Cla

Clo  je povinná platba vybíraná celními orgány v souvislosti s pohybem zboží přes celní hranici (celní hranice se mohou lišit od státních, pokud jsou státy členy hospodářské nebo celní unie). Platba cla je nezbytná podmínkou pro dovoz nebo vývoz zboží a je zajištěna opatřeními státního donucení [1] [2] .

Historie

Instituce cla má své kořeny hluboko v historii lidstva. Například ve středověku se poplatky nazývaly poplatky, které vybírala města , státy a feudálové za používání silnic a mostů, udržování pořádku, za vedení soudů a vykonávání dalších funkcí. Nejčastěji šlo o poplatky za vstup a pohyb po území (město, knížectví), dále poplatky od obchodníků, kteří v té době tvořili hlavní část cestovatelů.

Vznik státních poplatků jako státních poplatků souvisel se vznikem státu s jeho suverenitou a státními hranicemi . Od doby, kdy se cla začala vybírat ve prospěch státu, začala plnit důležitou funkci doplňování státní pokladny a přímých zásahů do ekonomiky, plnila funkci státní regulace hospodářství.

Klasifikace cel

Podle účelů sběru existují [3] :

• Fiskální povinnosti . Cílem je příjem rozpočtu. To jsou rozpočtové příjmy.
• Protekcionistické povinnosti . Cíle - obchodní a politické. Například ochrana domácího trhu, stimulace domácích výrobců atd. Viz níže Role cel

Podle předmětů zdanění rozlišují [4] :

• Dovozní (dovozní) cla  jsou nejrozšířenějším typem cel ve světové praxi. Jsou vybírány z dováženého zboží nebo při propuštění zboží z celního území skladů v tuzemsku.
  Cíle:
  a) pro fiskální účely (ačkoli to může být v rozporu s cíli ochrany domácího trhu);
  b) za účelem stimulace vývozu. Další podrobnosti viz Role cel níže .
• Vývozní (vývozní) cla  - je mnohem méně běžné než dovozní, v Rusku se uplatňují na komodity (například ropa ), WTO požaduje úplné zrušení takových cel.
  Účely:
  a) pro fiskální účely (tj. doplnit rozpočet);

b) vyrovnat nízkou domácí cenu vzhledem k ceně na zahraničním trhu;

c) ve vztahu k monopolům.

• Tranzitní cla jsou extrémně vzácná, protože země mají zájem na zvýšení tranzitu (protože to přináší značné příjmy do rozpočtu). Poplatek za přepravu zboží v rámci ČR.
  Cíle: hlavně fiskální.
  Země preferují účtovat tranzitní poplatky za přepravu zboží a také řadu poplatků (povolení, kolky, statistiky).

Podle způsobu výpočtu (nebo výběru) sazeb se cla dělí na [5] :

• Ad valorem  (z lat . ad valorem  - z hodnoty) - jsou stanoveny procentem z celní hodnoty zboží.
  • Výhodnější pro zdanění dražšího zboží a méně výhodné pro homogenní zboží. Například pro uložení počítačů je výhodnější vzít si přesně cenu ze smlouvy a ne cenu za kg počítačů.
    - Celní hodnotu deklaruje deklarant a jím formálně předložené informace musí být založeny na spolehlivých, kvantifikovatelných informacích. Ve skutečnosti to může být mínus, může dojít k určitému podhodnocení celní hodnoty podle smlouvy a v důsledku toho ke snížení výše přijatých daní.
• Konkrétní  - stanovuje se ve formě konkrétní peněžní částky za jednotku (hmotnost, objem, kusy atd.) zboží.
  • Příznivější pro zdanění masivnějšího a levnějšího zboží, kde se cena cla počítá na základě objemu, tzn. hmotnost, objem atd. Například komodity ;
• Kombinované (nebo smíšené) - při výpočtu se používají oba typy sazeb a obvykle  je splatná větší z vypočtených částek .
  • Flexibilnější, ale méně používané. Příklad: automobily, kde se zdanění vztahuje jak na cenu automobilu, tak na objem motoru
    • Může však zahrnovat i) minimální a maximální hodnoty; ii) jak v rámci popsané minimální a maximální hodnoty může být:
      - a) hodnota měřená v %;
      - b) hodnota měřená v číslech;
      - c) lze označit obě možnosti a vybrat největší.
      - Obdobně lze uložit i další druhy cel, rozdíl je pouze v tom, že ve třetí možnosti musí být obě možnosti použity současně.

