Světlý jehličnatý les

Světlý jehličnatý les  - les , kde hlavní lesotvornou dřevinou jsou světlomilné jehličnaté dřeviny ( borovice , modřín ). Rozšířený v Rusku, skandinávských zemích, USA, Kanadě. Prolamování korun a relativně malá přilehlost zápoje propouští více srážek a světla než v tmavých jehličnatých a smíšených jehličnatých lesích, půda se lépe prohřívá . Půdní pokryv a podrost se proto intenzivněji rozvíjejí, rychleji dochází k procesu tvorby podzolů, nehromadí se hrubý humus a v důsledku toho jsou půdy úrodnější. Světlé jehličnaté plantáže jsou často stejně staré, protože podrost světlomilných druhů je pod korunou lesa špatně zachován. Cyklicky se opakující pozemní požáry však přispívají ke vzniku různě starých porostů ve světlých jehličnatých lesích. [1] [2]

Modřínový les roste od suchých stepí až po leso-tundrové pásmo a horní hranici lesa v horách. Povrchový kořenový systém modřínu jim umožňuje existovat v podmínkách permafrostu , v mechových bažinách . Šíří se severněji než ostatní druhy stromů. Z těch, které tvoří samostatný porost, je modřín jediným jehličnatým stromem s jehličím opadajícím na zimu a je nejčastějším lesotvorným druhem. [3] [4]

Borovice roste především v mírném lesním a lesostepním pásmu severní polokoule a vyskytuje se také v tropech a subtropech . [5] .

Viz také

Poznámky

  1. Encyklopedie lesnictví. - M. : VNIILM , 2006. - T. 2. - S. 350. - 416 s. — ISBN 5-94737-023-9 .
  2. Světlé jehličnaté lesy. // Encyklopedie lesa / Ch. redaktor G. I. Vorobjov. - M .: Sovětská encyklopedie , 1986. - T. 2. - 631 s. — 100 000 výtisků. Archivováno 24. května 2014 na Wayback Machine
  3. Modřínové lesy // Encyklopedie lesa / Ch. vyd. G. I. Vorobjov. - M . : Sov. Encyklopedie , 1986. - svazek 2. - 631 s. — 100 000 výtisků. Archivováno 7. ledna 2014 na Wayback Machine
  4. Modřín / Biologický slovník . Datum přístupu: 23. května 2014. Archivováno z originálu 7. ledna 2014.
  5. Borové lesy. Lesní encyklopedie / Ch. redaktor G. I. Vorobjov. - M .: Sovětská encyklopedie , 1986. - T. 2. - 631 s. — 100 000 výtisků. Archivováno 14. srpna 2014 na Wayback Machine