Sirsone, Skydrite

Skydrite Sirsone
Lotyšský. Skaidrite Sirsone
Datum narození 5. dubna 1920( 1920-04-05 )
Místo narození Manturovo , Kologrivsky Uyezd , Kostroma Governorate , Russian SFSR
Datum úmrtí 10. ledna 1998( 1998-01-10 ) (ve věku 77 let)
Místo smrti
Země
obsazení překladatel

Skaidrite Sirsone ( lotyšsky. Skaidrīte Sirsone ; 5. dubna 1920 , Manturovo , provincie Kostroma  – 10. ledna 1998 , Riga ) – lotyšský literární kritik, bibliograf, překladatel.

Životopis

Narodila se do rodiny lotyšského dělníka, který se brzy vrátil do Lotyšska. Dětství prožila v regionu Malpils , od roku 1925 žila v Rize . Vystudovala I. státní gymnázium v ​​Rize (1938), později byla (spolu s E. Raukhvargerem ) sestavovatelkou souboru vzpomínek na činnost gymnázia v meziválečném období ( lotyšsky I. Rīgas valsts ģimnāzija: 1920-1944 ; 1994 ). V mládí ji výrazně ovlivnila otcova sestra, filoložka Zelma Sirsoneová ( lotyšsky Zelma Sirsone ; 1898-1983), osobní redaktorka Andrei Upita [1] . V roce 1946 promovala na katedře lotyšského jazyka a literatury na Filologické fakultě Lotyšské univerzity . Od roku 1946 zde vyučovala a současně působila jako vědecká tajemnice Ústavu jazyka a literatury Akademie věd Lotyšské SSR.

V roce 1951 byla za účast v tzv. „ francouzské skupině “ zatčena a odsouzena na 10 let v táboře s přísným režimem. Sloužila v Karagandě . Propuštěn v roce 1956, rehabilitován v roce 1990.

Po návratu do Lotyšska pracovala jako výzkumná pracovnice v Ústavu jazyka a literatury, poté v letech 1963-1975. hlavní bibliograf Knižní komory Lotyšské SSR v letech 1975-1990. hlavní bibliograf oddělení lettoniky Lotyšské státní knihovny .

Od roku 1946 byla publikována jako kritička, debutovala průzkumným článkem „Páté výročí lotyšského jazyka a literatury“ v novinách „ Literatūra un Māksla “. Psala o moderní lotyšské poezii, v roce 1966 vydala monografii „Lotyšská poezie: jazyk, rytmus, kompozice, žánry“ ( lotyšsky. Latviešu dzeja: valoda, ritmika, kompozīcija, žanri ), ve spoluautorství s Margrietou Dombrovskou ( lotyš . Margrieta Dombrovská ; 1924-1965). Připravila také monografii o Valdis Lux , která zůstala nepublikována.

Jako bibliografka připravila bibliografické rejstříky „ Eduard Veidenbaum “ (1978) a „Studie a kritika lotyšské sovětské literatury“ ( lotyšsky. Latviešu padomju literatūras zinātne un kritika , čísla 1-3, 1984-1987), bibliografii děl. Rudolfa Egleho aj. V letech 1994 —1996 redigoval zpravodajské almanachy Svazu lotyšských spisovatelů.

Přeložila z němčiny do lotyštiny romány Wolfganga Schreiera „Sen kapitána Loye“, Herberta Jobsta „Nálezce“ a „Žák“, básně Heinricha Heineho atd.

Poznámky

  1. ↑ Janis Liepiņš. Skaidrītes Sirsones vēstules Lijai Švābei Archivováno 27. května 2018 na Wayback Machine // "Jaunā Gaita", nr. 284, pavasaris 2016.

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata