Věta o implicitní funkci je obecný název pro teorémy, které zaručují lokální existenci a popisují vlastnosti implicitní funkce , tedy funkce
.. _daný rovnicí
.. _kde je hodnota pevná.
Nejjednodušší věta o implicitní funkci je následující.
Pokud je funkce
pak existuje takový dvourozměrný interval , který je okolím bodu , a taková spojitá funkce , že pro jakýkoli bod
Obvykle se navíc předpokládá, že funkce je spojitě diferencovatelná v okolí bodu . V tomto případě striktní monotonie vyplývá z podmínky , kde označuje parciální derivaci vzhledem k . Navíc je v tomto případě funkce také spojitě diferencovatelná a její derivaci lze vypočítat podle vzorce
Uvažujme funkci a odpovídající rovnici
,který definuje jednotkovou kružnici v rovině. Je nemožné reprezentovat celý kruh jako graf jakékoli funkce . Ve skutečnosti každá hodnota odpovídá dvěma různým hodnotám . Je však možné znázornit část kruhu ve formě grafu. Například graf funkce definované na segmentu definuje horní polovinu kruhu a graf funkce definuje jeho spodní polovinu.
Věta o implicitní funkci má lokální charakter a říká, že v malém okolí libovolného bodu kružnice, kde je podmínka splněna , lze část kružnice nacházející se v tomto okolí znázornit jako graf hladké funkce. Tato podmínka je splněna například v bodě na obrázku. Na kružnici jsou pouze dva body ( a bod k němu diametrálně opačný), ve kterých je podmínka porušena. Je zřejmé, že v libovolně malém okolí každého z těchto bodů nemůže být část kruhu reprezentována jako graf jakékoli funkce .
Dovolit a být prostory se souřadnicemi a , resp. Zvažte mapování , které mapuje určité okolí bodu do prostoru .
Předpokládejme, že mapování splňuje následující podmínkyː
Pak tam jsou sousedství a body a v prostorech a , respektive, a , a mapování jsou takové, že
pro všechny a . Mapování je jednoznačně definováno.
Přirozeným zobecněním předchozí věty na případ nehladkých zobrazení je následující větaː [1]
Předpokládejme, že mapování splňuje následující podmínkyː
Pak je souvislá mapa taková, že
pro všechny a .