Fág T4

Fág T4
Struktura fágu T4
vědecká klasifikace
Skupina:Viry [2]Oblast:DuplodnaviriaKrálovství:HeunggongviraeTyp:UroviricotaTřída:CaudoviricetesObjednat:CaudoviralesRodina:MyoviryPodrodina:TevenvirinaeRod:TequatrovirusPohled:Fág T4
Mezinárodní vědecký název
Virus Escherichia T4
Synonyma
podle ICTV [3] : Coliphage T2 Coliphage T4 Coliphage T6 Enterobakteriální fág C16 Enterobakteriální fág PST Enterobakterie fág T4 Fáze C16 Fágový PST
Baltimorská skupina
I: dsDNA viry
Systematika na Wikispecies Obrázky na Wikimedia Commons

Fág T4 [4] ( virus Escherichia T4 ,  dříve Enterobacteria phage T4 ) je jeden z nejvíce studovaných virů , bakteriofág , který infikuje enterobakterie , včetně Escherichia coli . Má genomovou DNA v řádu 169–170 tisíc párů bází, zabalenou do ikosaedrické hlavy [5] . Virion má také stonek, základnu stonku a výběžky stonku – šest dlouhých a šest krátkých.

T4 fág používá DNA polymerázu kruhového typu ; jeho posuvná manžeta je trimer podobný PCNA , ale nesdílí žádnou homologii ani s PCNA, ani s polymerázou β.

T4 je relativně velký fág, asi 90 nm v průměru a asi 200 nm dlouhý. Virus využívá pouze lytický cyklus vývoje, nikoli však lysogenní [6] .

Nositelé Nobelovy ceny Max Delbrück , Salvador Luria , Alfred Hershey , James Watson a Francis Crick a další slavní vědci -- Michael Rossmann , Vadim Mesyanzhinov , Fumio Arisaka , Seymour Benzer , Bruce Alberts pracovali s fágem T4 nebo podobnými bakteriofágy .

V roce 2016, stejně jako ostatní bakteriofágy, T4 změnil svůj vědecký název na Escherichia virus T4 [7] .

