Horváth, Dmitrij Leonidovič
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 23. února 2022; kontroly vyžadují 3 úpravy .| Dmitrij Leonidovič Horvath | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Datum narození | 25. července 1858 | ||||||||||||
| Místo narození | |||||||||||||
| Datum úmrtí | 16. května 1937 (78 let) | ||||||||||||
| Místo smrti | |||||||||||||
| Afiliace |
Bílé hnutí ruské říše |
||||||||||||
| Druh armády | armáda | ||||||||||||
| Roky služby | 1878-1920 _ _ | ||||||||||||
| Hodnost | generálporučík | ||||||||||||
| Bitvy/války |
Rusko-turecká válka (1877-1878) Ruská občanská válka |
||||||||||||
| Ocenění a ceny |
zahraniční, cizí:
|
||||||||||||
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |||||||||||||
Dmitrij Leonidovič Horvath ( 25. července 1858 [1] , Kremenčug , provincie Poltava , Ruské impérium - 16. května 1937 , Peking ) - ruský generálporučík , vzděláním železniční inženýr, v letech vedl různé úseky železnic Ruské říše , jeden z vůdců bílého hnutí na Dálném východě.
Životopis
Narodil se v rodině dědičných šlechticů z provincie Cherson . Otec - smírčí soudce Leonid Nikolajevič Horvat - byl pravnukem generála I. S. Horvata , který stál u zrodu Nového Srbska . Matka - baronka Maria Pilar von Pilhau - jedna z dcer generála Karla Pilar von Pilhau , pravnučka polního maršála M. I. Kutuzova .
V roce 1875 nastoupil na Nikolajevskou strojní školu , kterou absolvoval v roce 1878 v 1. kategorii a v hodnosti podporučíka byl přidělen k praporu Sapper Life Guards . Účastnil se rusko-turecké války v letech 1877-1878 , od května do září 1878 byl na Balkánském poloostrově ve vesnici Stefano, pravidelně podnikal služební cesty do strojírenského oddělení, aby získal střelný prach, galvanické (elektrické) vozíky atd. město Ruschuk a další
V říjnu 1881 složil přijímací zkoušky a nastoupil do juniorské třídy Nikolajevské inženýrské akademie , odkud byl o dva roky později pro „domácí poměry“ vyloučen, vrátil se ke svému praporu a věnoval se pedagogické činnosti ve výcvikovém týmu na praporu.
V březnu 1885 byl povýšen do hodnosti poručíka a v červnu byl poslán na stavbu Transkaspické vojenské železnice poté, co obdržel jmenování úředníkem pro zvláštní úkoly pod vedoucím stavby silnice, generálem M. N. Annenkovem . Transkaspická vojenská železnice je pozoruhodná tím, že je první železnicí na světě postavenou v období 1880-1888 v oblasti pohyblivých písků. Původně měla být její stavba určena pro strategické potřeby vojenského oddělení Ruské říše a teprve od roku 1899 přešla silnice pod jurisdikci ministerstva železnic .
Pokládku svršku železniční trati prováděly dva železniční prapory. S tím, jak se stavěla silnice a otevíraly stanice, vykonávali všechny funkce ve službě provozu, trakce a opravy kolejí také zaměstnanci těchto praporů: důstojníci, poddůstojníci a svobodníci. Nebylo dost lidí, kteří by dokončili všechny práce a provozovali kolejiště v co nejkratším čase, takže Horvath jako úředník pro zvláštní úkoly pod správcem budovy musel vykonávat práci mistra, traťmistra a dokonce asistent strojvedoucího.
Díky svému přirozenému nadání a výjimečným služebním kvalitám se rychle prosadil službou, obsadil řadu funkcí. V roce 1889 , kdy byla postavena železniční trať do města Samarkand , byl jmenován přednostou distančního provozu samarkandského úseku transkaspické vojenské dráhy, v dubnu téhož roku byl povýšen do hodnosti kapitán , v roce 1894 byl povýšen do hodnosti kapitána .
