Generující funkce pravděpodobností
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od
verze recenzované 29. srpna 2017; kontroly vyžadují
4 úpravy .
V teorii pravděpodobnosti je generující funkce pravděpodobností jednotlivé náhodné veličiny mocninnou řadou pravděpodobnostní funkce náhodné veličiny. Funkce generující pravděpodobnost se často používají ke stručnému popisu jejich posloupnosti pravděpodobností P(X=i) pro náhodnou veličinu X , se schopností aplikovat teorii mocninných řad s nezápornými koeficienty.
Definice
Jednorozměrný případ
Pokud je X diskrétní náhodná proměnná s nezápornými celočíselnými hodnotami {0,1, ...}, pak pravděpodobnost generující funkce náhodné proměnné X je definována jako
kde p je pravděpodobnostní funkce X. Všimněte si, že označovací indexy G X a p X se často používají pro zdůraznění toho, že se týkají konkrétní náhodné veličiny X a jejího rozdělení. Mocninná řada konverguje absolutně, alespoň pro všechna komplexní čísla z, |z| < 1; v mnoha příkladech je poloměr konvergence větší.
Vícerozměrné pouzdro
Pokud X = (X 1 ,...,X d ) je diskrétní náhodná proměnná nabývající hodnot z d-rozměrné nezáporné celočíselné mřížky {0,1, ...} d , pak pravděpodobnost generující funkce X je definováno jako
kde p je pravděpodobnostní funkce X. Mocninná řada konverguje absolutně minimálně pro všechny komplexní vektory z = (z 1 ,...,z d ) ∈ ℂ d s maximem {|z 1 |,...,|z d |} ≤ 1.)
Vlastnosti
Mocninná řada
Generující funkce pravděpodobností se řídí všemi pravidly mocninných řad s nezápornými koeficienty. Konkrétně G(1 − ) = 1, kde G(1 − ) = lim z→1 G(z) zdola, protože součet pravděpodobností se musí rovnat 1. Poloměr konvergence libovolné generující pravděpodobnostní funkce musí být alespoň 1 podle Abelovy věty pro mocninné řady s nezápornými koeficienty.
Pravděpodobnosti a očekávání
Následující vlastnosti vám umožňují odvodit různé základní veličiny spojené s :
1. Pravděpodobnostní funkce je obnovena použitím derivace
2. Z vlastnosti 1 vyplývá, že pokud náhodné veličiny a mají stejné tvořící funkce pravděpodobností ( = ), pak .Tedy pokud a mají stejné tvořící funkce pravděpodobností, pak mají také stejná rozdělení.
3. Normalizaci funkce hustoty lze vyjádřit pomocí generující funkce
Matematické očekávání X je dáno jako
Obecněji, k-tý faktoriální
moment , X je dán vztahem
Rozptyl X je tedy dán jako
4. , kde je náhodná veličina. je generující funkcí pravděpodobností a je generující funkcí momentů.
Funkce nezávislých náhodných veličin
Funkce generující pravděpodobnost jsou užitečné zejména pro práci s funkcemi nezávislých náhodných veličin . Například:
- Jestliže X 1 , X 2 , ..., X n je posloupnost nezávislých (a nemusí být nutně rovnoměrně distribuovaných) náhodných proměnných, a
kde a i jsou konstanty, pak je pravděpodobnost generující funkce definována jako
Například pokud
pak pravděpodobnost generující funkce, G S n (z) , je definována jako
Z toho také vyplývá, že generující funkce rozdílu dvou nezávislých náhodných veličin S = X 1 − X 2 je definována jako
- Předpokládejme, že N je také nezávislá, diskrétní náhodná proměnná nabývající nezáporných celočíselných hodnot s pravděpodobností generující funkci G N . Jestliže X 1 , X 2 , ..., X N jsou nezávislé a rovnoměrně rozdělené se společnou pravděpodobnostní funkcí G X , pak
To lze vidět pomocí zákona úplného očekávání takto:
Tato poslední skutečnost je užitečná při studiu Galton-Watsonových procesů.
- Nechť N je opět také nezávislá, diskrétní náhodná veličina nabývající nezáporných celočíselných hodnot, s generující funkcí pravděpodobností G N a hustotou pravděpodobnosti f i =P{N=i}. Jestliže X 1 , X 2 , ..., X n jsou nezávislé, ale nerovnoměrně rozdělené náhodné proměnné, kde G X i označuje pravděpodobnost generující funkci X i , pak
Pro rovnoměrně distribuované Xi to zjednodušuje výše uvedenou identitu. V obecném případě je někdy užitečné získat rozklad S N pomocí funkcí generujících pravděpodobnost.
Příklady
- Generující funkce pravděpodobností pro konstantní náhodnou veličinu nabývající jedné hodnoty c ( P(X=c) = 1) je
Je zřejmé, že se jedná o n-násobný součin generování funkcí náhodné veličiny s Bernoulliho rozdělením s parametrem p
Generující funkce náhodné veličiny házení poctivé mince tedy je
(Konverguje v )
Je zřejmé, že se jedná o r-násobný součin
geometricky rozložených náhodných proměnných generujících funkce s parametrem (1-p)
- Funkce generující pravděpodobnost pro Poissonovu náhodnou veličinu s parametrem λ je
Odkazy
- Johnson, NL; Kotz, S.; Kemp, A. W. (1993) Univariate Discrete distributions (2. vydání). Wiley. ISBN 0-471-54897-9 (oddíl 1.B9)