Pátý rozsudek

Pátý rozsudek
isl.  Fimmtardomur
Jurisdikce  Island
Datum založení 1015
Datum rozpuštění 1262
Obchodní jazyky islandský
Sloučenina Jmenován Althingem
Způsobilé pro Codex Graugaus ( kapitoly o mluvčích, zákonech a vyšetřování)
členové 48 (36 zapojených do případu)
Konferenční hala
Zasedání Pátého dvora ve 13. století na poli u Lögbergu v Thingvellir
(z pohledu současného umělce)
Umístění Thingvellir
Souřadnice 64°15′22″ s. sh. 21°07′30″ západní délky e.

Pátý soud ( Isl.  Fimmtardómur ,[ˈfɪmːtar̥ˌtouːmʏr̥] ) je nejvyšší soud Islandu, který v zemi působil od roku 1015 do roku 1262 během éry demokracie. [jeden]

Od roku 965 je Island rozdělen do čtyř soudních částí (čtvrtí). Každá ze čtvrtí měla několik nižších soudů, tzv. jarní soudy , a jednu čtvrtinu odvolací soud , složený z 36 soudců. Nejvyšší instancí pro čtvrtinové soudy byl Legislativní soud , který současně spojoval funkce orgánu nejvyšší zákonodárné a soudní moci. Na počátku 11. století se Althingi rozhodli vytvořit samostatný nejvyšší soudní orgán, aby podpořili právní jednotu v zemi a osvobodili mluvčí práva Althingi od zatěžujících soudních funkcí. V roce 1015 tedy rozhodnutím Althingu vznikl pátý soud. [1] [2]

Pátý soud, který měl jurisdikci nad celým ostrovem, sloužil jako konečný soud pro všechny případy, které již byly projednávány v jednom ze čtvrtletních soudů. V pátém soudu zasedalo 48 soudců jmenovaných Althingem, ale pouze 36 z nich se účastnilo projednávání případu, protože každá strana mohla odvolat 6 lidí ze soudu. O výsledku případu rozhodla většina hlasů soudců. Pátý soud zasedal v Løgriette na Thingvellir . Tento řád práce pátého soudu byl zachován po celou dobu demokracie, až do let 1262-1264, kdy se Island dostal pod vládu norské koruny a obnovený zákonodárný soud se opět stal nejvyšším soudem na Islandu. [1] [2]

Pátý soud pracoval a rozhodoval na základě Graugausových zákonů – souboru právních norem a právních komentářů k nim. Od 10. století existoval Graugaus v ústní formě a v zimě 1117-1118 se objevil jeho první rukopis [3] .

Islandský učenec, profesor na Islandské univerzitě, Sigurdur Nordal , hovořil o pátém soudu [4] :

Zavedením pátého soudu byl vývoj islandského soudnictví dokončen a dosáhl dokonalosti, která byla na svou dobu jedinečná. Případy mohly být projednávány ve třech instancích, u soudu Spring Thing [první instance], u čtvrtletního soudu [odvolání] a u pátého soudu [nejvyšší instance], a každý případ mohl být právně vyřešen soudem. To demonstrovalo rostoucí důvěru islandské společnosti v právní stát, lidé se naučili souhlasit se zákonem a uposlechnout rozhodnutí soudu. Brzy po nástupu Pátého soudu se boje staly minulostí a výsledek konfliktu nebyl považován za výsledek souboje, ale rozhodnutí soudu... Pátý dvůr se stal základním kamenem starověkého národní systém.

Původní text  (islandština)[ zobrazitskrýt] Með setningu fimmtardóms var þróun hinnar íslenzku dómskipunar lokið, og hún hafði náð fullkomnun, sem einstæð var á þeim týmum. Mál gátu gengið í gegnum þrjú dómstig, vorþingsdóm, fórðungsdóm og fimmtardóm, og unnt var að fá hvert mál útkljáð með dómi, þótt ekki fengist einróma niðurstaða. Það sýndi vaxandi traust almennings á lögum og rétti, að menn skyldu sætta sig við það, eftir reynslu þriggja aldarfjórðunga, að hlíta meiri hluta dómi. Skömmu eftir að fimmtardómur var settur voru hólmgöngur úr lögum numdar sem réttarúrskurður. ... Hann var hvolfsteinn hins forna þjóðskipulags.

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 Einar Laxness, Pétur Hrafn Árnason. Fimmtardómur // Íslandssaga A-Ö : frá abbadís til Örlygsstaðabardaga : [ Island. ]  : í 2 bd. . — 2.utg. - Reykjavík: Vaka-Helgafell, 2015. - T. 1. - S. 124. - 600 b. — ISBN 9789979223009 .
  2. ↑ 1 2 Einar Arnórsson. Æðsta dómsvaldí íslenzkum málum  : [ Island. ] // Andvari - Tímarit Hins íslenska þjóðvinafélags. - Reykjavík : Hið íslenzka þjóðvinafélag, 1912. - Vydání. 37, č. 1 (1. ledna). - S. 1-33. — ISSN 0258-3771 .
  3. ↑ Guðvarður Már Gunnlaugsson. Gragás  (islandština) . arnastofnun.is . Reykjavík: Stofnun Árna Magnússonar í íslenskum fræðum (19.06.2018). Získáno 11. listopadu 2021. Archivováno z originálu dne 11. listopadu 2021.
  4. ↑ Sigurður Nordal. Íslensk menning. - Reykjavík: Mál og menning, 1942. - Sv. 1. - 147 str. — 358 s.