Obec Tetritskaro

obec Gruzie  (AE úroveň 2)
Větší státní znak Gruzie.svg
Obec Tetritskaro
náklad. თეთრი წყაროს მუნიციპალიტეტი
Erb
Vlajka
Země  Gruzie
okraj Kvemo Kartli
Administrativní centrum Tetritskaro
Obyvatelstvo ( odhad 2018 ) 21 889 lidí [jeden] 
Hustota osoba/km²
Jazyková skladba gruzínština, arménština, ázerbájdžánština, řečtina, ruština
Etnické složení Gruzínci , Arméni , Ázerbájdžánci , Řekové [2]
Zpovědní složení Ortodoxní , arménští AC , muslimové [3]
Náměstí 1174 km²   (14.)
41°33′00″ s. sh. 44°28′00″ východní délky e.
Kód ISO 3166-2 56
HASC kód GE.KK.TR
Index FIPS GG54
Mapa území:
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Obec Tetritskaro ( geo . თეთრი წყაროს მუნიციპალიტეტთტეტი okres Gruzie Tetri c'qaros _ Nachází se v centru Gruzie, na území historického regionu Dolní Kartli . Správním centrem je Tetritskaro .

Historie

Oblast Manglis byla vytvořena v roce 1929 jako součást okresu Tiflis , od roku 1930 pod přímou podřízeností Gruzínské SSR pod názvem Agbulakho-Manglis region . V první polovině 30. let byl přejmenován na Agbulakh region . 19. září 1940 byla přejmenována na oblast Tetritskaro . V letech 1951-1953 byla součástí regionu Tbilisi .

Populace

K 1. lednu 2018 žilo v obci 21 889 obyvatel [4] , k 1. lednu 2014 - 28,3 tisíce obyvatel. [5]

Podle sčítání lidu v roce 2002 žilo v okrese (obci) 25 354 lidí. K 1. lednu 2008 to  bylo 25,8 tisíce lidí. [4] , k 1. lednu 2010  - 27,7 tisíce lidí. [6]

Etnické složení podle sčítání lidu z roku 2002 [2]
Gruzínci 18 769 74,03 %
Arméni 2632 10,38 %
Ázerbájdžánci 1641 6,47 %
Řekové 1281 5,05 %
Rusové 689 2,72 %
Osetinci 205 0,81 %
Abcházci 16 0,06 %
Ukrajinci čtrnáct 0,06 %
Celkový 25 354 100,00 %
00 Etnické složení při sčítání v roce 2014
Gruzínci 17 424 82,47 %
Ázerbájdžánci 1548 7,33 %
Arméni 1544 7,31 %
Rusové 277 1,31 %
Řekové 186 0,88 %
Osetinci 85 0,40 %
Ukrajinci osmnáct 0,02 %
jiný 45 0,04 %
Celkový 21 127 100,00 %

Naprostou většinu obyvatel obce tvoří Gruzínci  – 74,0 %. [2]

Hlavní část první největší národnostní menšiny v obci - Ázerbájdžánci - Karapapahis (7,33%) - žije ve vesnici Kosalari (100% z 1056 obyvatel) na jihovýchodě a ve vesnici Shihilo (100% z 193 obyvatel) na jihozápadě obce, stejně jako ve vesnici Namtvriani (65 % z 210 obyvatel) na krajním severozápadě obce. [7]

Na jihu žije hlavní část druhé největší národnostní menšiny v obci – Arméni (7,31 %). Absolutní většinu obyvatel tvoří Arméni ve vesnicích jihovýchodně od města Tetritskaro - Samshvilde (98 % z 517 obyvatel) a Dageti nebo Daghet -  Khachini (99 % z 235 obyvatel) - a na krajním jihovýchodě obce - v vesnice Patara-Durnuki (85 % ze 61 obyvatel) a Didi-Durnuki (76 % ze 129 obyvatel). Existuje velká menšina jihozápadně od města Tetritskaro, ve vesnici Samgereti (25 % z 386 obyvatel s 63 % Gruzínci ). Zbytek žije v samotném městě Tetritskaro . [7] [2]

