadují ušetřený čas při zvyšování rychlosti. Úsudek a rozhodování, 5(7), 477-488.
Svenson, O. (2009). Změny rychlosti jízdy a subjektivní odhady úspory času, rizika nehod a brzdění. Aplikovaná kognitivní psychologie, 23, 543-560.
Svenson, O. (2011). Zaujatá rozhodnutí týkající se možností zvýšení produktivity. Journal of Economic Psychology, 32(3), 440-445.