Chorvatská encyklopedie | |
---|---|
chorvatský Hrvatská encyklopedie | |
Autor | Šéfredaktoři: Dalibor Brožovič, August Kováček a Slaven Ravlic |
Žánr | encyklopedie |
Původní jazyk | chorvatský |
Originál publikován | 1999 |
Vydavatel | Záhřebský lexikografický institut pojmenovaný po Miroslavu Krležovi |
Uvolnění | 1999-2009 |
Stránky | 9272 |
Dopravce | 11 svazků s pevnou vazbou |
ISBN | 953-6036-31-2 |
Chorvatská encyklopedie ( chorvatsky Hrvatska enciklopedija ) je chorvatská národní encyklopedie v jedenácti svazcích, kterou vydal Miroslav Krleža Lexikografický ústav Záhřeb [1] .
Vydávání encyklopedie začalo v roce 1999. Její vydání lze považovat za páté mezi všemi národními chorvatskými encyklopediemi, kde první byla "Hrvatska enciklopedija" od Mate Uzheviče (1941-1945), jejíž vydávání bylo po pátém díle přerušeno; po něm následovala tři vydání Všeobecné encyklopedie Jugoslávského lexikografického institutu ( Cro . Opća enciklopedija Jugoslavenskog leksikografskog zavoda ), vydané v letech 1955-1964 ( Cro . Enciklopedije Leksikografskog zavoda , 7 svazků, vedoucí redakce, Millezo Kröshc Miroslav Marklezko Protega), 1966-1969 a 1977-1982 ( Cro . Opće enciklopedije , 8 svazků, šéfredaktor Josip Šentia) [1] [2] . Do roku 2009 vyšlo všech plánovaných jedenáct dílů. V roce 2010 se objevila online verze encyklopedie doplněná a obohacená o multimediální obsah [3] . Od září 2013 je přístup k internetové verzi zdarma. V budoucnu ústav plánuje nevydávat encyklopedii na papíře, ale pracovat na ní ve formátu databáze, která bude sloužit jako základ pro budoucí multimediální publikace [2] .
Hlasitost | Hlavní editor | Rok | Stránky |
---|---|---|---|
I.: A-Bd | Dalibor Brožovič | 1999 | 674 |
II. : Be-Da | 2000 | 723 | |
III. : Da-Fo | 2001 | 722 | |
IV. : Fr-Ht | 2002 | 753 | |
V. : Hu-Km | August Kováček | 2003 | 725 |
VI. : Kn - Mak | 2004 | 786 | |
VII. : Mal-Nj | 2005 | 814 | |
VIII. : O - Před | Slaven Ravlic | 2006 | 773 |
IX. :Pří-Sk | 2007 | 842 | |
X. : Sl-To | 2008 | 830 | |
XI. : Tr-Ž | 2009 | 859 |
Celkem má tištěné vydání 9272 stran, 67 077 článků a přibližně milion a 59 tisíc řádků textu. Ilustrační materiál představuje 17 tisíc černobílých map a 504 barevných stran. Počet autorů článků byl 1070 osob [2] . Práce na každém svazku navíc vyžadovala společné úsilí 20-30 zaměstnanců Lexikografického ústavu a 300-400 dalších lidí [2] .
![]() |
---|
chorvatský | ||
---|---|---|
Zvláštnosti | Chorvatská latina • Srbochorvatská gramatika | |
Dialekty | shtokavský dialekt • čakavský dialekt • kajkavský dialekt • hradiščansko -chorvatština • moliz-slovanština | |
Jména | Chorvatská jména • Chorvatská exonyma • Chorvatská jména měsíců | |
Historie a literatura | Chorvatská literatura • Prohlášení o názvu a stavu chorvatského spisovného jazyka | |
Propagace a purismus | Chorvatský národní korpus • Dny chorvatského jazyka • Rada pro standardizaci chorvatské jazykové normy • Ústav chorvatského jazyka a lingvistiky • Chorvatská encyklopedie • Chorvatský jazykový purismus • Chorvatistika | |
viz také | Chorvatský znakový jazyk |