Pojištění nákladu

Pojištění nákladu  je jedním z typů pojištění majetku , jehož cílem je chránit majetkové zájmy vlastníků nákladu v případě ztrát způsobených různými druhy nehod ( pojistných událostí ) v procesu přepravy nákladu. V Rusku je pojištění nákladu jedním z nejstabilnějších typů pojištění , vyznačující se velmi slabou variabilitou klíčových ukazatelů z roku na rok [1] .

Pravidla mezinárodního pojištění nákladu

Pravidla známá jako Institute Cargo Clauses A, B, C jsou široce používána v zahraničním obchodu . Tato pravidla stanoví 3 možnosti pojištění, označené písmeny „A“, „B“ a „C“. Tyto tři možnosti pojistné ochrany nákladu se liší v různé míře odpovědnosti pojistitele za možná rizika.

V pojišťovací praxi existují dva hlavní principy spojování rizik při vzniku pojistné ochrany . Oba se používají v pojištění nákladu.

První princip je postaven na vylučovací metodě, to znamená, že podle tohoto principu je náklad pojištěn proti všem rizikům, s výjimkou některých. Na tomto principu je postaveno pojistné krytí při pojištění podle podmínek „S odpovědností za všechna rizika“ Pravidel pojištění nákladu, jakož i ustanovení „A“ Institute of London Cargo Insurers. V souladu s Pravidly pojištění nákladu pojistitel neplní za ztráty, ke kterým došlo v důsledku:

Druhý princip je postaven na metodě zahrnutí, to znamená, že náklad je považován za pojištěný pouze proti těm rizikům, která jsou uvedena. Právě na tomto principu je postavena pojistná ochrana při pojištění podle dalších dvou podmínek Pravidel pojištění nákladu a podle toho článků „B“ a „C“ Institute of London Cargo Insurers. Druhá a třetí možnost pojištění přepravy nákladu poskytují menší ochranu nákladu před možnými riziky a zahrnují 5 rizikových skupin:

  1. Požár, blesk, bouře, vichřice a jiné přírodní katastrofy, ztroskotání nebo srážka lodí, letadel a jiných vozidel navzájem, nebo jejich dopad na pevné nebo plovoucí předměty, uzemnění lodi, selhání mostů, výbuch, poškození lodi ledem, smáčení vnější vody;
  2. Chybějící loď nebo letadlo;
  3. Nehody při nakládání, ukládání, vykládání nákladu a příjmu paliva plavidlem;
  4. Obecný průměr ;
  5. Veškeré nezbytné a účelné výdaje vynaložené na záchranu nákladu, jakož i na snížení ztráty a stanovení její výše, pokud je ztráta kompenzována podle podmínek pojištění.

Charakteristickým rysem pojištění podle podmínek „Bez odpovědnosti za škodu, s výjimkou případů havárie“ (bod „C“) je, že i přes totožnost rizik stanovených podmínkami „S odpovědností za soukromou nehodu “ v v tomto případě jsou ztráty hrazeny pouze z úplné ztráty celého nákladu nebo jeho části a ztráty způsobené poškozením nákladu jsou kompenzovány pouze v případech: havárie nebo srážky, požáru nebo výbuchu na lodi, letadle nebo jiných prostředcích přeprava.

Specifické pro pojištění nákladu je pojištění (za všech tří podmínek) ztrát, nákladů a příspěvků z obecného průměru ( angl.  general average ). Obecný průměr se uznává jako ztráty vzniklé v důsledku záměrně a přiměřeně provedených mimořádných výdajů nebo darů v zájmu společné bezpečnosti, aby se zachránil majetek podílející se na společném námořním podniku před společným nebezpečím - plavidlo, náklad a náklad přepravovaný plavidlem. Například v případě požáru na palubě může posádka lodi hodit část nákladu přes palubu nebo ji naplnit vodou, aby zachránila loď a náklad. V tomto případě jsou škody a náklady z obecného průměru rozloženy na vlastníky zboží, lodi a přepravného v poměru k jejich hodnotě. Výpočet ztrát, tzv. průměrná úprava . Všichni účastníci v obecném průměru: majitelé nákladu atd. mají buď povinnost nahradit škodu a výdaje z obecného průměru, nebo právo požadovat náhradu škody. Navíc tato práva a povinnosti vznikají v souladu s Obchodním řádem bez ohledu na to, zda je náklad pojištěn či nikoli. Pojištění v tomto případě umožňuje rychlé vyřízení případných škod z běžného průměru.