Podle povahy původu rozlišují [6] :

• Autonomní povinnosti jsou povinnosti stanovené zemí (státním orgánem) mimo dvoustranné nebo mnohostranné dohody. Často jsou poměrně vysoké. Jsou tedy předmětem diskuse (snížení autonomních cel, ale na oplátku budou snížena cla pro tuto zemi), v důsledku čehož vznikají cla konvenční.
• Konvenční (smluvní) poplatky - jsou stanoveny při jednání stran. Jednostranně vláda nemůže zvýšit cla. Nejrozšířenější je mnohostranná dohoda GATT, pokrývající více než 150 členských zemí WTO a většinu sortimentu.

Podle země původu rozlišují [7] :

• Maximum (obecné nebo obecné) - nastaveno pro všechny země.
• Minimum – je stanoveno v souladu s doložkou nejvyšších výhod
• Zvýhodněné - zvláštní zvýhodněné sazby cel. Poskytováno jednotlivým zemím nebo skupinám zemí. Často se používá ve vztahu k rozvojovým zemím a často pod minimálními sazbami a někdy dokonce nulovými.

Cla by se neměla zaměňovat s cly (například za celní prohlášení, za skladování a za celní doprovod), dovozními daněmi (například dovozní DPH, dovozní spotřební daň), jakož i zvláštními, antidumpingovými a vyrovnávacími cly. .

Zvláštní povinnosti [8] :

• Zvláštní ochranná cla  - lze použít jako ochranné opatření proti dovozu zboží do Ruska v množství a za podmínek, které způsobují nebo hrozí způsobit škodu tuzemským výrobcům podobného nebo konkurenčního zboží; jako odpověď na diskriminační akce jiných zemí a odborů, které porušují zájmy Ruska; jako způsob, jak omezit nekalou soutěž [9] ;
• Antidumpingová cla  mají chránit domácí trh před dovozem zboží za dumpingové ceny. Dumpingem se rozumí prodej výrobku na trhu dovozce za cenu vyšší, než je cena obdobného výrobku na jeho trhu, tedy na trhu vyvážející země. Prodej zboží na tuzemském trhu se nazývá běžná cena [10] . Antidumpingové clo se zavádí po zjištění skutečnosti dumpingu a po poskytnutí potvrzení příslušným orgánem o skutečnosti, že došlo k dumpingu, existující újmě pro průmysl a vztah mezi těmito dvěma skutečnostmi;
• Vyrovnávací cla jsou uvalena na dovážené zboží, na které jsou v zemi jejich výroby využívány státní dotace  za účelem rozvoje vývozu nebo nahrazení dovozu , což vede k umělému snižování výrobních nákladů, a tím i nákladů na toto zboží. Jinými slovy, tento typ cla má neutralizovat nebo kompenzovat dopad subvencí pro dovážející společnosti. Tento poplatek by neměl přesáhnout výši dotací. [jedenáct]
• Trestní cla - zejména vysoká cla (překračující obvyklá cla 3-5x). Nesouvisí s celní politikou státu, ale spíše s politikou, proto se také někdy rozlišuje jako netarifní opatření. Provádí se samostatně pro konkrétní zemi.

Stojí za zmínku, že zvláštní ochranná, antidumpingová a vyrovnávací cla nejsou zahrnuta v počtu cel, protože: a) podle klasifikace WTO jsou klasifikována jako netarifní opatření ; b) neplatí pro všechny země, ale pouze pro jednu zemi nebo pro jednu společnost, vůči níž je takové opatření zavedeno. Jejich placení, vybírání a vracení však probíhá podle pravidel stanovených pro cla. Tyto tři typy fungují v souladu s GATT 47 [12] , GATT 94 [13] a dalšími zvláštními dohodami přijatými v rámci vytvoření WTO.

V závislosti na době platnosti mohou být stanovena sezónní cla  - u zboží, jehož objemy dovozu, výroby a prodeje v průběhu roku výrazně kolísají ( zemědělské produkty). Jsou a) zpravidla výrazně nižší, než jsou uvedeny v sazebníku; b) jsou platné po určitou dobu (nejdéle šest měsíců).

V rámci EU také existuje tzv. klouzavý poplatek , který se vztahuje na zemědělské produkty EU za účelem zvýšení zisků zemědělců. Vypočítává se jako rozdíl mezi vysokou domácí cenou v rámci EU a nízkou světovou cenou. Jinými slovy, pokud je cena na světovém trhu nižší než domácí cena v rámci EU, pak EU uvalí na veškeré dovážené zboží klouzavý poplatek. V důsledku toho budou v rámci EU ceny dovážených zemědělských produktů vždy minimálně stejné jako domácí ceny zemědělských produktů v EU. Může se změnit téměř během jednoho dne, poměrně flexibilní nástroj zemědělské politiky. [čtrnáct]

Je třeba také poznamenat, že cla přímo souvisí s celním sazebníkem.

Role cel

Cla plní řadu funkcí [15] :

• Ekonomická role:
  • prémie na dovážené zboží
  • nástroj ke stimulaci průmyslových odvětví (často mladých a rozvíjejících se).
    Akce :
    domácí clo se zvyšuje -> zahraniční společnosti zvyšují ceny a přenášejí část nákladů na spotřebitele v zemi -> poptávka v zemi klesá kvůli zvýšené ceně -> zahraniční nabídka zboží může klesat -> národní společnosti mohou obsadit mezeru pokud jsou konkurenceschopné.
  • fiskální funkce. Včetně povinností je doplňován rozpočet. Lze jej doplnit na úkor cla jak na úkor vývozu, tak na úkor dovozu.
    • Uvalovat cla na exportní zboží má smysl:
      1) pokud
      - a) je po domácím produktu v zahraničí vysoká poptávka;
      - b) ceny tohoto produktu v tuzemsku jsou nižší než ve světových cenách
      nebo
      2) pokud je expanze exportu neúčelná. To může být s možným poklesem exportních příjmů v důsledku klesajících světových cen způsobených převisem nabídky ( ničivý růstový efekt ).
    • Má smysl uvalit cla na dovážené zboží a
      ) buď na luxusní zboží;
      b) nebo na tradiční zboží k tomu: alkohol, tabák.
      Obecně samotné použití dovozních cel:
      - a) odporuje úkolům ochrany domácího trhu, neboť stát se již postará o zvýšení podílu národních společností a bude se snažit zdanit zahraniční společnosti;
      - b) někdy může klesnout dovoz i samotné příjmy.
• Obchodní a politická role:
  • ochrana národního průmyslu před konkurencí zahraničního zboží, protože cena zahraničního zboží se zvýší v důsledku uvalení cel. Ochrana může být jak ve slabých odvětvích (aby ty firmy v domácím průmyslu posílily), tak v silných odvětvích (aby firmy dostávaly přebytečné zisky, aby firmy vstupovaly na zahraniční trh).
  • pákový efekt k nátlaku na konkurenty, aby dělali ústupky.
    Akce :
    je zvýšeno clo na zboží, o které má konkurent zájem -> konkurent jde na jednání -> země, která clo zvýšila, usiluje o úlevy v celním zdanění svého zboží.
    To znamená, že země, která jako první zvýšila clo, souhlasí se snížením cla pouze za podmínky, že i soutěžitel sníží některá svá cla nebo vytvoří příznivější situaci.

Postup při vybírání cel v Ruské federaci a v EAEU

Funkce vybírání cel v Ruské federaci je svěřena státnímu orgánu oprávněnému v oblasti cel  - Federální celní službě . Celní sazby v Celní unii EAEU jsou stanoveny v souladu s Dohodou mezi vládou Ruské federace, vládou Běloruské republiky a vládou Republiky Kazachstán ze dne 25.1.2008 „Dne jednotný celní a celní předpis“ a závisí na druhu zboží (podle klasifikace TN VED ), zemi původu , jakož i na podmínkách určujících uplatnění zvláštních druhů cel [5] . Celní sazby se dělí na typy: 1) ad valorem – stanovují se jako procento z celní hodnoty zdanitelného zboží; 2) specifické – stanovené v závislosti na fyzikálních vlastnostech ve fyzikálních termínech (množství, hmotnost, objem nebo jiné charakteristiky); 3) kombinované - kombinující typy uvedené v pododstavcích 1) a 2) článku 71 TC CU EurAsEC. Jednotný celní sazebník Celní unie byl schválen rozhodnutím Rady EHS č. 54 ze dne 16.07.2012.

Na území celní unie v rámci EurAsEC jsou dovozní cla stanovena společným celním sazebníkem. V závislosti na zemi původu zboží se při vybírání dovozního cla mohou uplatňovat:

• Základní sazby jsou 100 % sazeb uvedených v celním sazebníku;
• Preferenční sazby se uplatňují na zboží pocházející ze zemí klasifikovaných jako rozvojové nebo nejméně rozvinuté země za předpokladu, že zboží je uvedeno v příslušném seznamu zboží, na které jsou poskytovány preference pro platbu dovozního cla. V současnosti jsou preferenční sazby stanovené pro zboží pocházející z rozvojových zemí 75 % základních sazeb. Předvolby se uplatňují také při přepravě zboží mezi zeměmi SNS. Za určitých podmínek mohou sazby dovozního cla na takové zboží činit 0 % celní hodnoty dováženého zboží.

