Cejlonsko-nizozemská kreolština

Cejlonsko-holandská kreolština (Cejlonská holandština; Niderl.  Ceylons-Nederlands ) je kreolský jazyk založený na holandštině , který existoval na Cejlonu (Srí Lanka) od 17. do 19. století . Nyní je jazyk téměř mrtvý, ale existuje mnoho případů vlivu na sinhálský a tamilský jazyk ostrova.

Historie

Mezi 1658 a 1795 většina Cejlonu byla spravována holandskou východoindickou společností . Na ostrově tedy trvale žilo mnoho Holanďanů. Zdá se, že nizozemský jazyk Cejlonu si zachoval anachronické rysy nizozemštiny, které se ztratily při jeho vývoji v Evropě.

V roce 1795 dobyla Británie Cejlon a obchodní stanice Nizozemské Východoindické společnosti byla nahrazena britskou obchodní stanicí. V roce 1801 se angličtina stala oficiálním jazykem Cejlonu. Mnoho Nizozemců a spolu s nimi řada cejlonských Portugalců používalo v roce 1840 angličtinu jako svůj hlavní mluvený jazyk. Britská administrativa začala nazývat potomky holandské a portugalské měšťanské komunity (Společnost měšťanů) a Cejlonští Holanďané a Portugalci, kteří se na ostrově objevili později než asijské obyvatelstvo, začali být nazýváni měšťany.

Stále se používá v nizozemské komunitě (jako kreolizovaná forma holandštiny spolu s opravdovou holandštinou) na Cejlonu. Například jako liturgický jazyk reformované církve v Colombu .

V roce 1897 byla založena Společnost holandských řečníků Het Hollandsch Gezelschapp van Ceylon .

V roce 1907 byla založena Nizozemská měšťanská unie Ceylonu , již anglicky mluvící společnost. V té době pouze jedna šestina populace mluvila čistě holandsky, což vedlo ke zhroucení staré společnosti a vytvoření nové unie.

Později mnoho cejlonských měšťanů ostrov opustilo a usadilo se na jiných místech v britské sféře vlivu. Ve 30. letech 20. století byla cejlonská holandština také nahrazena angličtinou z výklenku církevního jazyka. Proto v letech 1930-1950 většina cejlonských měšťanů vlastnila angličtinu.

V roce 1980 bylo na Srí Lance asi 34 000 měšťanů.

Paralely s afrikánštinou

V germánské literatuře 19. století se často říkalo, že cejlonská holandština má mnoho společného s afrikánštinou . Bylo navrženo, že cejlonská holandština a afrikánština prošly stejnými změnami v původní nizozemštině (například zjednodušení gramatické struktury jazyka atd.). V roce 1905 však germanista Hesseling na základě vlastního studia těchto jazyků ukázal, že tato podobnost byla náhodná.

Jako důkaz jazykové příbuznosti byla hojně využívána skutečnost, že v roce 1925 přišel do Colomba z Kapského Města pastor Jacob Abraham de Klerk , který v místní církvi začal kázat ve svém rodném jazyce. Jazyk na Cejlonu byl však již v té době zaveden a de Klerk s největší pravděpodobností kázal v angličtině.

Literatura

• Heinz Kloss: Die Entwicklung neuer germanischer Kultursprachen seit 1800 , Pädagogischer Verlag Schwann Düsseldorf 1978, ISBN 3-590-15637-6