Sebevražda v Litvě se stala vážným společenským problémem v zemi kvůli její vysoké míře [1] . Od svého vrcholu v roce 1995 míra sebevražd v Litvě neustále klesala [2] , ale stále zůstává nejvyšší v EU a OECD [3] .
Míra sebevražd od roku 2019 je 20,2 sebevražd na 100 000 lidí [4] .
V 90. letech, po pádu komunismu , došlo v Litvě k dramatickým sociálním a ekonomickým změnám. Dřívější studie spojovaly vysokou míru sebevražd s důsledky těchto velkých změn ve společnosti, obtížných ekonomických podmínek, zhoršujících se životních podmínek, alkoholismu a nedostatku psychologických a psychiatrických služeb [1] [5] [6] . Novější výzkumy naznačují, že příčiny mohou být složitější.
Podle ředitele Státního centra duševního zdraví Onute Davidonene je vysoká míra sebevražd způsobena psychologickými a ekonomickými důvody, mezi které patří: ekonomická recese, alkoholismus, nedostatek tolerance ve společnosti, šikana [7] .
Kalediene et al poznamenali, že míra sebevražd je výrazně vyšší u méně vzdělané a zejména venkovské populace [8] . Míra sebevražd se mezi jednotlivými obcemi značně liší. Míra sebevražd v okrese Kupiškis (přes 70 na 100 000 lidí) je více než dvojnásobkem celostátního průměru v roce 2017. Další obce s obzvláště vysokou mírou sebevražd jsou obec Varena District a obec Kalvaria (67 ze 100 000 lidí). Naopak nejskromnější čísla byla v obci Palanga(méně než 15 na 100 000 lidí), následuje městská vláda Vilniusu a vláda okresu Plunge (15 na 100 000 lidí) [3] .
V Litvě je výrazný rozdíl mezi mírou sebevražd mužů a žen. Baranov et al navrhli, že tradiční normy maskulinity spojené s nadměrným pitím a stigma vyhledávat psychologickou pomoc mohou přispívat k sebevražednému chování [9] [10] . Několik studií vztahu mezi religiozitou a sebevraždou neposkytlo přesvědčivé pochopení důvodů vysoké míry sebevražd [5] .
Statisticko-ekonometrická studie Comunale (2020) ukázala, že hlavní faktory, které mohou být spojeny se sebevraždami, jsou: růst HDP, demografie, spotřeba alkoholu, psychologické faktory a povětrnostní podmínky [9] . Stejná studie uvádí, že mezi zeměmi EU se zdá, že Litva je jednou z nejvíce introvertních populací, podstatně větší než lotyšská a estonská populace.
Zpráva zveřejněná v roce 2017 litevským úřadem pro prevenci sebevražd uvádí, že míra sebevražd mezi vězni a zadrženými je několikrát vyšší než celostátní průměr [11] . Tatáž zpráva poukazuje na nedostatečný přístup k psychologickým službám a nedostatečnou prevenci sebevražd v mnoha obcích.
V roce 2007 schválil litevský parlament Národní strategii duševního zdraví založenou na Evropské deklaraci WHO o duševním zdraví z roku 2005. Země také přijala Akční plán prevence sebevražd na období 2016–2020. V roce 2015 byl ve Státním centru duševního zdraví zřízen Úřad pro prevenci sebevražd ( lit. Savižudybių prevencijos biuras ) [12] . Státní kontrolní úřad Litvy však v roce 2017 dospěl k závěru, že stále neexistuje ucelený systém poskytování pomoci osobám ohroženým sebevraždou [13] .
| Míra sebevražd (na 100 000) , podle pohlaví, Litva | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Podlaha | 1981 | 1985 | 1990 | 1995 | 2000 | 2005 | 2010 | 2015 | 2019 |
| mužský | 59,4 | 58,0 | 44,3 | 79,1 | 75,6 | 68,1 | 56.1 | 51,7 | 36.1 |
| ženský | 10.7 | 12.9 | 9.7 | 15.6 | 16.1 | 12.9 | 9.6 | 8.9 | 6.2 |
| Celkový | 33.6 | 34.1 | 26.1 | 45.6 | 44.1 | 38.6 | 31.3 | 28.9 | 20.2 |
| Zdroj : Světová zdravotnická organizace [14] [4] | |||||||||
| Počet sebevražd podle věkové skupiny a pohlaví. Litva, 2009 | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| věk (roky) | 5–14 | 15–24 | 25–34 | 35–44 | 45–54 | 55–64 | 65–74 | 75+ | Všechno |
| Muži | 3 | 109 | 116 | 195 | 233 | 148 | 91 | 57 | 952 |
| Ženy | 2 | 16 | patnáct | 26 | 39 | 27 | 21 | 40 | 186 |
| Celkový | 5 | 125 | 131 | 221 | 272 | 175 | 112 | 97 | 1138 |
| Zdroj : Světová zdravotnická organizace [14] | |||||||||