Symfonie č. 38 (Mozart)

Symfonie č. 38

Mozartův rukopis – první stránka symfonie
Skladatel
Formulář symfonie
Klíč D dur [1]
Jazyk žádný jazykový obsah [d]
Katalogové číslo K.504
Datum prvního zveřejnění 1786
První představení
datum 19. ledna 1787
Místo Praha

Symfonie č. 38 D dur , K. 504, známá také jako Pražská symfonie  , je významným hudebním dílem pozdního období rakouského skladatele Wolfganga Amadea Mozarta . Datum sepsání symfonie je 6. prosince 1786 [2] . Premiéra se konala v české Praze 19. ledna 1787. Později, po smrti Mozarta, budou o této symfonii psát pražské noviny Prager Zeitung. :

Mozart údajně psal pro Čechy , jeho hudbě není nikde rozumět lépe než v Praze a i na vesnicích je široce oblíbená.

Sestava orchestru

Orchestr použitý Mozartem v této symfonii je poměrně typický pro klasicistní období :

Struktura

Forma Symfonie č. 38 je neobvyklá v tom, že na rozdíl od typického Sonáto-symfonického cyklu postrádá třetí větu, menuet a trio . Jinak se cyklus nijak neliší od ostatních symfonií klasického období:

  • I. Adagio-Allegro  - sonáta allegro D dur (s pomalým úvodem). Velikost - 4/4.
  • II. Andante  - Andante G dur v sonátové formě. Jako typická pomalá věta v symfonii je udržována v tónině subdominanty a kontrastuje s ostatními větami a dosahuje vrcholu napětí blíže k finále. Velikost - 6/8.
  • III. Presto  je sonáta allegro D dur. Tato závěrečná věta má mnoho kantilénových melodií a velmi důležitou roli při vedení hlavních témat hrají dřevěné dechové nástroje, zejména flétna. Velikost - 2/4.

Poznámky

  1. ↑ seznam symfonií Wolfganga Amadea Mozarta
  2. ↑ Einstein, Alfred . 1945, „Mozart. Osobnost. Kreativita", ISBN 9780304924837 .

Literatura

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Tematické stránky
Slovníky a encyklopedie
 Symfonie Wolfganga Amadea Mozarta