Převážná část třetí největší národnostní menšiny v obci, Řekové (5,1 %), žije na jihozápadě obce. Řekové si naprostou většinu populace udržují ve vesnici Tsintskaro (98 % z 572 obyvatel) na jihovýchodě a také na západ od města Tetri-Tskaro  – ve vesnicích Patara-Iraga (85 % 139 obyvatel), Dzhigrasheni (84 % ze 44 obyvatel), Didi-Iraga (65 % z 69 obyvatel), Ivanovka (64 % ze 75 obyvatel), stejně jako ve vesnici Abeliani (78 % ze 46 obyvatel) severovýchodně od město Tetri-Tskaro . Řekové tvoří velký podíl ve vesnici Kotishi (48 % z 21 obyvatel s 38 % Gruzínců ) na extrémním jihovýchodě, stejně jako ve vesnici Alekseevka (19 % ze 105 obyvatel s 57 % Gruzínců a 15 % Osetinců ) na západě a Algeti (15 % z 259 obyvatel s 29 % Gruzínců a 25 % Rusů ) na severu. [7] [2]

Osetané tvoří absolutní většinu ve vesnicích Arkhoti (90 % z 20 obyvatel) a Chinchriani (72 % z 29 obyvatel) na extrémním severozápadě obce na jihovýchodních svazích pohoří Trialeti . Asi 10 převážně západních a jihozápadních vesnic bylo do roku 2002 zcela vylidněno . [7]

Kultura

Na území obce se nachází klášter Gudarekhi z 13. století.

Seznam sídel

Obec zahrnuje 86 osad, včetně 1 města , 1 osady ( gruzínsky დაბა  - daba ) a 84 vesnic: [7]

Město/vesnice Počet
v roce 2002 ,
os.
Gruzínci
%
Arméni
%
Ázerbájdžánci
%
_
_
Řekové
%
ruština
%
_
Osetci %
_
Ukrajinci %
_
město Tetritskaro _ _ _ _ 4041
Osada Manglisi ( gruzínsky მანგლისი ) 2752
Abrameti ( gruzínština აბრამეთი ) 19 84
Abeliani ( gruzínsky აბელიანი ) 46 22 78
Algeti ( geo . ალგეთი ) 259 29 patnáct 25
Alekseevka ( gruzínsky ალექსეევკა ) 105 57 19 patnáct
Amlevi ( gruzínské ამლევი ) 26 100
Ardisubani ( geo . არდისუბანი ) 237 97
arkhoti ( gruzínština არხოტი ) dvacet 90
Asureti ( gruzínské ასურეთი ) 1237 97
Akhali- Zirbiti ( gruzínské ახალი ზირბითი ) 112 96
Akhali-Marabda ( gruzínština ახალი მარაბდა ) 169 92
Akhali-Pantiani ( gruzínština ახალი პანტიანი ) 72 96
Akhalsopeli ( gruzínské ახალსოფელი ) 313 96
Bogvi ( gruzínské ბოგვი ) 251 94
Borbalo ( gruzínsky ბორბალო ) 277 99
Vake ( gruzínské ვაკე ) 12 75 17
Vaneti ( geo . ვანეთი ) 16 100
Varhuno ( gruzínské ვარხუნო ) 0
Vashlovani ( geo . ვაშლოვანი ) 812 99
Zrak ( gruzínština ვიზიროვკა ) 0
Gvevi ( geo . ღვევი ) 52 98
Golovani ( geo . ღოლოვანი ) 27 100
Golteti ( geo . გოლთეთი ) 1057 99
Goubani ( geo . ღოუბანი ) 626 99
Gokhnari ( geo . გოხნარი ) 47 96
Gudarekhi ( geo . გუდარეხი ) deset 70 dvacet deset
dageti ( gruzínské დაღეთი ) _  _ _ _ _ 235 99
Jigrasheni ( gruzínština ჯიგრაშენი ) 44 84
Georgiashvili ( gruzínsky ჯორჯიაშვილი ) 1047 98
Dzveli-Marabda ( gruzínské ძველი მარაბდა ) 205 99
Didgori ( geo . დიდგორი ) 129 100
Didi-Durnuki ( gruzínské დიდი დურნუკი ) 129 24 76
Didi-Iraga ( gruzínština დიდი ირაგა ) 69 29 65
Didi-Kldeisi ( gruzínské დიდი კლდეისი ) 90 91
Didi-Toneti ( gruzínské დიდი თონეთი ) 715 98
džvara ( gruzínština ჯვარა ) 201 95
Dre ( gruzínské დრე ) 72 97
Zemo-Akhalsheni ( gruzínské ზემო ახალშენი ) 0
Zemo- Akhkalapa ( gruzínsky ზემო ახკალაფა ) 0
Zirbiti ( gruzínština ზირბითი ) 77 96
Ivanovka ( geo . ივანოვკა ) 75 dvacet 64
Ipnari ( geo . იფნარი ) osmnáct 100
Kvemo-Akhalsheni ( gruzínské ქვემო ახალშენი ) 0
Kvemo- Akhkalapa ( gruzínsky ქვემო ახკალაფა ) 0
Koda ( geo . კოდა ) 1539 96
Kodistskaro ( geo . კოდისწყარო ) patnáct 100
Kosalari ( geo . ქოსალარი ) 1056 100
Kotishi ( geo . ქოთიში ) 21 38 48 deset
Xovreti ( geo . ქსოვრეთი ) 37 100
Lipi ( geo . ლიპი ) 12 92
Matsevani ( gruzínština მაწევანი ) 110 98
Mencalisi ( geo . მენკალისი ) třicet 90
Mesame-Shamta ( gruzínské მესამე შამთა ) 0
Mohisi ( gruzínské მოხისი ) patnáct 100
Muhati ( geo . მუხათი ) 976 94
Navtiani ( gruzínština ნავთიანი ) patnáct 87
Namtvriani ( geo . ნამტვრიანი ) 210 33 65
naosari ( gruzínsky ნაოსარი ) 24 100
Napilnari ( gruzínské ნაპილნარი ) 0
Orbeti ( geo . ორბეთი ) 400 87
Partskhisi ( geo . ფარცხისი ) 378 100
Patara – Durnuki _ _ 61 85
Patara-Iraga ( gruzínské პატარა ირაგა ) 139 85
Patara-Kldeisi ( gruzínské პატარა კლდეისი ) 0
Patara-Toneti ( gruzínské პატარა თონეთი ) 140 93
Pitareti ( geo . პიტარეთი ) 0
Náklad Jvriskhevi . ჯვრისხევი (bývalá Polyana – gruzínština პოლიანა ) 17 76 24
saghrasheni ( gruzínské საღრაშენი ) 256 99
Samgereti ( geo . სამღერეთი ) 386 63 25 jedenáct
Samshvilde ( geo . სამშვილდე ) 517 98
sapudzrebi ( gruzínské საფუძრები ) 99 99
Tbisi ( geo . ტბისი ) 91 99
Khaishi ( geo . ხაიში ) 597 99
Khopisi ( gruzínské ხოპისი ) 27 100
Tsintskaro ( geo . წინწყარო ) 572 98
Tsknari-Abano ( gruzínské წყნარი აბანო ) 0
Chinchriani ( gruzínské ჭინჭრიანი ) 29 28 72
Chivchavi ( gruzínské ჭივჭავი ) 399 98
Chhikwta ( geo . ჩხიკვთა ) 221 93
shavsakdari ( gruzínské შავსაყდარი ) 266 99
Shamta ( geo . შამთა ) 40 100
Shekhvetila ( geo . შეხვეტილა ) 36 89
Shihilo ( gruzínské შიხილო ) 193 100
Enageti ( gruzínština ენაგეთი ) 414 99
Ertisi ( gruzínština ერტისი ) 319 97

