Khmilnyk (město, Ukrajina)

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 25. května 2021; kontroly vyžadují 11 úprav .
Město
Khmilnik
ukrajinština Khmilnik
Vlajka státní znak
49°33′ severní šířky sh. 27°58′ východní délky e.
Země  Ukrajina
Postavení okresní centrum
Kraj Vinnitsa
Plocha Chmelnický
Společenství město Chmelnyk
hlava města Redchik Sergej Borisovič
Historie a zeměpis
Založený 1362
První zmínka 1362
Město s 1957
Náměstí 20,5 km²
Výška středu 285 m
Časové pásmo UTC+2:00 , letní UTC+3:00
Počet obyvatel
Počet obyvatel 27 398 [1]  lidí ( 2020 )
Digitální ID
Telefonní kód +380  4338
PSČ 22 000
kód auta AB, KV / 02
KOATUU 0510900000
CATETTO UA05120170010081140
hmilnyk.osp-ua.info/index.php
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Khmilnyk ( ukrajinsky Khmilnyk ) je město ve Vinnycké oblasti na Ukrajině . Správní centrum okresu Chmelnyksky (do roku 2020 to bylo město regionální podřízenosti).

Zeměpisná poloha

Nachází se na severozápadě regionu Vinnitsa, na obou březích řeky Southern Bug River [2] , 67 km od Vinnitsa [3] .

Historie

Osada je poprvé zmíněna v roce 1362 [2] .

1434–1793

V roce 1434 byl zajat Polskem[ upřesnit ] [2] , v roce 1448 obdržel magdeburská práva [4] .

V 16. století zde byla založena socinská škola [2] . Události 1636-1650 odráží v místní kronice . Obyvatelstvo města se zúčastnilo povstání Severina Nalivaika v letech 1594-1596. , Pavljukovo povstání z roku 1637 a Chmelnického povstání v letech 1648-1654. [2] . V roce 1659 v bitvě u Chmilniku nakonec rusko-kozácká armáda porazila stoupence sesazeného hejtmana Ivana Vyhovského , který si z Chmilniku udělal na krátkou dobu své sídlo.

V letech 1672-1699. byl pod vládou Osmanské říše , ale po výsledcích Karlovitského kongresu v letech 1698-1699. byl vrácen Polsku [2] .

1793–1917

Po druhém rozdělení Commonwealthu v roce 1793 se Chmilnyk stal součástí Ruské říše [2] .

V roce 1903 to bylo provinční město Litinského okresu Podolské gubernie , ve kterém žilo 14 281 obyvatel, šest továren a závodů, banka a pět kostelů [5] .

1918–1991

V lednu 1918 zde byla nastolena sovětská moc [2] , ale již koncem února 1918 jej obsadila rakousko-německá vojska (která zde zůstala až do listopadu 1918). V budoucnu bylo město ve válečné zóně občanské války a moc se zde několikrát změnila. Po skončení sovětsko-polské války zůstal součástí SSSR.

V říjnu 1938 získal Khmilnyk statut balneologického střediska celostátního významu [3] [2] [6] a bylo zde vybudováno hydropatické zařízení.

Během Velké vlastenecké války od 13. července 1941 do 18. března 1944 byl Chmilnik okupován německými vojsky a působila zde sovětská podzemní organizace [2] .

V roce 1957 získal Khmilnyk statut města regionálního významu [3] [2] [6] .

V roce 1974 zde žilo 20 tisíc obyvatel, fungoval zde strojírenský závod, autoopravna, máslárna, továrna na nábytek, oděvní závod a několik dalších podniků [3] .

V roce 1985 vznikl závod na opravu automobilů, závod na výrobu asfaltu, závod na výrobu krmiv, závod na sušené odstředěné mléko, závod na potravinářské výrobky, závod na výrobu nábytku, závod na výrobu oděvů, závod na předení a tkaní bavlny, pobočka obuvnického sdružení Vinnitsa, okresní zemědělská technika, okresní závod zemědělské chemie, závod spotřebitelských služeb, venkovské odborné učiliště, čtyři střední školy, sportovní škola, nemocnice, dům kultury , čtyři knihovny a dvě kina [2] .

V lednu 1989 zde žilo 29 702 lidí [7] , základem tehdejšího hospodářství byl závod Khmelnikselmash, továrna na nábytek, dále lehký (textilní, obuvnický a oděvní) a potravinářský průmysl [6] .

Po roce 1991

V květnu 1995 kabinet ministrů Ukrajiny schválil rozhodnutí o privatizaci závodu Khmelnikselmash [8] a PMK č. 208 [9] nacházející se ve městě , v červenci 1995 bylo schváleno rozhodnutí o privatizaci státního statku [10] .

Počátkem roku 2007 byl vyhlášen konkurz na opravárenský a strojní závod [11] , v únoru 2008 na závod na sušené odstředěné mléko [12] .

K 1. lednu 2013 zde žilo 28 209 lidí [13] . K 1. lednu 2020 žilo ve městě 24 709 stálých obyvatel a 27 398 osob v současné populaci [14] .

Doprava

Atrakce

Palác hraběte Xido

Palác hraběte K. Ksido [15] , který sloužil jako pobočník generála A. M. Stessela [16] , byl postaven v letech 1913-1915. podle projektu arch. I. Fomina na základě litevského obranného hradu ze 16. století. Z litevských dob se dochovala osmiboká pevnostní věž (1534), která za turecké nadvlády sloužila jako minaret mešity[ jasné ] , stejně jako fragmenty opevnění, dodávající paláci středověký vzhled ze strany řeky, od kamenného mostu přes Jižní Bug (1915, architekt I. Fomin). Jasný kontrast k nim vytváří hlavní průčelí, provedené v renesančním stylu a zdobené kolonádou. V paláci donedávna fungoval hotel, nyní budova chátrá. V Turecké věži v roce 1976 otevřel místní nadšenec Ivashchuk V. na dobrovolné bázi historické muzeum [17] .

Poznámky

  1. Počet obyvatel (pro odhad) k 1. září 2020 // Hlavní úřad statistiky v regionu Vinnyc
  2. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 Khmilnik // Ukrajinská sovětská encyklopedie. Svazek 12. Kyjev, "Ukrajinská sovětská encyklopedie", 1985. s.78
  3. 1 2 3 4 5 Khmilnik // Velká sovětská encyklopedie . 3. vyd. T. 28 / Ed. A. M. Prochorova . — M.: Sovětská encyklopedie , 1978.
  4. Chmielnik  (polsky) v Zeměpisném slovníku království Polského a dalších slovanských zemí , svazek I (Aa - Dereneczna) z roku 1880
  5. Khmilnik, město v provincii Podolsk // Encyklopedický slovník Brockhause a Efrona  : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
  6. 1 2 3 Khmilnik // Velký encyklopedický slovník (ve 2 svazcích). / redakční rada, kap. vyd. A. M. Prochorov. Svazek 2. M., "Sovětská encyklopedie", 1991. s.598
  7. Celosvazové sčítání lidu z roku 1989. Městské obyvatelstvo svazových republik, jejich územní jednotky, městská sídla a městské oblasti podle pohlaví
  8. Výnos Kabinetu ministrů Ukrajiny č. 343a ze dne 15. ledna 1995. "Přechod objektů, které jsou předmětem povinné privatizace v roce 1995"
  9. " 1037241 mechanizovaná kolona Peresuvna č. 208, Chmilnyk "
    Výnos Kabinetu ministrů Ukrajiny č. 343b ze dne 15. ledna 1995. "Přechod objektů, které jsou předmětem povinné privatizace v roce 1995"
  10. " 00492245 Radgosp "Khmilnitsky", m. Khmilnyk "
    Dekret Kabinetu ministrů Ukrajiny č. 538 ze dne 20. dubna 1995 „O dodatečném převodu objektů, které podléhají povinné privatizaci v roce 1995“
  11. Khmilnitzka Odpi INFORMOM, soud MARDARSIC VINNICO VISTIKED Vickedly Bankrut s referenčním číslem 10/230-06 VIDKHIONENERNA COMMUNICAY "Chmilnitsky , vinnitsa, region, m. 3, vol. 0900, 2000 ) // noviny " Hlas Ukrajiny ", č. 21, 6. února 2007
  12. Usnesení gospodarského soudu regionu Vinnitsa ze dne 4. února 2008. dle č. 10/170-07 byl na akciovou společnost „Chmilnytskyj závod sušeného netučného mléka“ (22000, Khmilnyk m., st. Chervonogo kozatsva, 2, kód EDRPOU 00444553) prohlášen konkurz a spol. - akciová společnost „Khmilnitsky závod sušeného netučného mléka“ (22000, kód EDRPOU 00444553) č. 34, 21. února 2008
  13. Počet zjevných obyvatel Ukrajiny k 1. září 2013. Státní statistická služba Ukrajiny. Kyjev, 2013. strana 42
  14. Počet obyvatel (pro odhad) k 1. září 2020 a průměrný počet obyvatel v roce 2019
  15. Palác hraběte K. Ksido (nepřístupný odkaz) . Získáno 28. června 2019. Archivováno z originálu 18. října 2013. 
  16. General Stessel (nepřístupný odkaz) . Získáno 28. června 2019. Archivováno z originálu 18. října 2013. 
  17. Palác hraběte Ksido (hrad), Khmilnyk

Literatura