V roce 1895 byl přidělen do Ussurijského teritoria , aby postavil ussurijskou železnici , na místo velitele 1. ussurijského železničního praporu.
V květnu 1898 byl povýšen do hodnosti plukovníka . V září 1896 byl jmenován vedoucím jihoussurijské železnice a opustil svou bývalou pozici. Od dubna 1899 - a. D. Vedoucí transkaspické železnice . V listopadu 1902 dostal nabídku na místo manažera Čínské východní železnice (CER) , která se tehdy budovala . Od roku 1903 - stavbyvedoucí, poté do 27. dubna 1918 - vedoucí CER. Zároveň byl k dispozici ministrovi financí (jako vedoucí odboru pověřeného řízením CER).
Byl povýšen do hodnosti generálmajora (výroba 1904; výsluha 26. listopadu 1906; pro vyznamenání), poté do hodnosti generálporučíka (výroba 6. prosince 1911; výsluha 26. listopadu 1912; pro vyznamenání).
Po únorové revoluci v roce 1917 byl komisařem prozatímní vlády na CER.
Dne 29. listopadu (12. prosince 1917) charbinský sovět zástupců dělníků a vojáků rozpustil všechny organizace a prohlásil se za výhradní pravomoc v CER a 4. (17. prosince) odvolal generála Horvata z vedení silnice a jmenoval silničním komisařem B. A. Slavina. 13. prosince 1917, na žádost Horvatha, čínské jednotky vstoupily do Harbinu pod velením Zhang Zuolina a rozpustily charbinskou radu . Poté ještě vládl napravo v CER naprostý pořádek, život byl zajištěn pro všechny a všichni žili v sytosti a míru. Lidé věřili, že dokud tam bude Horvath, všichni budou chráněni před nejrůznějšími potížemi a neštěstí. Vyloučená zóna se tehdy nazývala „šťastné, požehnané Chorvatsko“.
D. L. Horvath dlouho nesouhlasil s obecným přesvědčováním, aby na sebe vzal těžké břemeno nést pravomoci nejvyšší moci, ale nakonec se rozhodl a 10. července 1918 se prohlásil prozatímním nejvyšším vládcem až do ruského národního nejvyššího. byla obnovena státní moc [2] [3] . V této hodnosti setrval až do 13. září 1918 , kdy po dlouhých a složitých jednáních uznal Prozatímní sibiřskou vládu a poté Direktorium . Poté, co se vzdal titulu prozatímního nejvyššího vládce, se stal nejvyšším komisařem na Dálném východě [3] s podřízeností všech jednotek a vojenských flotil umístěných v regionu. Na tomto postu zůstal i poté, co se k moci dostal admirál Kolchak .
Dne 31. srpna 1919, po jmenování generála Rozanova do čela Amurského území, se generál Horvat vrátil z Vladivostoku do Charbinu . Tam zůstal v čele železniční přednosti až do objevení „ karakhanské poznámky “.
Emigrace
Po „Karachanově nótě“, ve které se bolševici zdarma zřekli jakýchkoli ruských práv na CER, se Horvat zcela stáhl ze silničních záležitostí a v roce 1920 odešel do Pekingu . Zapojený do politických a společenských aktivit. V letech 1921 až 1924 byl poradcem společnosti CER v Pekingu. Od roku 1924 - předseda odboru Ruského vševojenského svazu (ROVS) v Číně. Zůstal tam až do své smrti jako oficiálně uznaný šéf ruské emigrace na Dálném východě. Generál Horvat, který neúnavně pracoval na zajištění blahobytu emigrantů a ochraně jejich práv, dokázal díky své autoritě a celé své minulosti svým krajanům v mnoha ohledech pomoci. V letech 1919 až 1925 byl čestným předsedou Dálného východu společnosti pro pomoc zdravotně postiženým, která měla vlastní útulek, lékárnu, několik obchodů se zbožím za snížené ceny, dílny pro invalidy atd. [4] .
