Přepis egyptských textů

V egyptologii je transliterace  procesem převodu (zobrazení) egyptských textů, ve kterém jsou hieroglyfy (nebo jejich ekvivalenty v hieratickém a démotickém jazyce ) nahrazeny abecedními znaky (například latinskými písmeny), což je velmi vhodné pro vědecké publikace.

Je důležité si uvědomit, že transliterace a transkripce nejsou totéž. Transkripce zahrnuje reprodukci výslovnosti slov, zatímco během transliterace jsou jednoduše přepsána s nahrazením původních znaků (v tomto případě hieroglyfů) znaky z jiného systému psaní. Například jméno zakladatele XXII. dynastie je přepsáno jako ššnq, ale přepsáno jako „Shoshenq“ v angličtině, „Chéchanq“ ve francouzštině, „Scheschonq“ v němčině a „ Sheshonq “ v ruštině. Vzhledem k tomu, že fonetika egyptského jazyka je stále špatně pochopena, je přepis egyptských slov možný pouze teoreticky. Proto ve vědeckých publikacích egyptologové důvěřují pouze transliteraci.

Standardní transliterační systémy

Navzdory důležitosti metody transliterace pro egyptologii neexistuje žádný obecně uznávaný systém pro transliteraci hieroglyfických a hieratických textů. Někdy se dokonce říká, že existuje tolik transliteračních systémů, kolik je egyptologů. Přesto se několik systémů dobře hodí k tomu, aby byly považovány za standardní. Ve většině případů vědci používají systém, který v roce 1927 použil Sir Alan Gardiner v Egyptské mluvnici. Většina německy mluvících egyptologů však aplikuje systém navržený Adolfem Ehrmannem a Hermanem Grapowem v „Wörterbuch der ägyptischen Sprache“, základním slovníku staroegyptského jazyka . Tendenci stále více uplatňovat systém Ermanova a Grapova slovníku, byť v pozměněné podobě, lze vysledovat zejména u anglicky mluvících vědců (např. Allen, 2000).

Někteří egyptologové používají pro transliteraci mezinárodní fonetickou abecedu ( International Phonetic Alphabet , IPA) a snaží se k transkripci tímto způsobem přistupovat, např. Wolfgang Schenkel (Schenkel, 1988). Jeho transliterační systém přitahoval pozornost odborníků především v Německu a dalších německy mluvících zemích. S nejmenší podporou se setkal návrh Thomase Schneidera (Schneider, 2003), který se ještě více blíží standardu IFA. Hlavní námitka proti těmto dvěma systémům je, že vyvolávají zavádějící dojem vědecké přesnosti, pokud jde o výslovnost Egypťanů, zatímco naše znalosti v této oblasti jsou velmi omezené. Navíc berou v úvahu pouze teoretickou výslovnost egyptského jazyka Říše středu, nikoli dřívější a pozdější fáze jazyka, jejichž rysy se při používání těchto systémů neodrážejí.

Transliterační systémy a informační technologie

V roce 1984 navrhla skupina egyptologů na mezinárodním setkání „Table ronde informatique et égyptologie“  systém transliterace používající pouze znaky ASCII , který byl poté publikován v roce 1988  (Buurman, Grimal et al., 1988). Tento systém je dnes známý jako „Manuel de codage“ (nebo MdC), podle francouzského názvu publikace „Inventaire des signes hiéroglyphiques en vue de leur saisie informatique: Manuel de codage des textes hiéroglyphiques en vue de leur saisie sur ordinateur“.

Tato transliterace je široce používána v elektronických diskusích (technologie mailing listu, internetová fóra) mezi profesionálními egyptology a zainteresovanou veřejností. Systém „Manuel de codage“ umožňuje nejen jednoduché „abecední“ transliterace, ale také umožňuje úplné zakódování staroegyptských textů s uvedením umístění, orientace a dokonce i velikosti jednotlivých hieroglyfů. Tento systém využívají (i když často s úpravami) různé softwarové balíky určené pro psaní hieroglyfických textů (WinGlyph, MacScribe, InScribe, Glyphotext, WikiHiero a další).