Vývozní cla jsou stanovena na zboží vyvážené z území členských států celní unie v rámci EurAsEC (Ruská federace, Běloruská republika a Kazašská republika) mimo celní unii. Sazby vývozního cla na zboží vyvážené z území každého z členských států celní unie přitom stanoví vnitrostátní právní předpisy příslušného členského státu celní unie.

Ve vzájemném obchodu členských zemí Celní unie se v rámci EurAsEC neuplatňují dovozní a vývozní cla.

Na zboží, jehož země původu nebyla stanovena, se použijí sazby dovozního cla platné pro zboží pocházející ze zemí, s nimiž obchodní a politické vztahy stanoví režim doložky nejvyšších výhod, s výjimkou případů, kdy celní orgán zjistil známky toho, že země původu zboží je země, se kterou obchodní a politické vztahy nezajišťují režim doložky nejvyšších výhod nebo je zajištěna jistota pro platbu cla ve stanovených sazbách.

Viz také

• celního sazebníku
• Celní politika
• Celní a tarifní regulace

Poznámky

1. ↑ Raizberg B. A., Lozovsky L. Sh., Starodubtseva E. B.  Moderní ekonomický slovník. 5. vyd., revidováno. a doplňkové — M.: INFRA-M, 2007. — 495 s.
2. ↑ Cla // Slovník finančních pojmů . (Ruština)
3. ↑ Babin E.P., Isachenko T.M. Zahraniční hospodářská politika. - Nakladatelství CJSC "Ekonomika". - M. , 2006. - S. 131-132. — 436 s. — ISBN 5-282-02494-2 .
4. ↑ Babin E.P., Isachenko T.M. Zahraniční hospodářská politika. - Nakladatelství CJSC "Ekonomika". - M. , 2006. - S. 131. - 436 s. — ISBN 5-282-02494-2 .
5. ↑ 1 2 Strovsky L. E., Kazantsev S. K., Parshina E. A. et al. Celní regulace zahraniční ekonomické aktivity // Zahraniční ekonomická aktivita podniku / Ed. prof. L. E. Strovský. - 3. vyd. - M. : UNITI-DANA, 2004. - S. 524-579. — 847 s. - ISBN 5-238-00291-2 .
6. ↑ Babin E.P., Isachenko T.M. Zahraniční hospodářská politika. - Nakladatelství CJSC "Ekonomika". - M. , 2006. - S. 134-135. — 436 s. — ISBN 5-282-02494-2 .
7. ↑ Babin E.P., Isachenko T.M. Zahraniční hospodářská politika. - Nakladatelství CJSC "Ekonomika". - M. , 2006. - S. 135. - 436 s. — ISBN 5-282-02494-2 .
8. ↑ Babin E.P., Isachenko T.M. Zahraniční hospodářská politika. - Nakladatelství CJSC "Ekonomika". - M. , 2006. - S. 135-136. — 436 s. — ISBN 5-282-02494-2 .
9. ↑ Zvláštní ochranná opatření (DOC). Získáno 16. června 2014. Archivováno z originálu 6. června 2012. (neurčitý)
10. ↑ Dohoda o aplikaci článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 (DOC). Získáno 16. června 2014. Archivováno z originálu 6. června 2012. (neurčitý)
11. ↑ Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (DOC). Datum přístupu: 16. června 2014. Archivováno z originálu 4. března 2016. (neurčitý)
12. ↑ GATT 47 (DOC). Datum přístupu: 16. června 2014. Archivováno z originálu 4. března 2016. (neurčitý)
13. ↑ GATT 94 (DOC). Datum přístupu: 16. června 2014. Archivováno z originálu 4. března 2016. (neurčitý)
14. ↑ Babin E.P., Isachenko T.M. Zahraniční hospodářská politika. - Nakladatelství CJSC "Ekonomika". - M. , 2006. - S. 134. - 436 s. — ISBN 5-282-02494-2 .
15. ↑ Babin E.P., Isachenko T.M. Zahraniční hospodářská politika. - Nakladatelství CJSC "Ekonomika". - M. , 2006. - S. 126-128. — 436 s. — ISBN 5-282-02494-2 .

Odkazy

• „FTS diskutuje o možnosti placení cla na dálku za zboží internetových obchodů“ .

Slovníky a encyklopedie	Velká Katalánština Velká Katalánština Velký Rus Brockhaus a Efron Brockhaus a Efron Iranianika Britannica (online) švýcarské historické
V bibliografických katalozích BNF : 119511848 GND : 4137564-6 J9U : 987007560858505171 LCCN : sh85132493 LNB : 000056669 NKC : ph114261