Po dohodě stran lze pojistit i rizika, která jsou většinou výjimkou. Na základě samostatné smlouvy jsou například pojištěna vojenská rizika, nepokoje a další. Pravidelná nákladní přeprava stejného typu zásilek je často pojištěna v rámci obecné pojistky , což snižuje transakční náklady, zjednodušuje a urychluje pojistnou proceduru.

Incoterms a pojištění nákladu

V souladu s Mezinárodními pravidly "Incoterms-2000", vypracovanými a doporučenými Mezinárodní obchodní komorou a používanými v zahraničním obchodě , jsou stanoveny dvě důležité podmínky pro exportně-importní transakci - okamžik přechodu rizika ztráty resp. poškození zboží a rozdělení nákladů mezi prodávajícího a kupujícího :

Jak ukazuje analýza Incoterms-2000, povinnosti týkající se pojištění nákladu jsou obsaženy pouze v případě, že je náklad dodán za podmínek CIF (Cost, Insurance & Freight - náklady, pojištění a přepravné) a CIP (Cost, Insurance placen to ... - doprava a pojištění zaplacené do ... ). Při dodání za těchto podmínek musí prodávající zboží pojistit u renomované pojišťovny. Vzhledem k tomu, že se přechod nebezpečí ztráty a/nebo škody na zboží neshoduje s rozdělením nákladů mezi prodávajícího a kupujícího, příjemce pojistného plnění dle pojistné smlouvy ( oprávněná osoba ) při dodání na CIF resp. Podmínky CIP je kupující. V souladu s tím přechází pojistka spolu s dalšími dokumenty stanovenými smlouvou na kupujícího. Minimální pojistná částka musí pokrývat částku smlouvy (tj. náklady na zboží a dopravu) plus 10 % a musí být stanovena v měně smlouvy. Mezinárodní pravidla vyžadují uzavření pojistné smlouvy , pokud není ve smlouvě dohodnuto jinak, za podmínek minimálního krytí rizik, což je v souladu s doložkami „C“ Institutu londýnských upisovatelů (Institute of London Underwriters) pro pojištění nákladu. Tyto podmínky prakticky odpovídají podmínkám "Žádná odpovědnost za škodu, s výjimkou případu havárie." Pro všechny ostatní dodací podmínky podle Incoterms-2000 nejsou pro strany žádné požadavky na povinné pojištění nákladu.

Prodávající či kupující tak při uzavírání exportní či dovozní smlouvy nevyhnutelně stojí před otázkou snížení případné škody. O volbě jedné či druhé varianty pojištění rozhodují strany buď volbou pojistných podmínek ve smlouvě (při dodání za podmínek CIF nebo CIP), nebo si tuto otázku každá strana rozhodne sama, s přihlédnutím k rozložení rizik.

Při dodání za podmínek CIF nebo CIP, není-li ve smlouvě dohodnuto jinak, provádí prodávající pojištění za podmínek minimálního krytí rizik. To často stačí k dodání zboží, u kterého je nepravděpodobné, že by se při přepravě poškodilo, jako je koks, kovové ingoty, olej, šrot apod. Při přepravě např. cenného vybavení, spotřebičů však pojištění za podmínek „Od všechna rizika." Strany si proto musí při uzavírání smlouvy zvolit takovou variantu pojištění, která je adekvátní produktu, způsobu jeho balení a přepravy.

Literatura

Strovsky L.E., Kazantsev S.K., Netkachev A.B. a další Zahraniční ekonomická aktivita podniku / Ed. prof. L. E. Strovský 4. vyd., přepracované a dodatečné. - M: UNITY-DANA, 2007, str. 452-458 ISBN 5-238-00985-2

Odkazy

Poznámky

  1. Pojištění nákladu - pojistné a platby po čtvrtletích. Data FSSN/FSFR . Získáno 13. listopadu 2012. Archivováno z originálu 15. prosince 2013.