historický stav | |||||
Těšínské knížectví | |||||
---|---|---|---|---|---|
polština Księstwo Cieszyńskie německy. Herzogtum těšínská čeština. Těšínské knížectvi | |||||
|
|||||
|
|||||
←
→ → 1290 - 1918 |
|||||
Hlavní město | Tseshin / Teshin | ||||
Největší města | Osvětim , Zator , Skoczow , Bielsko-Biala | ||||
jazyky) | polsky , česky , německy | ||||
Úřední jazyk | latinský | ||||
Náboženství | Katolicismus , luteránství | ||||
Dynastie |
Slezští Piastovci , Habsburkové , rod Habsbursko-Lotrinský |
||||
Nyní |
Polská republika Česká republika |
||||
Příběh | |||||
• 1290 | Odtrženo od Ratibořského knížectví | ||||
• 1290-1653 | V držení těšínské linie slezských Piastovců | ||||
• 1653-1722 | Jako součást zemí Koruny české | ||||
• 1722-1736 | V držení rodu Lorraine | ||||
• 1742-1918 | Část rakouského Slezska | ||||
• 1736-1918 | V držení rodu Habsbursko-Lotrinsko | ||||
• 1918 | Zrušeno | ||||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Těšínské knížectví neboli Těšínské knížectví ( polsky Księstwo Cieszyńskie , německy Herzogtum Teschen , česky Těšínské knížectví ) je jedno ze slezských knížectví s hlavním městem ve městě Cieszyn / Teszyn .
V roce 1282 zemřel kníže Vladislav Opolský , který vládl Opolsko-ratibořskému knížectví . Měl čtyři syny, kteří si mezi sebou rozdělili dědictví. Nejstarší syn Mieszko spolu se svým bratrem Pšemyslavem začali nejprve společně spravovat obnovené Ratibořské knížectví , ale v roce 1290 si raději majetek rozdělili. Mieszko zabral zemi mezi řekami Ostravice a Sola , na které se nacházela města Těšín a Osvětim - tak vzniklo Těšínské knížectví.
V roce 1315 Mieszko zemřel a knížectví bylo rozděleno mezi jeho syny: Vladislav obdržel Osvětim, zatímco Cešin zůstal s Kazimírem . Kazimír se postupně vzdaloval polským zájmům a v roce 1327 vzdával hold Janu Lucemburskému jako českému králi . Od té doby jsou dějiny Těšínského knížectví spjaty více s Prahou než s Krakovem . Od Kazimíra v roce 1358 zdědil knížectví jeho syn Przemysław I Nosak , kterému se podařilo během dlouhého života rozmnožit své majetky.
Během reformace kolísali těšínští panovníci mezi katolicismem a luteránstvím , které podporoval kníže Václav III. Adam , který vládl Těšínskému knížectví v letech 1528 až 1576. Mužská linie těšínských knížat zanikla roku 1625 smrtí bezdětného knížete Fridricha Viléma . Poté se Habsburkové pokusili připojit Těšínské knížectví ke svým majetkům jako vrchnost, ale odpor Elzbiety Lucretie (starší sestry zesnulého knížete) vedl německého císaře Ferdinanda II . k souhlasu s předáním doživotní moci na ni v r. knížectví, ale bez práva převést na její potomky. Za vlády Elzbiety Lucrezie , posledního z Těšínských Piastovců, bylo knížectví zpustošeno armádami třicetileté války .
Po smrti Elzbiety Lucrezie v roce 1653 přešlo knížectví pod přímou správu císaře Svaté říše římské Ferdinanda III. Habsburského jako českého krále . Od té doby přestalo jako suverénní státní útvar existovat a stalo se dědičným zemským majetkem rodu Habsburků .
V roce 1722 oddělil císař Karel VI . Těšínské vévodství od zemí české koruny a daroval je vévodovi Leopoldu I. Lotrinskému jako náhradu za Montferrat , který postoupil savojské dynastii . V roce 1729 zdědil vévodství jeho syn František I. Štěpán , který se o sedm let později oženil s dcerou Karla VI ., budoucí císařovnou Marií Terezií .
V roce 1740 převzal celé Slezsko pruský král Fridrich II. Veliký . Podle podmínek Vratislavského míru se Rakousku 11. června 1742 podařilo vrátit část Slezska včetně Těšínského vévodství. Po smrti Františka I. Štěpána jej vlastnila jeho dcera Marie Kristina a její manžel Albert Sasko-Těšínský (syn polského krále Augusta III .). Za jejich vlády se zde konal Těšínský kongres , který ukončil válku o bavorské dědictví .