Poznámky

  1. Počet obyvatel regionů a obcí Gruzie na začátku roku v letech 1994-2018. (nedostupný odkaz) . Národní statistická služba Gruzie . Získáno 29. října 2018. Archivováno z originálu 23. července 2018.    (Angličtina)
  2. 1 2 3 4 5 Etnické složení Gruzie podle sčítání lidu v roce 2002  (angl.)
  3. Konfesní složení Gruzie podle sčítání lidu v roce 2002  (angl.)
  4. 1 2 Počet obyvatel regionů a obcí Gruzie na začátku roku v letech 1994-2018. (nedostupný odkaz) . Národní statistická služba Gruzie . Získáno 29. října 2018. Archivováno z originálu 23. července 2018.    (Angličtina)
  5. Počet obyvatel regionů a obcí Gruzie na začátku roku v letech 2006-2016. (nedostupný odkaz) . Národní statistická služba Gruzie . Získáno 30. dubna 2016. Archivováno z originálu 22. července 2014.    (Angličtina)
  6. Statistický výbor Gruzie. Počet obyvatel na začátku roku v letech 2000-2010 Archivováno 16. července 2011 na Wayback Machine 
  7. 1 2 3 4 5 Sčítání lidu Gruzie 2002. Obyvatelstvo venkovských sídel (Census_of_village_population_of_Georgia)  (Gruzínsko)  - S. 207-212