Unicode

Vývoj standardu Unicode umožnil téměř kompletně přepisovat egyptské texty pouze jedním relativně úplným fontem Unicode, aniž by bylo nutné používat speciální transliterační font (jak tomu bylo často v minulosti). Tabulka různých schémat přepisu níže používá například Unicode. Existují však znaky, které nebyly zahrnuty do specifikace Unicode 4.0, ale byly navrženy pro Unicode 4.1. Jedná se o takzvaný egyptský „alef“ ( Ꜣ U+A722 a ꜣ U+A723, zde zastoupený jako <3>, také nalezený v <ȝ> Unicode U+021D) a „ayin“ (Ꜥ U+A724 a ꜥ U+A725 , zde znázorněno jako <ˁ> Unicode U+02C1, ‹ʿ› Unicode U+02BF se také používá). Namísto "yod" (zde reprezentovaného jako <<> Unicode U+1EC9, vyskytuje se také <j>) bylo navrženo používat písmeno Ii s diakritikou i҆ U+0486, U+0313 nebo U+0357.

Démotický přepis

Démotština , která pochází z poslední fáze egyptského jazyka, bezprostředně před koptštinou , byla dlouho přepisována pomocí stejného systému používaného pro hieroglyfické a hieratické texty. V roce 1980 však Demotisté přijali samostatný mezinárodní standard založený na tradičním systému, ale s přidáním některých dalších znaků pro samohlásky (které se na rozdíl od hieroglyfů a hieratiky často označují v démotštině) a dalších znaků, které se používaly v démotském psaní. Demotic Dictionary of Oriental Institute of the University of Chicago (nebo Chicago Demotic Dictionary ) používá tuto metodu. Vzhledem k tomu, že tento systém zajímá především pouze specialisty, podívejte se na podrobnosti v níže uvedených odkazech.

Tabulka hlavních transliteračních systémů

  Erman & Grapow 1926-1953 Gardiner 1927 Buurman, Grimal a kol., 1988 Schenkel 1991 Hannig 1995 Allen 2000 Schneider 2003
A
 3 3 A 3 3 3 ɹ
i
 ỉ ỉ i ỉ j j ỉ
ii
 ỉj y y y y y y
A
 ˁ ˁ A ˁ ˁ ˁ E
w
 w w w w w w w
b
 b b b b b b b
p
 p p p p p p
F
 F F F F F F F
m
 m m m m m m m
n
 n n n n n n n
r
 r r r r r r l
h
 h h h h h h
H
 ḥ ḥ H ḥ ḥ ḥ ḥ
X
 ḫ ḫ X ḫ ḫ ḫ ḫ
X
 ẖ ẖ X ẖ ẖ ẖ ẖ
z
 s s s s z, s z s
s
 S s s S s s S
S
 s s S s s s s
q
 ḳ ḳ q ḳ q q ḳ
k
 k k k k k k k
G
 G G G G G G G
t
 t t t t t t t
T
 ṯ ṯ T C ṯ ṯ C
d
 d d d ṭ d d ḍ
D
 ḏ ḏ D C ḏ ḏ C

Příklady použití různých transliteračních systémů

Následující text je přepsán pomocí některých hlavních schémat níže (zapsaných pomocí WikiHiero ).

M23X1
R4		 X8Q2
D4		 W17R14G4R8O29
V30		 U23N26D58O49
Z1		 F13
N31		 V30
N16
N21 Z1		 D45
N25

Překlad textu: „Oběť, kterou dal král a Osiris , první mezi západními (to znamená mrtvými), velký bůh, pán Abydosu , a Upuat , pán Ta-Jeser (tj. nekropole). Další překlad je možný: „královská oběť Osirise, první mezi západními, velkého boha, pána Abydosu, a Upuata, pána Ta-Jeseru“ (Allen, 2000: § 24.10).

Erman & Grapow 1926-1953

Gardiner 1953

Buurman, Grimal a kol., 1988

Plně kódovaná verze tohoto textu pro konkrétní stroj:

Schenkel 1991

Allen 2000

Schneider 2003

Bibliografie