Sibinsky dialekt | |
---|---|
vlastní jméno | ᠰᡞᠪᡝ ᡤᡞᠰᡠᠨ [ɕivə] |
země | Čína |
Regiony | Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang |
Celkový počet reproduktorů | 30 000 ( 2000 ) [1] |
Postavení | vážná hrozba [2] |
Klasifikace | |
Kategorie | Jazyky Eurasie |
tungussko-mandžuská větev | |
Psaní | Mandžuská abeceda |
Jazykové kódy | |
ISO 639-1 | — |
ISO 639-2 | — |
ISO 639-3 | sjo |
Atlas světových jazyků v ohrožení | 1430 |
Etnolog | sjo |
Linguasphere | 44-CAA-cbe |
ELCat | 1185 |
IETF | sjo |
Glottolog | xibe1242 |
Sibin dialekt je jazyk Sibo lidí , mluvený v Xinjiang Uygur autonomní oblasti Číny , kde Chapchal-Sibo autonomní kraj existuje . Patří do tungusko-mandžuské větve altajské jazykové rodiny . Počet dopravců byl v roce 2000 30 tisíc osob [1] .
Čínští vědci uznávají Sibinsky jako nezávislý jazyk, zatímco ruští vědci jej považují za dialekt mandžuského jazyka .
Sibinský dialekt zjevně není přímým potomkem mandžuského jazyka, ale je mu velmi blízký a lze jej pravděpodobně považovat za jeho dialekt [3] . První informace o sibinštině se objevily ve druhé polovině 19. století , později, na začátku 20. století , nahrál student Petrohradské univerzity F. V. Muromsky ukázky řeči, následně publikované v Polsku [4] . K dispozici je slovník hovorového sibinského dialektu, ukázky řeči nahrané rodilými mluvčími [5] a další díla [6] . Sibinský dialekt je nejstudovanějším mandžuským dialektem ve vědecké literatuře.
V současné době jsou v kraji několikrát měsíčně televizní programy v sibeském jazyce; dvakrát týdně vycházejí noviny " Chapchal Serkin " ("Chapchal News") - jediné noviny na světě v Sibinu a obecně v mandžuském jazyce.
K psaní sibinského dialektu se používá mandžuské písmo .
V roce 1957 vyvinuli čínští lingvisté pro sibský dialekt abecedu vycházející z azbuky, která se však v praxi nepoužívala [7] : A a, B b, C c, G g, Ғ ғ, D d, E e, E yo , F f, Җ җ, Z z, I i, Y y, K k, Қ қ, L l, M m, N n, Ң n, O o, Ө ө, P p, R r , C s, T t, Y y, Y y, F f, X x, Ҳ х, C c, H h, Sh w, s, I i, b .
Začátek | Prům. | Ploutev. | Román. | Kiril. | POKUD |
---|---|---|---|---|---|
ᠠ᠊ | ᠊ᠠ᠊ | ᠊ᠠ᠊᠊ᠠ᠋ | A a | A a | A |
ᡝ᠊ | ᠊ᡝ᠊ ᠊ᠠ᠊ | ᠊ᡝᡝ᠋᠊ᠠ᠋ | e e | Její | ə |
ᡳ᠊ | ᠊ᡳ᠋᠊ | ᠊ᡳ | já i | A a | i |
ᠣ᠊ | ᠊ᠣ᠊ | ᠊ᠣ | O o | OH oh | ɔ |
ᡠ᠊ | ᠊ᡠ᠊᠊ᠣ᠊ | ᠊ᡠ ᠊ᠣ | U u | U u | u |
ᡡ᠊ | ᠊ᡡ᠊ | ᠊ᡡ | uu uu | Ө ө | u: |
ᠨ᠊ | ᠊ᠨ᠋᠊ | ᠊ᠨ | N n | N n | n |
ᡴ᠊ | ᠊ᡴ᠋᠊ | ᠊ᡴ | Kk | Қ қ | q |
ᡤ᠊ | ᠊ᡤ᠊ | G g | Ғ ғ | ɢ | |
ᡥ᠊ | ᠊ᡥ᠊ | Ⱨⱨ | Ҳ ҳ | χ | |
ᡴ | ᠊ᡴ᠋᠊ | ᠊ᡴ᠋ | Kk | K až | k |
ᡬ | ᠊ᡬ᠊ | G g | G g | G | |
ᡭ | ᠊ᡭ᠊ | H h | x x | X | |
ᠪ᠊ | ᠊ᠪ᠊ | ᠊ᠪ | Bb | B b | b |
ᡦ᠊ | ᠊ᡦ᠊ | Pp | P p | p | |
ᠰ᠊ | ᠊ᠰ᠊ | ᠊ᠰ | S s | C s | s |
ᡧ᠊ | ᠊ᡧ᠊ | Pst sh | W w | ʂ | |
ᡨ᠋᠊ | ᡨ᠋᠊ ᠊ᡨ᠌᠊ | ᠊ᡨ | T t | T t | t |
ᡨ᠌᠊ | ᠊ᡨ᠍᠊ | T t | T t | t | |
ᡩ᠊ | ᠊ᡩ᠊ | D d | D d | d | |
ᡩ᠋᠊ | ᠊ᡩ᠋᠊ | D d | D d | d | |
ᠯ᠊ | ᠊ᠯ᠊ | ᠊ᠯ | l l | L l | l |
ᠮ᠊ | ᠊ᠮ᠊ | ᠊ᠮ | M m | Mm | m |
ᠴ᠊ | ᠊ᠴ᠊ | Chch | h h | tʂ | |
ᠵ᠊ | ᠊ᠵ᠊ | Zhzh | Җ җ | dʐ | |
ᠶ᠊ | ᠊ᠶ᠊ | Y y | čt | j | |
᠊ᡵ᠊ | ᠊ᡵ | R r | R p | r | |
ᡶ | ᡶ | F f | f f | F | |
ᠸ᠊ | ᠊ᠸ᠊ | Ww | Y Y | proti | |
᠊ᠩ᠊ | ᠊ᠩ | Ngng | Ң ң | ŋ | |
ᠺ᠊ | ᠊ᠺ᠊ | Kk kk | Қ қ | k | |
ᡬ᠊ | ᠊ᡬ᠊ | Gg gg | Ғ ғ | G | |
ᡭ᠊ | ᠊ᡭ᠊ | Hh hh | X | ||
ᡮ᠊ | ᠊ᡮ᠊ | c c | C c | ts | |
ᡮ᠊ᡝ᠋ | Cy cy | tsɿ | |||
ᡯ᠊ | ᠊ᡯ᠊ | Zz | W h | dz | |
ᡰ᠊ | rr rr | ʐ | |||
ᠰ᠊ᡝ᠋ | Sy sy | sɿ | |||
ᡱ᠊ | ᠊ᡱ᠊ | Chy chy | tʂɿ | ||
ᡷ᠊ | ᠊ᡷ᠊ | zhy zhy | dʐɿ |
Tungus-Manchu jazyky | |
---|---|
Mandžuské jazyky | |
Tunguzské jazyky | severní (sibiřská, Evenki) Negidal Solon ¹ jazyk Evenki Orochon Dokonce i jazyk Arman jižní (Nanian, Amur) Nanai Orok Oroch † Udege Ulchi |
Poznámky : † mrtvý, rozdělený nebo změněný jazyk ; ¹ Použití termínu „jazyk“ je diskutabilní (viz problém „jazyk nebo dialekt“ ). |