Kvůli bezdětnosti adoptoval v roce 1790 vládnoucí pár synovce Marie Kristiny , arcivévodu Karla Johanna . Následně titul těšínského vévody nesli potomci Karla Johanna - Albrechta a Friedricha Maria Albrechta . Všichni tři byli prominentní vojevůdci a polní maršálové (v armádách Rakouska, Německa, Ruska).
Po rozpadu Rakouska-Uherska o držení Těšínského Slezska vypukl mezi Polskem a Československem Těšínský konflikt . Mezinárodní konference v roce 1920 rozhodla o rozdělení sporného území mezi tyto země. Nyní je území bývalého vévodství rozděleno mezi Polsko a Českou republiku , přičemž hlavní město je také rozděleno podél řeky Olše na polský Těšín a český Český Těšín .
# | Portrét | Jméno (roky života) | Rodiče | Roky vlády | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
jeden | Mieszko I. z Těšína (1252/1256 - 1314/1315) |
Vladislav Opolský Eufemie Velikopolská |
1290–1314 / 1315 _ _ | kníže Ratiborský (od 1281/1282 do 1290) | |
2 | Kazimír I. Těšínský (1280/1290 - 1358) |
Mieszko I Cieszynski Neznámý |
1314 / 1315 - 1358 | Princ Sevezhsky (od roku 1337 do roku 1358), princ Bytomsky (od roku 1357 do roku 1358, polovina knížectví) | |
3 | Przemysław I Nosak (1332/1336 - 23. srpna 1410) |
Kazimír I. z Tseshinskiy Eufemia z Mazovska |
1358 - 1410 | kníže Siewiezhsky (od roku 1358 do roku 1359 a od roku 1368 do roku 1410), kníže Bytomský (od roku 1357 do roku 1405, polovina knížectví), kníže Głogów ( od roku 1384 do roku 1404 a od roku 1406 do roku 1410, polovina knížectví | |
čtyři | Boleslav I. Těšínský (po 1363 - 6. května 1431) |
Przemysław I Nosak Elizaveta Bytomskaya |
1410 - 1431 | Kníže Siewiezhsky (od roku 1405 do roku 1431), kníže Bytomský (od roku 1405 do roku 1431, polovina knížectví), kníže Glogowsky (od roku 1410 do roku 1431, polovina knížectví), kníže Scinavskij (v letech 1410 až 1431, polovina knížectví) , generální ředitel Slezska (od roku 1497 do roku 1504 a od roku 1507 do roku 1517) | |
5 | Václav I. Těšínský (1413/1416 - 1474) |
Boleslav I. Těšínský Eufemie Mazovská |
1431 - 1468 | kníže Siewiezhsky (od 1431 do 1443), kníže Bytomskij (od 1431 do 1452 a od 1452 do 1459, polovina knížectví), kníže Glogowsky (od 1431 do 1442, polovina knížectví), kníže Scinavsky (od 14431 do 1421 , polovina knížectví) | |
6 | Vladislav Glogowsky (asi 1420 - asi 14. února 1460) |
Boleslav I. Těšínský Eufemie Mazovská |
1431 - 1442 | Kníže Siewiezhsky (od roku 1431 do roku 1442), kníže Bytomský (od roku 1431 do roku 1442, polovina knížectví), kníže Glogowsky (od roku 1431 do roku 1460, polovina knížectví), kníže Scinavsky (v letech 1431 až 1460, polovina knížectví) | |
7 | Przemysław II Cieszynski (asi 1420 – 18. března 1477) |
Boleslav I. Těšínský Eufemie Mazovská |
1431–1442 1468–1477 _ _ _ _ |
kníže Siewiezhsky (od 1431 do 1442), kníže Bytomskij (od 1431 do 1442, polovina knížectví), kníže Glogowsky (od 1431 do 1442 a od 1460 do 1476, polovina knížectví), kníže Scinavský (od 14421 do od roku 1460 do roku 1476, polovina knížectví) | |
osm | Těšínský Boleslav II. (asi 1428 – 4. října 1452) |
Boleslav I. Těšínský Eufemie Mazovská |
1431 - 1442 | kníže Siewiezhsky (v letech 1431 až 1442), kníže Bytomský (v letech 1431 až 1442 a v roce 1452 polovina knížectví), kníže Glogowsky (v letech 1431 až 1442 polovina knížectví), kníže Scinavskij (v letech 1431 až 1442 polovina r. knížectví) | |
9 | Kazimír II. Těšínský (1448/1453 – 13. prosince 1528) |
Boleslav II Tseshinskiy Anna Ivanovna Belskaya |
1477 - 1528 | Opavský kníže (od roku 1506 do roku 1528), vévoda z Głogowského (od roku 1506 do roku 1528 ), vévoda ze Scinawy ( od roku 1493 do roku 1528, polovina knížectví), Starosta General of Silesia (od roku 1497 do roku 1504 a od roku 1507) do roku 1517 | |
