| Smrt přijde, bude mít tvé oči... | |
|---|---|
| Žánr | báseň |
| Autor | Cesare Pavese |
| Původní jazyk | italština |
| Datum prvního zveřejnění | 1951 |
Smrt přijde, bude mít tvé oči... ( ital. Verrà la morte e avrà i tuoi occhi ) je cyklus básní Cesare Pavese [1] , stejně jako stejnojmenná báseň cyklu, která je považována za nejslavnější báseň Pavese [2] .
Cyklus byl napsán v Turíně mezi 11. březnem a 10. dubnem 1950, ovlivněný rozchodem s herečkou Costanse Dowlingovou který vedl k básníkově Skládá se z deseti básní: dvou v angličtině ( K C. z C. , Poslední blues, jednoho dne k přečtení ) a osmi v italštině , z nichž čtyři mají anglické názvy. Nejslavnější báseň cyklu, která mu dala jméno, vznikla 22. března.
Cyklus vyšel posmrtně (1951), jako součást sbírky, která zahrnovala i cyklus La terra e la morte napsaný v letech 1945-1946 a řadu básní z roku 1947 dříve publikovaných v časopise Le Tre Venezie .
Báseň Verrà la morte e avrà i tuoi occhi do ruštiny přeložila Margarita Aliger [3] , „Smrt přijde tvýma očima…“ a Alexander Eterman „Přijde smrt a bude mít tvé oči…“ [4 ] . První řádek básně přeložil George Breitburd jako „Smrt přijde a smrt má vaše oči“. Joseph Brodsky to ztvárnil jako „Smrt přijde a bude mít vaše oči“ v epigrafu k básni „Zátiší“ a přepracoval to jako „Přijde smrt, bude mít vaše oči“ v samotné básni.
Verrà la morte e avrà i tuoi occhi ovlivnil tvorbu básníků druhé poloviny dvacátého století, jako byli Joseph Brodsky, Robert Creeley [5] a Vicente Aleisandre [6] . Carlo Deri navíc přepracoval Verrà la morte e avrà i tuoi occhi pro zpěv a klavír (1985; premiéra 1985, Florencie) a další báseň z cyklu Ráno se vždy vracíš použil Luigi Nono v opeře „Pod horkým sluncem lásky“ [7] .
Na text básně Verrà la morte e avrà i tuoi occhi písně napsal Leo Ferre [8] , The Bloody Beetroots [9] .