Senát Francie

Senát ( fr.  Sénat ) - horní komora moderního francouzského parlamentu , je jednou z větví zákonodárné větve Francie . Na rozdíl od dolní komory parlamentu - Národního shromáždění  - se vyznačuje absencí bouřlivých debat a velkou pozorností médií .

Senát byl také název sněmovny parlamentu během francouzské revoluce v letech 1799-1804.

Složení a volby

Senát je horní komora francouzského parlamentu. Podle Čl. 24 francouzské ústavy je Senát volen ve všeobecných nepřímých volbách a musí zajistit zastoupení místních územních společenství Francie v parlamentu.

Současné složení Senátu čítá 348 senátorů. Senátoři musí být starší 18 let (od roku 2011) a jsou voleni na období 6 let (podle úprav z roku 2003 bylo funkční období zkráceno z 9 let) na úrovni departementů (území Francie je rozděleno na 95 katedry) volebním kolegiem, které zahrnuje:

• regionální a resortní poradci;
• zástupci zastupitelstev obcí;

Systém je navržen tak, aby upřednostňoval agrární resorty. To vede k tomu, že od vzniku Senátu Páté republiky zůstává konzervativní. Od Francouzské revoluce je tradicí, že pravicové strany zaujímají v zasedací síni pravá místa a strany levice levá.

Jednou za 3 roky je složení Senátu z poloviny obnoveno, což zajišťuje stabilitu v činnosti tohoto zastupitelského orgánu. Stabilitu zajišťuje i to, že Senát nemůže rozpustit prezident.

Senátoři se aktivně zapojují do tvorby legislativních aktů, a to zejména přípravou návrhů zákonů ve výborech, jejich následným projednáváním a schvalováním na plenárních zasedáních. Národní shromáždění má přitom ve srovnání se Senátem určité výsady:

• z hlediska legislativy má „poslední slovo“ při schvalování legislativního aktu Národní shromáždění (s výjimkou zákonů upravujících změny Ústavy, kdy Senát může využít práva veta);
• Senát projednává návrh rozpočtu a návrh financování sociální ochrany až po jeho projednání v Národním shromáždění, a to do 15 dnů (NS má 40 dnů);
• politicky nemá Senát právo vyslovit vládě nedůvěru a senátoři nemohou svolávat mimořádnou schůzi horní komory.

Fungování Senátu zajišťují jeho pracovní orgány, kterými jsou předseda, stálé výbory a politické frakce.

Předseda Senátu je volen na dobu tří let (s obměnou poloviny senátorů) a je pověřen především organizací a konáním plenárních zasedání. Zároveň má specifická práva, která přesahují rámec jeho činnosti v Senátu. Jmenuje tři členy Ústavní rady Francie, má právo obracet se na Ústavní radu s žádostí o soulad jakéhokoli zákona s ústavou a také je v době nepřítomnosti prezidenta ve své funkci pověřen povinnosti hlavy státu (v roce 1969, po rezignaci Charlese de Gaulla a v roce 1974 po smrti Georgese Pompidoua ). Předseda Senátu je podle Ústavy druhou osobou ve státě.

Stálé výbory Senátu, jejichž počet je stanoven Ústavou a je roven šesti, jsou vytvářeny na základě poměrného zastoupení v jejich složení ze zástupců všech politických frakcí. Hlavním úkolem výborů je studium návrhů legislativních aktů, jejich příprava na plenární zasedání v souladu se směrem činnosti výboru.

V Senátu fungují tyto výbory: pro záležitosti kultury, pro záležitosti hospodářství, pro zahraniční věci, pro záležitosti obrany a ozbrojených sil, pro sociální věci, pro záležitosti finanční, pro kontrolu rozpočtu a hospodaření. národa ao zákonodárství. Ústava navíc počítá s možností vytvořit z iniciativy vlády nebo Senátu zvláštní komise k projednávání zákonů v konkrétních otázkách.

Kromě výborů bylo v Senátu zřízeno osm parlamentních delegací: pro zpravodajství, demografické otázky, agentura pro hodnocení zdravotní politiky, plánování, agentura pro rozvoj vědeckých a technologických přístupů, agentura pro hodnocení legislativy, krajinářství a udržitelný rozvoj území, práva žen a rovné příležitosti mezi muži a ženami.

Delegace pracují na stejných právech a principech jako výbory.

Politické frakce Senátu jsou vytvářeny na základě výsledků každých voleb do Senátu (tedy jednou za 3 roky). Poslanecký klub v Senátu musí mít minimálně 10 senátorů. Hlavní politické frakce Senátu (stav k 6.12.2010): frakce "Unie pro lidové hnutí" (149, předseda - Gerard Longuet), socialistická frakce (116, předseda - Jean-Pierre Bel), frakce komunistů, republikánů a občanské hnutí ( 24, předseda - Nicole Burya Cohen-Sit), frakce "Unie centristů" (29, předseda - Nicolas Abu), frakce "Demokratická a sociální evropská asociace" (17, předseda - Yvon Colin), "Administrativní sdružení nefrakčních senátorů“ (7 , zástupce - Philip Adno).

Každá politická frakce si vytváří svůj vlastní úřad a určuje vnitřní řád činností. Frakce posílají své zástupce do výborů, vyčleňují čas na vystoupení v debatách i při otázkách vládě.

Průvodce

• Předseda Senátu  - Gerard Larcher (od 1. října 2014)
  • Místopředsedové (8):
    • Jean-Claude Godin ( UMP )
    • Françoise Cartron ( SOC )
    • Jacqueline Gouraud ( UDI-UC )
    • Thierry Foucault ( CRC )
    • Isabelle Debre (UMP)
    • Jean-Pierre Caffet (SOC)
    • Herve Marcell (UDI-UC)
    • Claude Berit-Debat (SOC)
  • Questers (3):
    • Bernard Sauget (UMP)
    • Dominic Belli (SOC)
    • Jean-Leon Dupont (UDI-UC)
  • Sekretářky (14):
    • Philippe Adno (nezávislý)
    • Christian Cambon (UMP)
    • Jean Desessart ( ECOLO )
    • Frederica Spagnac (SOC)
    • François Fortassin ( RDSE )
    • Bruno Gills (UMP)
    • Claude From (UDI-UC)
    • Serge Larcher (SOC)
    • Jean-Pierre Leleu (UMP)
    • Valerie Lethar (UDI-UC)
    • Colette Melo (UMP)
    • Philip Nakbar (UMP)
    • Jackie Pierre (UMP)
    • Catherine Tasca (SOC)

Viz také

• Stálý senátor
• francouzský kongres
• francouzský parlament
• Senátu
• Francouzská zahraniční politika
• Lucemburský palác
• francouzské volební právo

Odkazy

• Oficiální stránka

V sociálních sítích	Cvrlikání Cvrlikání Facebook
Slovníky a encyklopedie	Britannica (online) Universalis
V bibliografických katalozích CiNii : DA14900906 GND : 35993-2 ISNI : 0000 0004 1797 8988 J9U : 987007589923005171 LCCN : n50000775 NLP : A36136153 SUDOC : 18525800X VIAF : 133730602 WorldCat VIAF : 133730602