| plocha | |
| Region Rybnitsa | |
|---|---|
| 47°45′ severní šířky. sh. 29°00′ in. e. | |
| Země | PMR |
| Adm. centrum | Rybnitsa |
| Historie a zeměpis | |
| Náměstí | 850,2 km² |
| Časové pásmo | UTC +2 |
| Počet obyvatel | |
| Počet obyvatel | ↘ 67 087 [1] lidí ( 2020 ) |
Okres Rybnitsa ( Mold. District Rybnitsa ) je administrativně-územní jednotka neuznané Podněsterské moldavské republiky . 26. července byl Viktor Tyagai [2] jmenován hlavou regionu Rybnitsa .
Rybnická oblast vznikla současně se vznikem Moldavské ASSR jako součásti Ukrajinské SSR - 12. října 1924.
2. srpna 1940 se region stal součástí Moldavské SSR jako oblast přímé republikánské podřízenosti, nikoli součástí okresů MSSR.
V letech 1941-1944 byl region pod rumunskou okupací a byl součástí gubernie Podněstří .
Od 31. ledna 1952 do 15. června 1953 byl okres Rybnitsa spolu s řadou dalších okresů součástí okresu Kišiněv . Po likvidaci okresního oddělení přešel okres opět do přímé republikové podřízenosti.
V červnu 1959, v souvislosti s rozšířením regionů Moldavska, bylo území zrušeného Kamenského regionu zahrnuto do regionu Rybnitsa .
19. prosince 1962 bylo město Rybnitsa převedeno do republikánské podřízenosti a staženo z okresu [3] .
Dne 25. prosince 1962 byl region Rybnitsa zlikvidován a sloučen s regionem Dubossary , ale po 2 letech ( 23. prosince 1964 ) byl opět obnoven.
Výnosem prezidia Nejvyšší rady MSSR ze dne 10. ledna 1969 byl obnoven Kamenský okres, kam byly z okresu Rybinsk převedeny téměř všechny vesnické rady, které dříve patřily do Kamenského okresu.
V roce 1991 , poté, co Moldavsko opustilo SSSR a vyhlásilo svou nezávislost, se levobřežní oblasti bývalého MSSR, které historicky nikdy nepatřily Moldavsku, prohlásily za nezávislou Podněsterskou moldavskou republiku . Navzdory silnému pokusu Moldavska vrátit levobřežní regiony pod svou kontrolu si PMR zachovala svou nezávislost, i když nebyla nikým uznána. Od té doby je region Rybnitsa územím PMR.
V roce 1999 Moldavsko provedlo správní reformu, podle níž se ruší okresní členění levobřežního území a území získává statut autonomního územního celku (ATO) Podněstří . Podle ústavy PMR však zůstaly zachovány všechny okresy.
Region Rybnitsa se nachází v severní části republiky, na levém břehu Dněstru . Sousedí s regiony Kamensky a Dubossary v PMR, Sholdaneshtsky , Rezinsky a Orgeevsky regiony Moldavska a Ukrajiny .
Rozloha okresu je 850,2 km².
Okres se skládá z jednoho města a 23 vesnických zastupitelstev, které zahrnují 47 osad.
Správním centrem okresu je město Rybnitsa . Obecní rady a vesnice, správní centrum je zvýrazněno tučně [4] :
Podle Státní statistické služby PMR je počet obyvatel okresu:
k 1. lednu 2020 - 67 087 obyvatel: 43 987 žije ve městě, 23 100 na venkově. [jeden]
k 1. lednu 2019 to bylo 67 659 lidí, včetně městských (v Rybnitsa ) - 44 362 lidí [8]
k 1.1.2014 - 72 677 vč. městská - 47 949 lidí [9] ,
k 1. 1. 2004 - 76 301 vč. město - 50 086 obyvatel. [deset]
Národní složení (sčítání v roce 2004):
| Lidé | číslo, os. |
% z celku |
% z uvedených _ |
|---|---|---|---|
| Ukrajinci | 37554 | 45,41 % | 47,69 % |
| Moldavané | 24685 | 29,85 % | 31,35 % |
| Rusové | 14237 | 17,22 % | 18,08 % |
| Poláci | 528 | 0,64 % | 0,67 % |
| Bělorusové | 412 | 0,50 % | 0,52 % |
| Bulhaři | 309 | 0,37 % | 0,39 % |
| Židé | 177 | 0,21 % | 0,22 % |
| Němci | 150 | 0,18 % | 0,19 % |
| Gagauzsko | 149 | 0,18 % | 0,19 % |
| jiný | 543 | 0,66 % | 0,69 % |
| uvedeno | 78744 | 95,22 % | 100,00 % |
| neuvedl | 3955 | 4,78 % | |
| Celkový | 82699 | 100,00 % |
Zdravotní systém zahrnuje 2 nemocnice, 14 poliklinik, 23 poliklinik, hygienický a epidemiologický ústav, ambulantní stanici, 18 lékáren, dům s pečovatelskou službou pro seniory a osoby se zdravotním postižením a sanatorium.
V okrese je 32 klubů, 8 muzeí, 31 knihoven.
| Administrativně-územní členění PMR | ||
|---|---|---|
| Okresy PMR | ||
| Města republikové podřízenosti | ||
| Administrativní rozdělení Moldavské SSR | |||
|---|---|---|---|
| Města republikové podřízenosti Balti Bendery Dubossary Cahul Kišiněv Orhei Rybnitsa straky Tiraspol Ungheni Okresy Beltsy Benderského besarabský Bolotinský Bravich Bratušanský Briceni Vadul-lui-Vodsky Vertyuzhansky Volontirovskij Vulcanesti Glodiansky Grigoriopol Dondyušanskij Drokievskiy Dubossary Dumbravenského Edinetsky Zguritsky Cahul Calarasi Kamenský Kangaz Cantemirsky Karpinenský Causeni Kiperčenskij Kišiněv Kishkaren Komrat cornwallský Kotjužanský kryulský Leovský Lipkanského Nišporenský Novoanenský Oknitsky Oloneštskij Orhei Raspopenského Rezinského Rybnický Riscani Skulyanský Slobodzeya Soroca Strašenskij Suslensky Singerei Taraclia Teleneshtsky Tiraspol Tyrnovský Ungheni Falesti Floresti Hincesti Chadyr-Lungsky Cimisli Sholdanesti Štefan-Vodský Ialoveni | |||
| Kurzívou jsou vyznačeny zrušené a následně neobnovené obvody a města zbavená tohoto statutu . | |||