deset | Václav III Adam (prosinec 1524 - 4. listopadu 1579) (vnuk Kazimíra II . ) |
Václav II. Těšínský Anna Braniborská |
1528 - 1579 | ||
jedenáct | Adam Wenceslas Cieszynski (12./13. prosince 1574 – 13. července 1617) |
Václav III Adam Kateřina Sidonie Sasko-Lauenburská |
1579 - 1617 | ||
12 | Friedrich Wilhelm Cieszynski (9. listopadu 1601 – 19. srpna 1625) |
Adam Vatslav Tseshinskiy Elizaveta z Courlandu |
1617 - 1625 | ||
13 | Elzbieta Lucretia Cieszynskaya (1. června 1599 – 19. května 1653) |
Adam Vatslav Tseshinskiy Elizaveta z Courlandu |
1625 - 1653 | ||
Stal se součástí zemí Koruny české | 1653 |
# | Portrét | Jméno (roky života) | Rodiče | Roky vlády | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
jeden | Ferdinand IV. Habsburský (8. září 1633 – 9. července 1654) |
Ferdinand III Maria Anna Španělská |
1653 - 1654 | Římský král (od 1653 do 1654), český král ( od 1646 do 1654), král uherský (od 1647 do 1654) | |
2 | Ferdinand III . (13. července 1608 – 2. dubna 1657) |
Ferdinand II Maria Anna Bavorská |
1654 - 1657 | Císař Svaté říše římské (od roku 1637 do roku 1657), král český (v letech 1627 až 1646), král uherský (v letech 1627 až 1647) | |
3 | Leopold I. (9. června 1640 – 5. května 1705) |
Ferdinand III Maria Anna Španělská |
1657 - 1705 | Císař Svaté říše římské (v letech 1658 až 1705), český král (v letech 1656 až 1705), uherský král ( v letech 1655 až 1705), arcivévoda rakouský (v letech 1665 až 1705) | |
čtyři | Josef I. (26. července 1678 – 17. dubna 1711) |
Leopold I. Eleonora Neuburská |
1705 - 1711 | Císař Svaté říše římské , král český , arcivévoda rakouský , král uherský (v letech 1711 až 1740) | |
5 | Karel VI . (1. října 1685 – 20. října 1740) |
Leopold I. Eleonora Neuburská |
1711 - 1722 | Císař Svaté říše římské , král český a arcivévoda rakouský (v letech 1705 až 1711), král uherský (v letech 1687 až 1711), král Sardinie (v letech 1714 až 1720), král neapolský (v letech 1714 až 1735), král Sicílie (od 1720 do 1735) | |
6 | Leopold I. Lotrinský (11. září 1679 – 27. března 1729) |
Karel V., vévoda lotrinský Eleonora Maria Rakouská |
1722 - 1729 | vévoda z Lorraine (od 1690 do 1729) | |
7 | Franz I Stefan (8. prosince 1708 – 18. srpna 1765) |
Leopold I. Lotrinský Alžběta Charlotte Bourbon-Orleans |
1729 - 1765 | Císař Svaté říše římské (od roku 1745 do roku 1765), arcivévoda rakouský (od roku 1740 do roku 1765), vévoda lotrinský (od roku 1729 do roku 1737), velkovévoda toskánský (od roku 1737 do roku 1765) | |
osm | Josef II . (13. března 1741 – 20. února 1790) |
Františka I. Štěpána Marie Terezie |
1765 - 1766 | Císař Svaté říše římské a arcivévoda rakouský (od roku 1765 do roku 1790), král český a uherský (od roku 1780 do roku 1790) | |
9 | Maria Christina Teshenskaya (13. května 1342 – 24. června 1798) |
Františka I. Štěpána Marie Terezie |
1766 - 1798 | ||
deset | Albert Saxe-Teschensky (11. července 1738 – 10. února 1822) |
August III, polský král Maria Josepha Rakouská |
1766 - 1822 | ||
jedenáct | Karl Těšenský (5. září 1771 – 30. dubna 1847) |
Leopold II Maria Louise Španělska |
1822 - 1847 | ||
12 | Albrecht Těšínský (3. srpna 1817 – 18. února 1895) |
Karl Těšenský Henriette Alexandrina z Nassau-Weilburgu |
1847 - 1895 | ||
13 | Friedrich Těšínský (4. června 1856 – 30. prosince 1936) |
Karl Ferdinand Rakouský Elisabeth Francis Rakouská |
1895 - 1918 | ||
Zrušen v důsledku rozpadu Rakousko-Uherska | 1918 |
vévodství Teshin | Vládci|
---|---|
Piastovci |
|
Habsburkové |
|
Slezská knížectví | |
---|---|
Počáteční | |
Dolní Slezsko |
|
Horní Slezsko |
|
jiný |
|