Whitehead torpédo

Whitehead torpédo  je obecný název pro rodinu torpéd navržených rakouským inženýrem anglického původu a národnosti Robertem Whiteheadem . Torpéda Whitehead byla sériově vyráběna firmou Whitehead od roku 1868 a byla dodávána jak do služeb císařského a královského rakousko-uherského námořnictva , tak na export (včetně Královského námořnictva Velké Británie ).

Vynález torpéda

Událostí, která změnila život Roberta Whiteheada, bylo jeho pozvání v roce  1864 , aby se zapojil do práce na zdokonalení zařízení pro  obranu pobřeží , známého v  anglickém překladu jako „coastsaver“ („ochránce pobřeží“), vynalezeného kapitánem fregaty v důchodu ( kapitán 2. hodnosti ) císařského námořnictva Rakouského císařství Giovanni Lappis (v Rusku známější  pod  německou verzí svého jména a  příjmení jako Johann Luppis ). Zařízení bylo dlouhé zařízení ve tvaru doutníku ponořené ve vodě, naplněné výbušninou a pohybující se pomocí zvětšeného hodinového mechanismu [1] [2] . Myšlenka na vytvoření takového zařízení selhala, ale inspirovala Whiteheada k hledání jiných řešení pro vytvoření nových zbraní.

S pomocí svého dvanáctiletého syna Johna Whitehead následující dva roky neúnavně pracoval na vývoji a testování nových podvodních zbraní. Výsledek dvouleté práce byl prezentován v  říjnu 1866 ve  Fiume , druhé na světě (po  samohybné mině I.F. Aleksandrovského poprvé otestované v roce 1865 , viz Alexandrovského torpédo ) samohybná mina ( torpédo ) s  pneumatickým pohonem . Testy byly neúspěšné kvůli nestabilitě kurzu torpéda podél  kurzu a hloubky [3] , ale v roce  1868 Whitehead představil nový model torpéda - s  koaxiálními vrtulemi a  hydrostatem  - přijatý po určitém vylepšení rakousko- maďarské loďstvo v roce  1871 [4] . Torpédo Whitehead následně neustále vylepšoval a za jeho života vytvořila Whiteheadova společnost značné množství variant torpéd. Od roku  1866 do roku  1905 se maximální rychlost Whiteheadových torpéd zvýšila z 6,5 uzlů na 32 uzlů a maximální dosah startu se zvýšil z 200 na 2200 yardů (ze 180 na 2000 metrů ) [5] [6] [7] [8] .

V roce 1868 , po úspěšné demonstraci schopností torpéda, se rakousko-uherské námořnictvo rozhodlo zadat objednávku na jeho výrobu. Robert Whitehead si při uzavření smlouvy ponechal právo prodávat torpéda a licence na jejich výrobu do jiných zemí a celý svůj budoucí život zasvětil vývoji torpédových zbraní. V  roce 1869 se informace o Whiteheadových aktivitách ve Fiume dostaly do vedení Královského námořnictva Velké Británie. Následovalo pozvání od Roberta zpět do  Velké Británie , kde uspořádal ukázky svých 14palcových (355,6 mm) a 16palcových ( 406,4 mm) torpéd. Po demonstracích následoval nákup práva používat tato torpéda britským námořnictvem a od roku  1872 nákup práva na jejich výrobu ve Woolwich Arsenal (Royal Arsenal).

Během několika dalších let  následovaly Whiteheadovu továrnu objednávky na nákup torpéd z Francie ( 1872 ), Německa ( 1873 ), Itálie ( 1873 ), Ruska ( 1874 ), [9] Argentiny , Belgie , Řecka , Dánska , Španělska , Norsko , Portugalsko , Turecko , Chile , Švédsko a Japonsko . Rusko se stalo šestým státem, který přijal (v roce  1874 ) torpédo do služby se svým námořnictvem .

Úpravy [6]

Fakta

• Bylo to torpédo Whitehead, které bylo poprvé v námořní historii použito v bojové situaci: 29. května 1877 vypálila fregata Jejího Veličenstva Shah torpédový výstřel na peruánský monitor El Huascar během bitvy v zátoce Pacocha .
• První úspěšný torpédový útok byl také proveden pomocí torpéd Whitehead: 13. ledna 1878, během rusko-turecké války v letech 1877-1878, parní čluny Chesma a Sinop na silnici Batum potopily dvěma zásahy turecký dělový člun Intibakh .

Poznámky

1. ↑ Kalmykov D.I., Kalmykova I.A. (kompilátoři). Torpedo - plz!: Historie malých torpédových lodí / Taras A. E.  - Minsk: Harvest, 1999. - S. 49. - ISBN 985-433-419-8 .
2. ↑ Dosavadní názor, že se „Lappisův aparát“ pohyboval po pobřeží pomocí lan, není pravdivý.
3. ↑ Kalmykov D.I., Kalmykova I.A. (kompilátoři). Torpedo - plz!: Historie malých torpédových lodí / Taras A. E.  - Minsk: Harvest, 1999. - S. 50. - ISBN 985-433-419-8 .
4. ↑ Kalmykov D.I., Kalmykova I.A. (kompilátoři). Torpedo - plz!: Historie malých torpédových lodí / Taras A. E.  - Minsk: Harvest, 1999. - S. 50-51.55. — ISBN 985-433-419-8 .
5. ↑ madasafish . Získáno 31. října 2009. Archivováno z originálu 1. ledna 2009. (neurčitý)
6. ↑ 1 2 Historie torpéda První dny Geoff Kirby
7. ↑ Silverstone P.H. The New Navy (1883-1922). — N.Y.; L., 2006. - ISBN 978-0-415-97871-2 .
8. ↑ Kalmykov D.I., Kalmykova I.A. (kompilátoři). Torpedo - plz!: Historie malých torpédových lodí / Taras A. E.  - Minsk: Harvest, 1999. - S. 64. - ISBN 985-433-419-8 .
9. ↑ Kalmykov D.I., Kalmykova I.A. (kompilátoři). Torpedo - plz!: Historie malých torpédových lodí / Taras A. E.  - Minsk: Harvest, 1999. - S. 53.55. — ISBN 985-433-419-8 .
10. ↑ 1 2 Britská produkce.
11. ↑ C - ocel, B - bronz.
12. ↑ Objednávka pro ruskou flotilu.
13. ↑ Německá verze (model Schwarzkopf).

Literatura

• Grey, Edwine. The Devil's Device: Robert Whitehead and the History of the Torpedo , Annapolis: Naval Institute Press, 1991 310 s, ISBN 0-87021-245-1  (německy)
• Torpedo - plz!: Historie malých torpédových lodí / Taras A. E. - Minsk: Harvest, 1999. - 368 s. — ISBN 985-433-419-8 .

Odkazy

•  Historie torpéda První dny Geoff Kirby
• Biografie a vynálezy Roberta Whiteheada. (Angličtina)
•  Vývoj torpéd Whitehead

Slovníky a encyklopedie	Vojenská Sytina