Byl pohřben poblíž jedné ze zdí kostela mučedníků v pekingské duchovní misi.
V Charbinu, Vokzalny Avenue, vedoucí z nádraží na Katedrální náměstí s katedrálou Nikolsky , byla ve 20. letech. přejmenována na Chorvatskou třídu.
Rodina
Manželka - Camilla Albertovna Benois (1879−07/04/1959, Vancouver ) - dcera architekta Alberta Benoise
- Syn - Dmitrij Dmitrievich Horvat, manželka - Olga Olegovna (rozená Isaeva);
- Dcera - Evdokia Dmitrievna Williams.
| Horvat, Dmitrij Leonidovič - předci | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vojenské hodnosti
- Vstoupil do služby (09/01/1875) [5]
- Praporčík gardy (16.4.1878)
- Praporčík (05/11/1879)
- poručík (24.3.1885)
- štábní kapitán (4.6.1889)
- Kapitán (30.8.1894)
- Plukovník (17.05.1896)
- Generálmajor (26. 11. 1906)
- generálporučík (26. 11. 1912)
Ocenění
- Řád sv. Stanislava III. třídy (1889)
- Řád svaté Anny 3. třídy (1893)
- Řád sv. Stanislava 2. třídy (1895)
- Řád svaté Anny 2. třídy (1899)
- Řád sv. Vladimíra 3. třídy (1902)
- Řád sv. Stanislava I. třídy (1905)
- Řád sv. Anny I. třídy (1905)
- Řád sv. Vladimíra 2. třídy (1910)
- Řád bílého orla (1915)
zahraniční, cizí:
- Bucharský řád vznešeného Buchara zlatá hvězda 2. třídy (1892)
- Tuniský kříž důstojníka Nishan Iftikhar (1897)
- Pruský řád koruny 2. třídy (1900)
- Bucharský řád vznešeného Buchara zlatá hvězda 1. třídy (1901)
Poznámky
- ↑ 1859 je uveden v řadě zdrojů [ upřesnit ]
- ↑ Zastupujícím vedoucím CER byl od 28. dubna 1918 do 5. listopadu 1920 bývalý přednosta silniční trakční služby inženýr V. D. Lachinov - Volodčenko N. G. inženýr V. D. Lachinov. Stručný životopisný náčrt. — Charbin 15. VIII. 1934.
- ↑ 1 2 Khorvat Dmitry Leonidovich Archivní kopie ze dne 30. září 2007 na Wayback Machine // Webové stránky projektu CHRONOS: světové dějiny na internetu (www.hrono.ru) (Přístup: 12. června 2013)
- ↑ Smirnov S.V. Asociace ruských vojenských invalidů v Číně (1920-1940) // Military History Journal . - 2017. - č. 1. - S.84-85.
- ↑ Seznam generálů podle seniority . SPb 1906
Odkazy
- Horváth, Dmitrij Leonidovič . // Projekt "Ruská armáda ve Velké válce".
- Burkova V. Khorvat Dmitrij Leonidovič - první vedoucí silnice // Noviny "Far Eastern Highway" - č. 32 (ze dne 17.08.2007.) ; 33 (ze dne 24.08.2007.) ; 34 (ze dne 31.08.2007.) .
- Císařská renesanční nadace. prof. N. Ablova „Dmitrij Leonidovič Horvath z dějin ruské emigrace v Číně .
- web "Asijská knihovna" článek "Historie CER a ruské emigrace v Číně (první polovina 20. století)" .
- Perminov V. V. Khorvat D. L. // Web "Encyklopedie Transbaikalia" (www.encycl.chita.ru) (Datum přístupu: 12. června 2013)
- Glukharev V. Na památku gen. D. L. Horvat // "Sentry". Komunikační orgán ruské armády a národního hnutí v zahraničí - Brusel, 5. července 1937. - č. 193. - S. 20.
 Slovníky a encyklopedie | |
|---|---|
| V bibliografických katalozích |