Rorschachův test

Rorschachův test  je psychodiagnostický test pro studium osobnosti , publikovaný v roce 1921 švýcarským psychiatrem a psychologem Hermannem Rorschachem ( německy  Hermann Rorschach ). Také známé jako Rorschachovy skvrny .

Jedná se o jeden z testů používaných ke studiu psychiky a jejích poruch. Předmět je požádán, aby podal interpretaci deseti inkoustových skvrn symetrických kolem svislé osy . Každá taková figura slouží jako podnět k volné asociaci  – subjekt musí pojmenovat jakékoli slovo, obraz nebo myšlenku, která se mu vynoří v mysli. Test je založen na předpokladu, že to, co jedinec „vidí“ v blotu, je určeno charakteristikami jeho vlastní osobnosti .

Historie

Test vyvinul švýcarský psychiatr Hermann Rorschach (1884-1922). Rorschach zjistil, že subjekty, které vidí správnou symetrickou postavu v beztvaré inkoustové skvrně, obvykle dobře rozumí skutečné situaci, jsou schopny sebekritiky a sebekontroly. Takže specifičnost vnímání ukazuje na osobnostní rysy daného jedince.

Při studiu sebekontroly, chápané hlavně jako mistrovství nad emocemi , použil Rorschach inkoustové skvrny různých barev (červená, pastelové odstíny) a různé intenzity šedé a černé k zavedení faktorů, které mají emocionální dopad. Souhra intelektuální kontroly a vznikajících emocí určuje, co subjekt v inkoustové skvrně vidí. Rorschach zjistil, že jedinci, jejichž různé emoční stavy byly známy z klinického pozorování, skutečně reagovali odlišně na barvy a odstíny.

Rorschachův nejoriginálnější a nejdůležitější psychodynamický objev je Bewegung neboli odpověď využívající pohyb. Některé subjekty viděly pohybující se lidské postavy v inkoustových skvrnách. Rorschach zjistil, že mezi zdravými jedinci je to nejčastěji charakteristické pro ty, kteří se vyznačují bohatou představivostí , a pro jedince s mentálním postižením – pro ty, kteří jsou náchylní k nerealistickým fantaziím . Porovnáním obsahu fantazijních asociací s tím, co již bylo známo o změnách v osobnostní a motivační sféře daného jedince, dospěl Rorschach k závěru, že tyto asociace jsou ekvivalentní obsahu snů . Ukázalo se tedy, že inkoustové bloty jsou schopny odhalit hluboce skryté touhy nebo obavy , které jsou základem dlouhodobě neřešených osobnostních konfliktů.

Z obsahu nebo „zápletky“ asociací způsobených např. inkoustové skvrny. V moderní praktické psychologii se test ve větší míře používá k určení predispozice jedince k určitým psychickým problémům, například sklonu k depresi .

Po Rorschachově smrti v jeho práci pokračovalo mnoho klinických psychologů a psychiatrů. Test byl dále rozvíjen jak v teorii, tak v praxi. Platnost , přiměřenost a účinnost Rorschachova testu ještě nebyla definitivně stanovena. Přesto psychologovi a psychiatrovi pomáhá získat důležitá data pro diagnostiku osobnosti a jejích poruch, která lze klinicky testovat.

Obecné informace

Stimulační materiál pro test se skládá z 10 standardních tabulek s černobílými a barevnými symetrickými amorfními obrázky.

Výzkumník vyzve subjekt, aby se podíval na list papíru s nepravidelně tvarovanou inkoustovou skvrnou, a požádá ho, aby popsal, co je na tomto „nákresu“. Psychodiagnostika osobnosti se provádí podle speciální metody interpretace.

Každá odpověď je formalizována pomocí speciálně navrženého systému symbolů pro následujících pět kategorií počítání:

  1. lokalizace (výběr pro odpověď celého obrázku nebo jeho jednotlivých detailů);
  2. determinanty (k utvoření odpovědi lze použít tvar obrázku, barvu, tvar spolu s barvou atd.);
  3. úroveň formy (posouzení, jak adekvátně se forma obrazu odráží v odpovědi, přičemž jako kritérium se používají nejčastěji přijímané interpretace);
  4. obsah (odpověď se může týkat lidí, jiných zvířat, neživých předmětů apod.);
  5. originalita - oblíbenost (za originální jsou považovány velmi vzácné odpovědi a za oblíbené se považují ty, které se najdou alespoň u 30 % dotázaných).

Obsah odpovědí je označen následujícími symboly:

Vzácnější typy obsahu jsou označeny celými slovy: Kouř, Maska, Emblem atd.

Příklad formátu pro záznam odpovědí během testu:

Kritika

Test je kontroverzní [1] , v roce 1999 bylo požádáno o moratorium na použití testu pro klinické a forenzní účely [2] . Řada skeptiků se odvolávala na pseudovědecké metody [3] [4] .

Galerie

Viz také

Poznámky

  1. ↑ Howard N. Garb, James M. Wood, Scott O. Lilienfeld, M. Teresa Nezworski. Roots of the Rorschach controversy  (neopr.)  // Clinical Psychology Review. — Pergamon Press, 2005. - Leden ( roč. 25 , č. 1 ). - S. 97-118 . - doi : 10.1016/j.cpr.2004.09.002 . Archivováno z originálu 24. září 2015.
  2. ↑ Garb HN Výzva k moratoriu na používání Rorschachova testu inkoustových skvrn v klinickém a forenzním prostředí  //  Hodnocení: časopis. - 1999. - prosinec ( roč. 6 , č. 4 ). - str. 313-318 . - doi : 10.1177/107319119900600402 . — PMID 10539978 .
  3. ↑ Pieter JD, Drenth Výroční zpráva „Rostoucí antiintelektualismus v Evropě: hrozba vědě“ za rok 2003 . ALLEA (Všechny evropské akademie) (2003). Získáno 18. září 2014. Archivováno z originálu 31. července 2012.
  4. ↑ Scott O. Lilienfeld, James M-Wood a Howard N. Garb: Co je na tomto obrázku špatného? Archivováno 24. prosince 2010 na Wayback Machine Scientific American , květen 2001

Literatura

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie
V bibliografických katalozích