Literatura

• Proteinová sestava T4 (animace)
• Leiman, PG, Kanamaru, S., Mesyanzhinov, VV, Arisaka, F., a Rossmann, MG, "Struktura a morfogeneze bakteriofága T4." [jeden]
• Karam, J., Petrov, V., Nolan, J., Chin, D., Shatley, C., Krisch, H. a Letarov, A. Projekt genomu fágů podobných T4. https://web.archive.org/web/20070523215704/http://phage.bioc.tulane.edu/ . (Depozitář plné genomové sekvence fága podobného T4)
• Mosig, G. a F. Eiserling. 2006. T4 a příbuzné fágy: struktura a vývoj, R. Calendar a ST Abedon (eds.), The Bacteriophages. Oxford University Press, Oxford. (Přehled biologie fága T4) ISBN 0-19-514850-9
• Filee J. Tetart F., Suttle CA, Krisch HM Mořské bakteriofágy typu T4, všudypřítomná složka temné hmoty biosféry   // Proc . Natl. Akad. sci. USA: deník. - 2005. - Sv. 102 , č. 35 . - S. 12471-12476 . - doi : 10.1073/pnas.0503404102 . — PMID 16116082 . (Indikace prevalence a fágů podobných T4 ve volné přírodě)
• Chibani-Chennoufi S., Canchaya C., Bruttin A., Brussow H. Srovnávací genomika fága T4-like Escherichia coli JS98: důsledky pro evoluci fágů T4  //  Journal of Bacteriology : deník. - 2004. - Sv. 186 , č.p. 24 . - S. 8276-8286 . - doi : 10.1128/JB.186.24.8276-8286.2004 . — PMID 15576776 . (Charakteristika fága podobného T4)
• Desplats C., Krisch HM Diverzita a evoluce bakteriofágů typu T4  (anglicky)  // Res. microbiol. : deník. - 2003. - Květen ( roč. 154 , č. 4 ). - str. 259-267 . - doi : 10.1016/S0923-2508(03)00069-X . — PMID 12798230 .
• Miller, ES, Kutter E., Mosig G., Arisaka F., Kunisawa T., Ruger W. Genom Bacteriophage T4  (neopr.)  // Microbiol. Mol. Biol. Rev.. - 2003. - T. 67 , č. 1 . - S. 86-156 . - doi : 10.1128/MMBR.67.1.86-156.2003 . — PMID 12626685 . (Přehled fága T4, z pohledu jeho genomu)
• Desplats C., Dez C., Tetart F., Eleaume H., Krisch HM Snímek genomu pseudo-T-even bakteriofága RB49  //  Journal of Bacteriology : deník. - 2002. - Sv. 184 , č. 10 . - S. 2789-2804 . - doi : 10.1128/JB.184.10.2789-2804.2002 . — PMID 11976309 . (Přehled genomu RB49, fágu podobného T4)
• Malys N., Chang DY, Baumann RG, Xie D., Black LW A bipartitní bakteriofág T4 SOC a HOC randomizovaná peptidová zobrazovací knihovna: detekce a analýza interakce fágové T4 terminázy (gp17) a pozdního sigma faktoru (gp55)  //  J Mol Biol: deník. - 2002. - Sv. 319 , č.p. 2 . - str. 289-304 . - doi : 10.1016/S0022-2836(02)00298-X . — PMID 12051907 . (Aplikace fága T4 v biotechnologii pro studium interakce proteinů)
• Tétart F., Desplats C., Kutateladze M., Monod C., Ackermann H.-W., Krisch HM Fylogeny hlavních genů hlavy a ocasu širokých bakteriofágů typu T4  (anglicky)  // Journal of Bacteriology : deník. - 2001. - Sv. 183 , č.p. 1 . - str. 358-366 . - doi : 10.1128/JB.183.1.358-366.2001 . — PMID 11114936 . (Indikace prevalence sekvencí typu T4 ve volné přírodě)
• Abedon ST Temný původ Sněhurky a jejích trpaslíků ve tvaru T  //  Genetics: journal. - 2000. - Sv. 155 , č.p. 2 . - str. 481-486 . — PMID 10835374 . (Historický popis izolace fágů podobných T4 T2, T4 a T6)
• Ackermann HW, Krisch HM Katalog bakteriofágů typu T4  (neopr.)  // Arch. Virol .. - 1997. - T. 142 , č. 12 . - S. 2329-2345 . - doi : 10.1007/s007050050246 . — PMID 9672598 . Archivováno z originálu 1. listopadu 2001. (Téměř úplný seznam tehdy známých fágů podobných T4)
• Monod C., Repoila F., Kutateladze M., Tétart F., Krisch HM Genom pseudo T-even bakteriofágů, různorodá skupina, která se podobá T4  //  J. Mol. Biol. : deník. - 1997. - březen ( roč. 267 , č. 2 ). - str. 237-249 . - doi : 10.1006/jmbi.1996.0867 . — PMID 9096222 . (Přehled různých fágů podobných T4 z pohledu jejich genomů)
• Kutter E., Gachechiladze K., Poglazov A., Marusich E., Shneider M., Aronsson P., Napuli A., Porter D., Mesyanzhinov V. Evolution of T4-related phages  (neopr.)  // Virus Genes. - 1995. - T. 11 , č. 2-3 . - S. 285-297 . - doi : 10.1007/BF01728666 . — PMID 8828153 .  (nedostupný odkaz) (Porovnání genomů různých fágů podobných T4)
• Karam, JD a kol. 1994. Molekulární biologie bakteriofága T4. ASM Press, Washington, DC. (Druhá bible T4, přejděte sem, stejně jako Mosig a Eiserling, 2006, abyste se začali učit o biologii fága T4) ISBN 1-55581-064-0
• Eddy, S.R. 1992. Introny v T-Even Bacteriophages. Ph.D. teze. University of Colorado v Boulderu. (Kapitola 3 poskytuje přehled různých fágů podobných T4 a také izolaci tehdy nových fágů podobných T4)
• Mathews, CK, EM Kutter, G. Mosig a PB Berget. 1983. Bakteriofág T4. Americká společnost pro mikrobiologii, Washington, DC. (První bible T4; ne všechny informace zde jsou duplikovány v Karam et al. , 1994; historický přehled fágů podobných T4 viz zejména úvodní kapitola od Doermanna) ISBN 0-914826-56-5
• Russell, R. L. 1967. Speciace mezi T-Even Bacteriophages. Ph.D. teze. Kalifornský technologický institut. (Izolace RB série fágů podobných T4)
• Kay D., Fildes P. Bakteriofágy obsahující hydroxymethylcytosin a závislé na tryptofanu izolované z městských odpadních vod  //  J. Gen. microbiol. : deník. - 1962. - Sv. 27 . - S. 143-146 . — PMID 14454648 . (Fágová izolace podobná T4, včetně izolace fága Ox2)

Poznámky

1. ↑ Victor Padilla Sanchez. Strukturální model bakteriofága T4  // WikiJournal of Science. - 2021. - Vol. 4 , č. 1 . - S. 5 . - doi : 10.15347/WJS/2021.005 . Archivováno z originálu 28. dubna 2022.
2. ↑ Taxonomie virů  na webu Mezinárodního výboru pro taxonomii virů (ICTV) .
3. ↑ Historie taxonomie ICTV: Escherichia virus T4 na webu ICTV  ( otevřeno  30. dubna 2019) .
4. ↑ Pinevich A. V. , Sirotkin A. K. , Gavrilova O. V. , Potekhin A. A. Virologie: učebnice. - Petrohrad.  : St. Petersburg University Press, 2012. - S. 177. - ISBN 978-5-288-05328-3 .
5. ↑ Eric S. Miller, Elizabeth Kutter, Gisela Mosig, Fumio Arisaka, Takashi Kunisawa. Genom bakteriofága T4  // Recenze mikrobiologie a molekulární biologie: MMBR. - 2003. - T. 67 , no. 1 . - s. 86-156, obsah . — ISSN 1092-2172 . - doi : 10.1128/MMBR.67.1.86-156.2003 . Archivováno z originálu 20. srpna 2018.
6. ↑ HW Ackermann, HM Krisch. Katalog bakteriofágů typu T4  // Archives of Virology. - 1997. - T. 142 , no. 12 . - S. 2329-2345 . — ISSN 0304-8608 . Archivováno z originálu 29. června 2018.
7. ↑ Přejmenování všech (522) existujících bakteriálních virů a 2 druhů archaálních virů  : [ eng. ]  : [ arch. 30. dubna 2019 ] // ICTV. — Přidělený kód: 2015.025aB. - 2015. - 18:00

Slovníky a encyklopedie	Britannica (online)
Taxonomie	IRMNG